What are you looking for?
středa 6. ledna 2021

PROSINEC V OBRÁZCÍCH

Prosinec byl... hrozně silnej. Emocema i děním. Měl teda i silný výkyvy, ale tak už to asi v životě bývá. Až do Vánoc to byl ale jeden z nejhezčích měsíců celýho roku a já si občas dovolila přiznat sama sobě, že jsem šťastná a že mi je dobře. I když mě rok 2020 naučil, že připustit si tenhle pocit většinou volá po problému a dost rychle se mi to vrátí nějakou fackou zpět...

Do mýho oblíbenýho podcastu jsem předposlední den roku napsala, že bych někdy chtěla bejt ledová královna a nemít ty bolestivý emoce tak silný. Bylo mi odpovězeno, že tohle chtít nemám, protože věci se vyplatí prožít a byla by škoda si upřít to dobrý, co vždycky někde čeká. Což je pravda a vlastně moc hezká pravda, tak ji rovnou posílám dál. 

Jeden z láskyplnejch momentů byl přesně tenhle. S touhle maličkou, která roste jak z vody a já jsem nejštastnější, že jsem jedna z jejích oblíbených tet. 

Přišlo mi, že jsme se o sebe v prosinci všichni krásně starali a dělali si takový ty drobný radosti. 

S částí naší partičky jsme si udělali prostřeno na zkoušku a dohodli se, že ho dáme doopravdy. Hezky s celým menu, ne jen hlavním jídlem. Ale kuře na paprice podle Marka Pavaly se povedlo na výbornou a další recepty od něj mám v plánu já. 
Mít v Praze tohohle bobíčka je teď skoro zázrak, ale vždycky mu jdu naproti.


Tady jsme si na začátku prosince naivně myslely, že dort na parapetu jíme naposled. Aspoň naposled v roce 2020. No, o 14 dní pozdějc jsme byly vyvedeny z omylu. 
Adventní kalendář by měl mít každej, ať je mu kolik chce. A tak jsem pro moje milovaný pořizovala jeden za druhým a tenhle, to je podle mě masterpiece
Zdobení stromečku ready. Bad day zachráněn světýlky a dobrým vínem. 
Já už tak strašně chci zpátky restaurace, achjo. Tady jsme šly s Kájou do Yalty na jejich velkou novinku - smažák - a ten byl vyprodanej. Takže koprovka a kachna. Klasiky, který nikdy nezklamou. 
Tak dlouho jsem otravovala s tím, že potřebuju do Makra pro světýlka a nějaký vánoční blbosti, až jsem dosáhla svýho a pořídila si kromě kupy světýlek i tohohle roztomilouše.
Oblíbenej obyvatel zahrady na chatě. ❤

A procházky. Protože co jinýho, že jo. 
V krásném dvoutýdenním (nebo to bylo jen 10 dní?) okně, kdy normálně fungoval život, jsem si stihla dojít na nehty. 
A taky na ten smažák
Jen z těch teplákovejch souprav se mi nějak nechtělo, tak jsem z nich utekla jen tak napůl. 
Pořádat firemní večeři doma v době kdy jsou zrovna otevřený restaurace se mohlo zdát jako blbej nápad, ale byl skvělej. Protože raclette. Protože dobrej tým. Protože jsem dobrej barman. A protože jsem dostala tuhle nádhernou kytku, která vydržela 3 tejdny.
Taky mi byly vyloženy tarotový karty od mé drahé kamarádky, která je jedinej člověk na světě, že kterýho opravdu cejtím energii a naprosto jí v tomhle důvěřuju. ❤
No a tohle... to je už tradiční povečírková snídaně. :D
Poslední dva měsíce jsem měla neustále chuť na ústřice a myslela jsem, že si je jednou dám a zas budu nějakou dobu v klidu.

No nebyla jsem a hned další den na ně šla znova. :D


Jeden z top vánočních drinků. Gintonic s yuzu
Vánoční večírek v dupačkách. ❤
Vánoční focení a vánoční zátiší.
Péče o pleť a tělo s Lushem a jeden oblíbenec vedle druhýho. 
Vánoční dárek ode mě pro mě. ❤  
Testování novejch drinků ve Fermé. Na tenhle levandulovej se budu vracet pravidelně. 
Vánoční večeře v Brasileiru. Protože long time no see a long time no tyhle dobrý masa. A ananas. 
Bazén jsem stihla přesně jednou. Achjo

Tady pár "uměleckých" záběrů z jednoho z dalších domácích Prostřen. Zábava byla je dobrá a já bych si dala další kolo. 





Další umělecký záběr, tentokrát z trochu jiný situace. Aby to nebylo pořád jen příjemný, že jo. 
A poslední chata 2020. Kosa, ale krása. Některý místa jsou holt fajn v zimě i v létě a tohle je právě jedno z nich.  
Vánoční posezení číslo dvěstěpět. ❤
A jedna povinná zastávka před plánovanou cestou domů.
Která se teda nakonec nekonala (ta cesta domů). Já jsem sice covid-free byla, ale část rodiny ne. Takže moje vánoční naladění se rozplynulo během pár minut a já jsem radši než vánoční filmy a cukroví koukala na Vražedný práva a jedla tropický ovoce. Co už no. 
Ale nakonec jsem se místo domů vydala ještě na poslední vánoční procházku a... no bylo to fajn, že jo. 
Láska nebeská dokonce dvakrát. A jedna z oblíbených scén.
Občas jsem teda sama sebe přesvědčovala, že žádný Vánoce nejsou a že už je řešit nebudu. A tak jsem dělala jakože nic. Pekla granolu...
Vysedávala na balkoně.
A když na mě dolehla depka, jedla jsem ke čtení i zbytky cukroví. Jestli jsem si nějakej druh tyhle Vánoce zamilovala, jsou to úly. Normálně zvažuju, že si je teď zkusím udělat. 


A jinak jsem hodně koukala na Netflix, pracovala, dělala si pořádek v noteboku, v účtech a v hlavě...
Svý kamarády jsem nutila se mnou jezdit na výlety, abych doma nezešílela.
Ještěže mám kolem sebe takový, co i z tónu zprávy poznaj, že je fakt potřebuju. Ňuňu. 
No a nějak takhle jsem si to ve svý představě štrádovala do novýho roku za novejma zážitkama, zkušenostma a radostma. Protože letos to musí bejt lepší. Přece jen  - laťka není vysoko. 

Add your comment

  1. To na ty fotce s knihou je iqos?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nene, já nemám ráda chuť cigaret a speciálně iqos mi strašně smrdí, takže nesnesu ani když ho kouří někdo vedle mě. Tohle je BLU, chutná to jako vodní dýmka. :)

      Vymazat
    2. Takze cigareta jen v jinym baleni..

      Vymazat
    3. No - ne. Ale mám pocit, že by bylo zbytečný ti to nějak vysvětlovat. Ve finále je to jedno, že jo. :)

      Vymazat
    4. Upřesnění původnímu tazateli - BLU je e-cigareta/vaporizér obsahující nikotin (takže ano v tomto jako cigareta). Bohužel si někteří myslí, že vapování je zdravější varianta, stejně jako si to dříve lidé mysleli o klasickém kouření.
      A Dominiko, ty se příště nestyď věci uvést na pravou míru, jsi přeci velká holka. Můžeš klidně přiznat, že si občas dáš nikotinového šluka :))

      Vymazat
    5. Ve vodní dýmce je taky nikotin a rozhodně mi to přijde podobnější než cigareta, proto to připodobňuju k tomu. Nicméně nevim, proč seš ironická, já to logicky přiznávám, když to na těch fotkách mám, asi to tam neleží jen tak náhodou. Netvrdím, že je to zdravý ani že já dělám jen zdravý věci - alkoholu tady mám někdy taky víc než dost, prostě žiju život. :)

      Vymazat
    6. Žádná ironie v tom nebyla :)) Někdo by mohl říci, že vaporizér, který strčíš do kapsy se víc podobá e-cigaretě než vodní dýmce. Proto jsem napsala, že by bylo asi lepší uvést věci na pravou míru a ne psát, že je to ve finále jedno. Pokud je ti ve finále jedno, že ti někdo něco píše, tak proč píšeš blog a dáváš prostor komentářům? Piš si deníček a budeš mít klid :))
      A moje poznámka o zdraví nebyla myšlena tak, že bys tvrdila ty, že je to zdravé. To byl jen můj subjektivní poznatek, který souvisel s tématem, ne s tebou ani s ničím co si napsala.

      Vymazat
  2. Moc pěkný prosinec. Mně se už také stýská po restauracích. Nechodím do nich tak často jako ty, ale už by to chtělo změnu a hlavně vypadnout z toho nudného domácího stereotypu :) Co se týká bazénu tak ten ti závidím, ten jsem nestihla... :/

    somethingbykate

    OdpovědětVymazat
  3. Stihla jsi toho hodně. A myslím, že sis ho i hezky užila, i když okolnosti nebyly vždycky úplně příznivé.
    Mým úspěchem byla kadeřnice, co mi zakryla barvou už notné odrosty. Už je začínám mít bohužel znovu a konec lockdownu v nedohlednu.
    Mně přišel prosinec díky HO splývá do jedné dlouhé šmouhy sice přerušené Vánoci :), ale v lednu pokračující na novo.Ale nakonec jsem stihla pořídit dárky, upéct cukroví a nakonec i přeměnit svou současnou kancelář říznutou s žehlírnou a sušárnou zpět na "dětský" pokoj, aby syn měl u nás o Vánocích kde spát.
    Hezký leden

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤