What are you looking for?
neděle 10. července 2016

ONLINE CHAINS

Poslední dny jsem hodně přemýšlela nad tím, jak strašně moc mě blogování ovlivnilo. V čem to bylo dobrým směrem a v čem to bylo směrem, za kterej se teď trochu stydím. A chuť blogovat se mi někdy trochu vytratila. A kdyby jenom blogovat, mně se kolikrát nechce vůbec fotit, nechce se mi nic psát, vymýšlet a nakonec ani nic číst u někoho jinýho nebo chodit na instagram. Sice se mi líbí outfit, co mám na sobě, ale fotit ho? Pfff, tentokrát ne. Dám si někde krásnej raw dort, ale zakousnu se do něj dřív než se odhodlám k vytažení foťáku. Na procházce se mi nechce na hezkých místech pózovat, ale jen jít a dívat se okolo. To má ale hned několik důvodů. Hlavou mi často běhá myšlenka, o čem vlastně bloguju a k čemu směřuju. Vlastně to nevím, ale nechávám Vás do tý svý bezhlavý cesty nahlédnout hodně hluboko a všech mých rozhodnutích, nových začátcích, úspěších a krizích jste se mnou. Proto si myslím, že i tohle se sluší a patří říct. Mám prostě nějakou krizi. Uvědomila jsem si, že jsem se nechala strašně strhnout okolím a takovej ten klasickej „blogerkovskej standart“ jak ho známe jsem převzala za svůj. Každej den kafíčka, jídla v restauracích, nákupy, všude vyfotit dvacet fotek a tu nejhezčí pak přidat na instagram. Přistihla jsem se, že už z těch věcí nemám ani radost, že to kafe delší dobu fotím, než piju a když tu fotku pak zpětně upravuju, nemůžu asi ani vybavit, jestli mi to kafe chutnalo. Že to, co si vezmu na sebe plánuju podle toho, jestli už to bylo na blogu a jestli mě ten den má kdo vyfotit. Že i jídlo si jsem schopná objednat podle toho, co za fotku jsem sdílela minule. Že pokud někde jsem a neudělám tam dobrou fotku, mám pocit, že tomu něco chybí. A hlavně ty fotky potřebuju pořád další, takže pořád musím někam chodit a něco kupovat. A já Vám teda něco řeknu - tenhle standart je zaprvý dost drahej a zadruhý to nakonec znamená, že se jen honíte za tím, abyste ostatním ukázali, co zrovna máte a děláte. Trvalo mi docela dlouho si to uvědomit, něco mi docvaklo samotný, něco jsem musela slyšet od lidí, na kterých mi záleží a něco jsem si ujasnila během dlouhých debat s kamarádkama na tohle téma. A jsem strašně ráda, že jsem konečně ve fázi, kdy si to dokážu přiznat a říct si, že bych se měla zas hodit do normálu.
Často teď mám uplně obyčejný dny, kdy se dlouho válím v posteli, dojdu si zacvičit, aniž bych tam cokoliv fotila, udělám si jídla, který jsou zdravý a výborný, ale nechce se mi ztrácet čas aranžováním a focením než je sním, kdy se klidně 3 hodiny koukám na seriály a pak se s Kubou v noci chytáme za hlavu u Prostřena. Dřív bych si dělala těžkou hlavu z toho, že si moji čtenáři řeknou, že jsem nudná, že nedělám to a to jako ta a ta, že jsem ještě nebyla v tý nový kavárně , nekoupila si nic v COSu a nedávám si několikrát týdně někde na lodi Aperol. Ale to je ta další věc - já už jsem z těch nákupů, kafíček a dortů neměla ani radost. Prostě jsem si na to zvykla a bylo to pro mě normální, obyčejný.
Teď mi naopak přijde strašně super se po pár proválených příjemně-nůďo dnech utrhnout ze řetězu, zajít si na nějakou obrovskou mňamku, něco nakoupit, projet se po Praze a být zas jeden den v jednom kole. A pak si dát zas oraz. A najít v tom balanc. Ten se teď totiž snažím najít tak nějak ve všem.

Jumpsuit, lace bra, jewellery - H&M / bag - MANGO OUTLET / shoes - ČASNABOTY / watches - KOMONO 

Add your comment

  1. Tak at jsou dalsi krize uz jen menší! Fotky jsou krásný a ty na nich taky. A ty tvojw tetování jsou pecka!

    OdpovědětVymazat
  2. Nevím teda jak ostatní čtenáři, ale já si raději přečtu takový článek, kde řekneš: ano válím se v posteli a nic nedellám, mám úplně "nezajímavý/ nudný" dny, které si užívám, než abych každý den četla jak tam ta a ona blogerka byla na lodi a pila šampáňo pod hvězdičkama a společnost pak měla deprese z nic nedělání a mladé holky se utápěly v myšlenkách, jak je jenich život k ničemu když 3x do týdne nejsou na lodi a nebo na nóbl akcích.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, to chápu no, akorát bez fotek se těžko píše článek a během koukání na prostřeno u kterýho jím tvaroh těch fotek moc neudělám, proto potřebuju vymyslet, jak na to :D

      Vymazat
  3. To je jedna z věcí, o které vždycky přemýšlím, jak si sakra stíháte ty věci naplno užívat, když všechno je na snapchatu, instagramu, a pak dokonale zdokumentovaný na blogu.
    Takže mě těší, že jseš taky jenom člověk. Fandím ti o to víc. Nadlidi mě tolik nezajímaj, akorát ve mě tvoří představu, že jsem úplně nemožná, když stíhám jenom pracovat a trávit čas s lidma co mám ráda. Offline. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy to jde, ale musí na to bejt člověk naladěnej a mít sílu na tenhle multitasking :D

      Vymazat
  4. Konecne..:). Snad se ti to povede!!

    OdpovědětVymazat
  5. Super článek a je super, že sis to uvědomila. Taky mám potom pocit, že jste všechny úspěšný blogerky úplně úžasný, že to všechno stíháte, ale ono je to nakonec jinak. O něčem podobném jsem psala na svém blogu v článku "Radost z maličkostí". O tom, že jsem podle Vás blogerek chtěla taky chodit na kafíčka, na dortíčky, mít kabelku Michael Kors, oblečení z COSu a pak jsem si uvědomila, že tohle vůbec nechci, že to nejsem já a uvědomila jsem si, že můžu mít radost i z úplných maličkostí. Třeba ležet na gauči se svým milým a sledovat film. Přeju abys ten balanc našla a neztratila samu sebe ;)

    OdpovědětVymazat
  6. a vis kdo vas timhle nakazil nejvic? Tereza in Oslo! ta z vas udelala to, co ted neni hezky, ale snad si to uz zacinate uvedomovat

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně by fakt zajímalo, kam vy na tyhle závěry chodíte :DD copak někdo z Vás vidí do toho, jak EB funguje? Terka nám dala spoustu možností a otevřela spousty dveří, ničím nás nenakazila, do ničeho nás nenutí a je na každý z nás, do jaký míry těm příležitostem a možnýmu pozlátku podlehne :)

      Vymazat
  7. Ahoj,pokud chces lidi inspirovat....musis chodit na kaficka a nakupovat? Kvuli tomu te sleduju,nechci porad videt jednu a tu samou kabelku,obleceni...chci novinky,trendy...a pak muzu jit nakupovat taky,je hloupost se vykaslat na blogerskej svet,pak kasles na nas.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele a tak mě nesleduj no, já nevím, co ti na tohle mám jako říct. Já nejsem časopis, abych ukazovala pořád nový trendy, nikdo mi to nesponzoruje, píšu prostě o tom, jak žiju a funguju já a inspirovat ostatní se dá určitě i jinak než jim jen pořád dokola radit, kde koupit něco novýho :)

      Vymazat
  8. Fotky nemají chybu, krásný outfit! :) Jinak musím říct, že článek nemá chybu, nikdy jsem se nad tím takhle nezamýšlela. Bloguji cca rok a půl a i když mám na tebe a tvůj blog daleko, i tak po tomhle článku vidím, že jsem svým způsobem ,,blogerkovským životem'' zasažená :D Často si vybírám kavárny, kde ty fotky prostě ,,budou stát za to'' apod., určitě víš, jak to myslím... Konec školního roku byl pro mě velmi hektický a já si říkala, ,,super, hned na začátku prázdnin nafotím fotky na x článků dopředu'' - nakonec jsem dala přednost výletům s kamarády a rodinou a publikovala články, které šly i bez nových fotek. Taky se mi stávalo, že jsem od bráchy často slýchala, jestli je to se mnou už normální, že musím fotit snad úplně všechno (přesně ten problém, že kafe fotím déle než piju a místo mluvení s ním upravuju tu novou fotku na Insta :D ). Dala jsem si tedy takové předsevzetí, že budu víc koukat na život kolem mě, než na ten internetový a jsem s tím rozhodnutím naprosto šťastná... Promiň za takový sloh, ale měla jsem v hlavě tolik myšlenek, že to v jedné větě říct nešlo. Užívej i toho offline života! <3

    OdpovědětVymazat
  9. správně! :) tohle se tak skvěle čte

    OdpovědětVymazat
  10. Jednu dobu jsem hodne fotila- a pak jsem zjistila, ze mam sice super fotky, ale zadne prozitky. Ze mam sice luxusne nafocene Vanoce, ale ze si z nich nic nepamatuju...
    Fotky delam jen sporadicky mobilem a o to vic ziju !
    #colectmomentsnotthings

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to jde zvládat obojí, jen to člověk musí umět vybalancovat no :)

      Vymazat
  11. Hezké fotky a sluší ti to na nich.
    A pokud jde o blogování, tak asi trochu záleží na tom, co od něj čekáš. Jestli jsem dobře pochopila, tak ty si blogem (nebo jeho prostřednctvím) trochu přivyděláváš, takže to asi pak člověk musí brát jako práci (do které se mu taky každý den bůhví jak nechce, i když ho třeba baví). Asi je potřeba mít nějakou čtenost a ta se dosáhne jen pravidelným přidáváním příspěvků... Takže je to asi něco za něco... Ale to tak trochu fabuluji - já blogový svět objevila (na stará kolena;-) poměrně nedávno, svůj blog si píšu jen tak pro radost (takže mi to, že ho čte v průměru tak 20 lidí denně, stejně jako to, že nemám vystajlové fotky svých talířů, mi může být plně fuk). Jak to chodí v tom "velkém" blogerském světě si můžu jen domýšlet.
    Každopádně je dobré si uvědomit to, co sis asi uvědomila a co se snažíš říci v tomhle článku - že blogování není celý svět, že život je tam venku, ne na netu, že na netu nemusí být každý tvůj krok a že by se člověk neměl nechat úplně ovládnout tím, že něco musí proto, aby to hodit na sítě.
    Takže žij tak, abys byla hlavně spokojená v reálu, ne abys měla jen největší čtenost (ono se to úplně vylučovat nemusí, nicméně to první by mělo mít přednost)
    A že kafička a dortíčky, navíc v těch správných in-kavárnách, lezou asi dost do peněz, o tom nepochybuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, takhle to v podstatě funguje a já chci i dál přispívat stejně pravidelně. Jen bych to ráda zaměřila i jiným směrem, než tímhle čistě spotřebním, i když zatím pořádně nevím jak na to. Chtěla jsem jen popsat svý aktuální rozpoložená a zjištění a sama jsem zvědavá, jak se to dál vyvine :)

      Vymazat
  12. Tak tohle je rozumné! Sice teď moc nechápu, jestli ty komentáře k tomuhle článku napsali lidé, co vždy píšou "Dominičko jsi úžasná" a stále ti přikyvují a nebo jsou to jiní lidé jako já, které tenhle článek doopravdy překvapil a hodnotí jej kladně od srdce pro jeho obsah. Ano, máš pravdu, kavárny, dorty, nákupy a jen chození do fitka atd nejdou provozovat do nekonečna, pokud člověk není jen konzumní a povrchní člověk s bezednou peněženkou. Stále tu jsou i jiné hodnoty, které by měly být obdivovány. Je mi totiž velmi líto, že dnešní generace obdivuje jen tohle. Holky, které se jdou nadlábnout (ale ne zas moc, protože to musí být bio, eko, fitness, raw a já nevím co všechno) a stále nakupují. Je to umění? Není umění právě tvořit něco z ničeho? Není krásné, že někdo dokáže napsat verše o obyčejných věcech nebo nakreslit obraz barvami a není k obdivu právě fotografie paní sedící na zápraží než kalhot ze slev? Asi zacházím do extrémů a o tomhle už blogování není, ale podle mě to ilustruje, kam se dnešní hodnoty posunuly. A jako dodatek, pokud je blogování práce, každý podnikatel zná svoje náklady a výdaje a v tomto případě nakupování a kaváren, pochybuju, že by si byla bez příspěvků rodičů (nebo kohokoli) stále v plusu (ale nevím, třeba se dají blogem vydělat pohádkové peníze, že to na všechna utrácení, která jsou k tomu potřeba, vystačí, ale to už si posoudí každý sám ;-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za vyjádření :) blogem se dá vydělat na tenhle kavárenskej a nákupní život, to rozhodně, zvlášť, když člověk přijímá vše (což teda já rozhodně nedělám), ale pak člověk nic neušetří a to mě štve. Zvlášť teď v létě, kdy by člověk nejradši pořád někde výletoval.

      Vymazat
  13. Zajímavý článek. Jen mě trochu zaráží, že jsi sama před nedávnem psala, že by ses chtěla blogem živit. A pokud je pro tebe blog prací, je podle mě normální se mu věnovat pravidelně, třeba i každý den (viz např blog ACOS). Do práce taky musíš chodit každý den a ne jen, když máš chuť:) Pokud máš blog jako koníček a radost, tak je podle mě normální, že se mi věnuješ, jen když je čas. Tohle je už na tobě, zda chceš být profesionální blogerka nebo mít svůj život, běžnou práci a blog jako koníček. Můžu se zeptat, co podle tebe nejvíc přispělo k tomu, že ses tak změnila a nechala pohltit blogerským životem?:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale to se přece vůbec nevylučuje, určitě se dají psát pravidelné články, které nejsou jen o tom, co jsem si kde koupila a kde jsem byla na kafi :) přispělo k tomu to, že jsem prostě od začátku života v Praze začala fungovat tímhle stylem a rychle jsem si na to zvykla - ono si na ty luxusnější věci zvykne člověk rychle a rád, že ano. A teď jsem si to nějak začala uvědomovat a přemýšlet, jestli to náhodou nechci dělat trochu jinak :)

      Vymazat
  14. Hmm souhlas, takovou krizi jsem taky trochu zažil, pořád v kavárnách a restauracích, abych viděl, ochutnal a mohl o tom napsat na blog. Ze začátku jsem to měl hrozně rád, ale později jsem se tím přejedl a už to nebyla zábava, ale práce. A to je špatně. Je strašně snadný do toho vklouznout. Vymotat už horší. Nefotit, ale užívat si.

    OdpovědětVymazat
  15. Nekdo, kdo ti tohle rikal uz od zacatku, by si mozna zaslouzil omluvu. Nebo aspon uznani, ze to myslel z 80ti procent pro tve dobro. Za tohle jsem fakt rad, jednou za cas, kdyz jsem zavital na tvuj blog jsem jen nevericne kroutil hlavou a doufal, ze ti zrovna tohle, o cem pises, dojde, protoze jsem si vzdy rikal, ze tohle tak uplne nejsi ty, jen ses nechala totalne strhnout :) hodne stesti s balancovanim

    OdpovědětVymazat
  16. Prostřeno je top :D Hele čtu jenom tvůj blog, protože mě bavíš a nepřijdeš mi tuctová, toč videa, kašli na trendy, ale nepřestávej :)

    OdpovědětVymazat
  17. Ne že by ti to už kupa lidí asi milionkrát řekla a tys jimi opovrhovala, ale lepší na to přijít pozdě než vůbec. Hodně zdaru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, já si nejsem uplně jistá, že to je zrovna to, o čem tady píšu. Nikdo z Vás tohle moje rozpoložení za žádným článkem neviděl a nejsem si ani uplně jistá, jestli to tady teď bude tak jiný, že to zaregistrujete. Já jsem měla na mysli hlavně to, že jsem se tím nechala tolik pohltit, že jsem si všechno přestala užívat a to je prostě chyba.

      Vymazat
  18. Podle me pokud chces blokovat,musis tomu neco dat...a pokud nejsi ochotna inspirovat lidi,mas depky...tak to nedelej,je tuna jinejch blogerek...ktery maj radost z nakupu a kavaren,mluvis povrchne...a tohle neni denicek,taky toho mam dost,a nebavi me cist porad tvoje stezovani...tak zalez nekam do nory s cokoladou,vetsi koule z tebe stejne uz nebude

    OdpovědětVymazat
  19. Domčo, standard se píše s D na konci.

    OdpovědětVymazat
  20. Na jednu stranu je pravda, že blogerskej svět je o tom o čem jsi psala, ukázat tu krásnou stránku toho všeho. Pořádně navnadit lidi, možná i ispirovat ale...ted příchází velký ale, nevím jestli mluvím jen za sebe ale určitě ne. Nechci být ispirována člověkem nebo číst jeho články, když je to jenom o tom jednom, o té kráse a o tom umělém nastaveném světě. U tebe to bylo trochu jiné, pořád jsem citíla z článku tebe, tvou podstatu prostě něco víc a o to víc tě cením i teď, že sis dokázala uvědomit, že už to zachází někam dál než jenom o radosti z možností, který máš. Zjištění, že jsi taky jen člověk, co má deprese, chce se občas jen válet a prostě si užívat to co máme a to je život, je k nezaplacení. Pokud budeš stále sama sebou a budeš ukazovat i tu druhou stránku(viz. Bloopers, AS IF SIZE WAS EVERYTHING, SOMETIMES I AM A MESS)tak budeš na správně cestě. A ještě na závěr, když uvidím dvacekrát to samé jídlo nebo třicetkrát stejný outfit nebo jenom část (třičko, kalhoty...) pousměju se, zjistím, že to opravdu stojí za to, že jídlo musí být poravdu dobré, že ten kousek oblečení miluješ a citíš se v něm dobře, že jsi jenom člověk a ne zaprodaná blogerka, takže klid, uživej si to a sdílej co chceš ikdybychom to už viděli :) hodně štěstí do dalších blogerskejch (snad) let! :)

    OdpovědětVymazat
  21. Poslední dobou mi přijde, že tyto články píše čím dál víc blogerek. Že najednou "procitnou" z toho života, který se točí jenom focení/nakupování a ukazování nových hadrů, fotogenických jídel a kelímků s kafem/účastí na tiskovkách a prezentací nových kolekcí... říkám třikrát hurá a pevně doufám, že se smysl blogování vrátí do dob, kdy jsem je sledovala nejradši. Upřímně, většina blogů je pro mě na jedno brdo a prostě nuda. Fashion blogy sleduju od roku 2009, "zažila" jsem úplně první lidi z dob Sandry Leopardové a spol., a tehdy mi to dávalo smysl. Ty holky to psaly, protože je to baví, a ne kvůli návštěvy showroomu nebo věcem zadarmo. Klidně piš, že jsi snídala chleba s máslem a celý den ses válela v posteli a koukala na seriály, klidně se vyfoť tři dny po sobě v jednom tričku, pokud ho nosíš ráda, tak no problem, jsi normální člověk a žiješ real life a je mi to stokrát sympatičtější, než ten rádoby dokonalý svět, který mi (a zřejmě nejen mi) už leze na nervy. Ráda se dívám na pěkné fotky, ale mám po krk toho, jak se z blogerek stávají chodící reklamy a (byť nevědomky) podsouvají čtenářům virtuální svět jako skutečný. Naprosto rozumím tomu, že blog ti otevírá dveře do "lepší společnosti", ale co je hlavní - neposrat se z toho a zůstat sám sebou. A vědět, kam dál chceš směřovat. :) Přeji hodně štěstí a úspěchů :)

    OdpovědětVymazat
  22. Začala jsem tě sledovat přesně před rokem, kdy jsme si navzájem po Colours of Ostrava okomentovaly články právě z Colours :) Byla jsi jiná než ostatní a to mě bavilo.. pak to začalo padat do toho blogerskýho sterotypu, to je pravda :) Ale vždycky se mi líbil tvůj styl, tvoje kérky a já jsem po tomhle článku zase zvědavá na tu Domču, kterou jsem začala sledovat před rokem :) Jinak se stylingem jsi opět nezklamala - super outfit :) Teri Jay

    OdpovědětVymazat
  23. Přesně, jak už tady psala spousta dalších lidí. Mě ten tvůj blog baví právě proto, že to je takový "normální" blog. Takže díky za tenhle pohled, držím ti palce a nejen, že si ráda přečtu o úplně obyčejných dnech, ale třeba článek s kompilací největších failů v Prostřenu by měl podle mě taky docela úspěch :D.

    OdpovědětVymazat
  24. Já jsem fakt ráda, že jsi tohle napsala! Abych byla upřímná, když jsem našla poprvé tvůj blog, byla jsem hrozně nadšená! A teď si to neber, vůbec to nemyslím zle, ale je pravda, že poslední dobou už mi články přišly takové...no prostě míň ty nebo jak to říct. A je pravda, že je dost lehký se do toho nechat zatáhnout, nejdůležitější je, že sis něco uvědomila a pracuješ na sobě a na blogu! :) Jinak jestli by si fakt někdo řekl, že když nechodíš do nových kaváren, restaurací a obchodů, tak jsi v něčem pozadu, tak fakt nevím, co by to bylo za lidi! :D Outfit opět úžasný! Těším se na nové články!! :)
    Young, wild and free

    OdpovědětVymazat
  25. Ukradlas mi článek!:-D Ne dělám si srandu a naprosto s tebou ve všem souhlasím!

    OdpovědětVymazat
  26. Perfektný článok Domi. Fakt sa ti podaril a krásne napísané. Úplne s tebou súhlasím. Buď sama sebou, tak ťa mám rada aj tvoj blog :) Outfit je pekný ako vždy :)

    http://www.accessoriesforbeauty.com/

    OdpovědětVymazat
  27. Domi tvůj blog mám moc ráda a daleko raději si přečtu takovýhle článek než pořád dokola samý outfity a články s fotkama z kaváren, který už vlastně ani nepůsobí jako skutečný život. Navíc se mi v poslední době zdá, že je dost "elitních" blogů na jedno brdo a začíná to nudit :-( Takže kašli na blogerskou krizi a žij svůj život! o čtenáře určitě nepřijdeš ;-)

    www.42stupnu.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  28. Nevím, jestli nebudu jenom opakovat všechny ty komentáře nade mnou, ale za mě - blog mě bavilo číst kdysi...a pak zhruba kolem těch začátku elite bloggers (čímž neříkám, že by za to konkrétně elitky mohly, jen prostě zhruba v téhle době:D) mě to celkem bavit přestalo, protože mi to najednou přišlo takový "ukázkový blogerství" nebo jak to nazvat... trochu se vytratilo to osobitý kouzlo a všechny to začalo bejt o kafíčkách, dortíčkách, perfektnim outfitu, kterej zahrnuje všechny aktuální trendy a td a td, což dneska píše prostě strašný množství blogů a kolikrát už člověk ani neví, na jakém zrovna je, protože vypadají všechny stejně :D Ale poslední dobou jsem to vnímala tak, že se to zase trochu obrátilo, zase jsi to ty a články mě zase začaly bavit ...takže pokud za to může tahle krize, tak já jí jako čtenář oceňuju :D Jasně, že by asi nebylo o čem psát, kdyby si neudělala jedinou fotku, nekoupila jedinou věc a celý den strávila v posteli, ale není potřeba se do toho nějak hnát, protože to, v čem se člověk od ostatních blogerek liší, právě třeba tahle upřímnost, to přesně dává blogu kouzlo a kvůli tomu se sem určitě spoustu lidí vrací. A.

    OdpovědětVymazat
  29. Na jeden nádech jsem snad přečetla většinu tvých článků <3 Odpoledne jsem šla i hned cvičit a fakt, kvůli tomu jak dobře jsem se cejtila při čtení tvých článků o cvičení a motivaci, neskutečně mě to v ten den hned po ránu nakoplo. Pokud je tvým cílem i třeba podpořit své čtenáře, myslím, že úkol splněn. Přemýšlela jsem nad tím, co mě na tobě tak zaujalo, že jsem ti chtěla dát vědět, jak skvělá jsi, páč normálně to nedělám, nepíšu bloggerkám komentáře, nedávám samý srdíčka na ig <3 Upřímně mi přijde i neslušné ti tykat, ale psát dobrý den mi přijde tak neosobní, když si se mnou tak zahejbala! No každopádně jsi jiná, než většina českých boggerek/youtuberek. Nestydíš se za své tělo (ale teda máš ukázkový bříško), no a co, že nemáš nohy jak topmodelka, za to vlastníš upřímný úsměv a ještě upřímnější názor na vše okolo. Kupříkladu, že krása neznamená jen jednu velikost, jednu barvu pleti , či jeden účes apod. +na cvičení jsi teda perfektně oblečená, mně samotné se mi cvičí mnohem lépe, když se cítím dobře a vím, že mi to sluší) Prostě jen tak dál, jsi nádherná a očividně štastná, páč já jsem štastná, když si čtu tvé články. <3 :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤