What are you looking for?
neděle 14. ledna 2018

KDYŽ TO TAKHLE POTŘEBUJU



Na hezký světlo jsem naprosto ujetá. Když jdu ráno do práce a venku mhouřím oči proti jemným zimním slunečním paprskům, chytá se mě magická nálada. Nejradši bych šla celou cestu pešky, tak se aspoň hezky loudám, skočím si pro kafe, nasávám jeho vůni a čerpám do sebe světlo, který prostupuje celý město a snaží se vyloudit na tváři úsměvy. U mě se mu to daří. A v tomhle světle miluju fotit. Hlavně teda proti němu, protože to má svý kouzlo. A tak se ho snažím pokaždý využít. Co na tom, že se to světlo nedá takhle zvšeobecnit. Že nesvítí pokaždý stejně, že nepadá ze stejnýho úhlu, že někdy není tak příjemný jako jindy. Že jedno focení nemusí dopadnout jako to předchozí. Že ten nápor foťák občas nezvládne. Že někdy to prostě může bejt totálně přepálený a ani ve Photoshopu to nezvládnu doladit. Protože zpětně to nejde, z těch přepálených částí fotky se prostě nic vytáhnout nedá. Protože tam nic není. 
Jen bílo. 

A když se Alex mračí do foťáku a říká mi, že to podle ní není uplně ono, že by na to šla trochu jinak, jen kroutím hlavou. Já to chci proti světlu. Prostě chci. Přece se nebudu se posouvat do stínu, když tam potřebuju to protisvětlo. 
Pak sedím doma, projíždím fotky a kroutím očima. Možná bych si měla někdy nechat poradit a nejít pořád hlavou proti zdi, protože by to pak mohlo dopadnout jinak, líp. Stejně ale tuším, že to příště dopadne tak nějak stejně, protože taková já jsem. Třeba se ale jednou poučím, kdo ví.

....A teď otázka. Mluvila jsem celou dobu o focení nebo to bylo vlastně celý o něčem uplně jiným?





























Kabát, šaty, kabelka - ZARA / boty - VAGABOND via ANSWEAR / hodinky - DANIEL WELLINGTON / šperky - CALVIN KLEIN / brýle - GRANDOPTICAL 

Add your comment

  1. Když jsi na konec článku položila tu otázku, napadlo mě, že ne, nemluvila. A taky mě napadlo tohle: Občas se člověk potřebuje schovat do tmy nebo si nechat poradit, ale mnohdy chce věci dělat po svém za každou cenu ať dopadnou jakkoliv. Ono podle mě právě jedině tehdy si nejlépe zapamatujeme, co bylo nebo je dobrý a co ne. A přece každý rád na konci čehokoli vidí to světlo. To, které září v našem životě nebo krásně dolaďuje vyfocenou fotku.
    Tak ať tě to tvé světlo (ať už tady mluvíme o čemkoli) provází každým dnem. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
  2. Rob to tak, ako to chces! Ja tie fotky úplne milujem, to protisvetlo vyzerá super najmä v tvojich vlasoch a v tom je to čaro! Aj ja niekedy rada takto fotím, ale nemám veľ šancí, keďže v Írsku slnko nevidieť... :D

    www.sinnamona.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  3. jsem ten typ člověka, co čte to, co je napsané, druhý smysly nehledá, takže pro mě jsi psala "jen" o focení :-D (píšu "jen", protože věco ohledně focení mě vlastně baví :-) )

    OdpovědětVymazat
  4. Vypadas strasne skvele Domu! Ty fotky jsou podle me uplne skvely, taky miluju fotit proti svetlu! <3

    OdpovědětVymazat
  5. Sluší ti to.
    A k otázce - je spousta cest a člověk si jich většinu chce ozkoušet sám. Aby poznal, jestli zrovna ta konkrétní je pro něj ta pravá. Někdy najde hned, někdy musí zkoušet a někdy se musí i vrátit, protože ji na první pohled nepoznal

    OdpovědětVymazat
  6. Zbožňuju slunce, mraky a celkově oblohu! Ať už to světlo, které jsi popsala nebo třeba červánky a západy slunce. Všechno to má pro mě takovou magickou atmosféru.

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤