What are you looking for?
pondělí 27. listopadu 2017

MÉ INSTAGRAMOVÉ JÁ



"Při projíždění tvýho Instagramu jsem si myslel, že jsi taková ta holka, co má všechno, co ji nic netrápí, co si žije svůj sen a nepouští si k sobě žádný normální lidi. A ono je to vlastně v reálu uplně jinak." I po nějaký době mi tahle věta pořád zní v hlavě a nedá mi spát. Vzdyť já se tolik snažím ukazovat i tu neveselou tvář. Ukazuju věci tak jak jsou a do pozadí se stáhnu jen ve chvíli, kdy mi je zrovna fakt mizerně a anonymové si do mě ještě kopnou. Už to znám, vím jak to chodí a co čekat. Přesto se snažím neukazovat jen to dobrý. Je to děsně zvláštní, jak ty sociální sítě strašně klamou. Jak o vás můžou vypovídat něco uplně jinýho, než se jima snažíte říct. Jak vás někdy vykreslej jako uplně jinou osobu.

Jen proto, že se na fotkách usmíváte a že si pořídíte drahou kabelku. 

Setkala jsem se s tím vlastně i v práci, kdy všichni tak nějak čekali, že budu uplně jiná. Že budu extrovert, že budu všude vidět a slyšet. A že budu namyšlená a povýšená. Asi je to logický, nepočítá se s tím, že někdo, kdo bloguje o svým životě, bude uzavřenej, citlivej a stydlivej. A hele, tady jsem já, jedna Domča, která má všechny tyhle vlastnosti, který byste od blogerky evidentně vůbec nečekali. 

Byly časy, kdy jsem si kolem sebe držela jen lidi, kteří byli stejní jako já. Nebo aspoň co nejpodobnější, co se zájmů týká. Protože to byla moje komfortní zóna. Za posledních pár měsíců jsem uplně obrátila a bavím se spíš s lidma, který dělaj a řešej uplně jiný věci než já. A cejtím na sobě, že jsem mnohem spokojenější, mnohem vyrovnanější a zároveň mám mnohem větší rozhled. Lidi okolo mě mě bavěj jako snad ještě nikdy. Všechno co dělám mě baví víc jak ještě nikdy. Práce, blog, cvičení, všechno. A ne, tohle není článek "o tom, jak šťastná jsem sama, jak se stavím na vlastní nohy a užívám si to". Tenhle článek je o tom, že všechno není tak, jak se může přes Instagram zdát. Je totiž i o tom, že kromě toho pozitivního, co jsem napsala, vám dokážu přiznat i to, že někdy jdu jen tak po venku, do uší mi hraje Spotify a po tváři se mi koulej slzy. To když přemítám nad tím, o co všechno jsem během několika posledních let přišla a co jsem mohla udělat jinak.  Nebo když jsem tak strašně vyčerpaná a tak strašně potřebuju od někoho obejmout. Když usínám a jediný, co držím je růžovej zamračenej plyšák. Když mám pocit, že jdu uplně jinou cestou, než bych možná jít měla. Když se bojím, jestli dělám v životě ty správný volby. Když mám pocit, že se v tom světě ztrácím. Že se sama v sobě ztrácím. Když si uvědomím, že vlastně možná vůbec nevím, kdo jsem a co od života chci. Nebo když přemýšlím nad tím, kolik dveří jsem si už svým přístupem zavřela. 

Ale víte jak, ty zavřený dveře, klidně i zamčený na několik západů, se daj zase otevřít. Aniž byste to třeba čekali. Stejně tak nečekaně potkáte i spoustu dvěří skrz který projdete do neznáma. A buď půjdete dál nebo se vrátíte. Je přece tolik možností. A ne, všechny se prostě nedaj dát na Instagram.

Add your comment

  1. A už je to tu zase, zase to fňukání.. Achjo Domčo, seber se, jeď někam na dovču a vzchop se 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Co je na tom za fňukání? Zkus číst víc mezi řádky, možná jen nejsi na stejný vlně! :)

      Vymazat
  2. Kdysi jsem si do poznámek uložila jednu myšlenku, která mi po přečtení tohohle článku okamžitě prolítla hlavou ..a tak ti ji sem Domi posílám, protože i přesto, že se neznáme, mám neodbytný pocit, že to potřebuješ “slyšet”, stejně jako já v dobách, kdy jsem si ji ukládala, ...

    “Možná to nebude dnes a ani zítra ..ale třeba za pár let, kdy se podívám zpět a budu unešená. Z toho jak se každá jedna maličkost v mým životě poskládala tak, aby mě přivedla na nádherné místo, tam, kde jsem vždycky toužila být. “ ❤️

    OdpovědětVymazat
  3. Super článek, četla bych tvoje články pořád a´t už pozitivní nebo negativní :)

    OdpovědětVymazat
  4. Možno otázka znie, či sa sama cítiš alebo sama si. A v podstate je normálne, že ťa ľudia takto vykresľujú.. predsa instagram je o tom. Ľudia sa snažia ukázať v čo najlepšom svetle, pridávajú fotky na ktorých sú šťastní. O tom to je. Človek nezdieľa svoju zlú fotku, lebo vie, žeby sa druhým, no nepáčila, žeby mala odstrašujúci efekt. Ukazujeme síce seba, ale len to lepšie ja. Ak teda chápeš, čo tým chcem povedať. Takže keď niekto denno-denne vidí tvoje fotky v rôznych outfitoch, všeliaké kabelky a kávičkovanie, akcie s rôznymi ľuďmi, automaticky si ťa zaradí. Lebo vieš, človek nevidí to, čo prežívaš denne, čo ťa trápi.. a to je prirodzené. Predpokladám, že si týmto článkom chcela poukázať, že aj ty žiješ normálny život, že máš problémy a ťažkosti. Nebuď z toho sklamaná, ľudia nečítajú medzi riadkami. A ďalšia vec je, že keď si niekto niečo chce myslieť, ty to nezmeníš, hoc či ťa to mrzí alebo nie. Žial je to tak.. Dúfam, že sme sa pochopili a že som tvoje úvahy pochopila správne.

    OdpovědětVymazat
  5. Kombinace modrá šedá a Domča ? Dokonalost

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Domi. :-)

    Já na Instagramu trávím docela dost času, přišel mi vždycky fajn, hledala jsem si tam třeba nová místa nebo si projížděla fotky místa, kam se chystám na dovolenou a byla celá natěšená.. Ale poslední dobou mám pocit, že se všichni snaží o hrozný pozlátko.. Na člověka pořád vykukují nějaké exotické dovolené, drahé dárky, dokonalá těla a všichni si na něm dělají iluzi dokonalého života..

    Každopádně Ti přeji úspěšnou cestu k osobní vyrovnanosti bez výkyv pocitů a nadměrného přemýšlení. Mně to trvalo 29 let. :-)

    Měj se hezky, Kiki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kiki, moc děkuju za komentář! Souhlasím s tím, že je tam teď takových věcí čím dál víc, naštěstí je těch účtů ale tolik, že si tam každej může najít to svoje. Důležitý je se nad to celý povznýst a nebrat to moc vážně, já se to snad konečně taky naučím :D.

      Vymazat
  7. Joo Domi, prozradíš, jak jsi přišla na jméno blogu Dom by Dom? Přijde mi prímový a mě by určitě nic nenapadlo. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, na to se už nikdo dlouho neptal, super, děkuju! :) Je to čistá inspirace z Gossip Girl, kde Serena psala sloupek o sobě a jmenoval se S by S, já z toho byla uplně nadšená, tak jsem ten nápad pak převzala.

      Vymazat
  8. No aj ja som v skutočnosti hanblivá, citlivá a niekedy až naivná...a som aj samotárka a nie preto, žeby som nemala kamarátky atď..ja to proste mám v povahe a som rada sama alebo len s manželom...keď prídem z práce, chcem sa zavrieť do izby, čítať si blogy, tvoriť svoj blog a tak to proste mám rada ..každý je nejaký :) A veru instagram vykresľuje len to také "najlepšie" a pozitívne, všetko ružové a zábavné...atd, ale každý vie, že instagram je len sociálna platforma a to pravé "ja" sa skrýva v nás.. :)

    www.sinnamona.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  9. Ja jsem uplne stejna a myslim si, ze se to ocekava tak nejak od kazdyho blogera. Ale znam osobne hodne takovych, kteri jsou ve skutecnosti uzavreni a nemluvi tolik, kolik by se od nich ocekavalo. Ja mam taky blog, ale mezi urcityma lidma jsem uzavrena a tak trochu introvert. Moc moc skvelej clanek Domi, krasne napsany, miluju tvoje uprimny clanky, ktery me primeji se nad tim tematem zamyslet.
    S laskou, Sandra

    OdpovědětVymazat
  10. Proč teď nejsi moc aktivní na insta?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Protože nejsem fulltime blogger a většinu týdne trávím v práci a brzo se stmívá, takže nemám moc kdy co fotit. Plus se mi v posledním měsíci událo v životě dost důležitejch změn a já se necejtila na to všechno hned sdílet, hledám mezitím vším balanc a snažím se teď být aspoň aktivní na stories, když už nezvládám postovat každej den do feedu. :)

      Vymazat
  11. kařdý instagram budevždycky vypadat jinak než skutečnost, není to o autorovi, ale čtenáři, "followerovi", aby zůstal nohami na zemi a pamatoval, že hranice mezi soukromím a tím, co sdílíme jsou často velké a je to naprosto v pořádku :)

    OdpovědětVymazat
  12. Ten poslední odstavec je nejvýstižnější a myslím, že platí asi pro většinu. :)

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
  13. Domi, článek super. Já jsem právě jedna z těch, co na tvůj blog chodí kvůli tomu, že jsi zůstala nohama na zemi a kromě líbivých článků si tu můžu počíst i ty smutnější nebo spíš typu #zanormalniholky a za to obrovský palec nahoru Domi!❤️

    OdpovědětVymazat
  14. Tahle střídmá barevná kombinace ti moc sluší, Domi. Hlavně ten modrý svetr je super, mám letos podobný odstín svetru z M&S a jsem z barvy nadšená. :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Ahoj Domi, skvelý článok ako vždy:)
    mne čím som staršia tým viacej začína prekážať instagram a celé to jeho zlaté pozlátko, reklamy dlhú dobu som nevidela pekný post na instagrame, kde by nebola zahrnutá reklama alebo prezentovanie niečoho čo je nereálne pre kopec ľudí.

    Myslím, že je potrebné prezentovať a dávať reklamu veciam ktorým človek verí, a nie všetkému.Potom sa človek bude cítiť dobre a svoj.

    Nech sa ti darí vo všetkom :)

    Pekný deň.

    K.

    OdpovědětVymazat
  16. Naprosto souhlasím, někdy mě to až děsí, jak si lidé neuvědomují realitu. A vidím to i na sobě, sice až do takovýhle předsudků nezacházím, často jsem ale byla třeba smutná, že jsem nebyla na nějaké akci, když jsem ji viděla u někoho na mystory. A pak jsem se od toho stejného člověka dozvěděla, že byla vlastně na nic. Musíme ty sociální sítě brát jednoduše s nadhledem, jinak se z toho nikdy nevymotáme. Díky za super článek!
    Kout světa

    OdpovědětVymazat
  17. Virtuální svět a realita se protínají jen částečně. Tak to prostě je. Lidi fotí kávičku a dortík v kavárně spíš než tatranku a hrnek čaj doma u telky, vánoční výzdobu spíš než obývák před úklidem.... :-). Ale ti druzí - pozorovatelé vidí jen ten výsek. Takže i já mám někdy tendenci říkat "ta holka je fut po kavárnách, vždyť je to drahé" (ano, ještě ke všemu mám pohled z pozice matky zhruba stejně starého syna). A pak mi dojde, že ty kavárny jsou je část, ta část, kterou ukazuješ, protote ti přijde zajímavá pro ostatní (narozdíl od misko ovesných vloček ráno doma u stolu nebo chleba s máslem a rajčaty k večeři).
    A pochybnosti, jestli dělám všechno dobře, jestli jsem spoustu věcí neměla řešit jinak, jestli vlastně vím, co chci - ten občas mám +i já, a to jsem "o dost větší holka" (tak x2 a ještě něco navíc ;-)). To prostě podle mne k životu patří.
    Hezký den - tento i ty následující

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, škoda, že to takhle nedokáže vnímat každej. Moc a moc děkuju :)

      Vymazat
  18. že se furt ospravedlnujes. prijde mi, ze si to vsechno jen snazis namluvit a presvedcit se ze je to super a pritom ani nahodou

    OdpovědětVymazat
  19. Posledné dva odstavce ma naozaj dostali. Aj keď Instagramom priveľa nežijem, do tvojich myšlienkových pochodov som sa úplne vžila. Veľmi úprimné a ozajstné sú tvoje články ❤️
    Patrícia

    OdpovědětVymazat
  20. Ahoj Domi, asi určitě si mne nepamatuješ, jednou jsem byla ještě v Olomouci u vás na bytě, přijela jsem za Eliškou a Melou. Pamatuju si, jak jsi seděla na bytě a moc jsi nemluvila, což mi na bloggerku nesedělo. V té době jsem si říkala, to nemůže být ta Domča, co má blog. Nesedělo mi to. Přišlo mi to vlastně i trochu vtipné, jako bys byla někdo, kdo vlastně vůbec nejsi. Tvůj blog jsme pak přestala roky sledovat - pane bože, už jsou roky, hrůza! A pak jednou večer, jsem si tvůj blog zase otevřela, celkem nedávno. A byl úplně o něčem jiném. Nebyl už jen plný pozlátka a rádoby extrovertní blogerky (což mi tehdy na tom gauči v Olomouci vůbec nepřišlo), ale přišlo mi, že ses tak trošku našla, zklidnila a ukázala, že to není všechno, že jsi vlastně normální holka, jako je nás mraky. Takže držím ti palce a čekám vždycky na každý nový článek. Pravda, ne každý si vždycky přečtu, ty co si ano, jsou super a baví mě! :)) Tak držím palce s hledáním sebe sama a těším se na další článek!! Verča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Verčo, moc děkuju za komentář! Musela jsem se u jeho čtení usmívat, bohužel si tě nepamatuju, na tom bytě se střídalo tolik lidí, že se to nedalo :D. Ale naprosto ti rozumím a jsem ráda, že sis s k mým článkům našla cestu :)

      Vymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤