What are you looking for?
neděle 30. ledna 2022

2021 GONE & DONE

 

O roce 2020 jsem nepsala nic. Až příliš totiž bolel. Rok 2021 měl tak laťku opravdu nízko a pár slov si rozhodně zaslouží. Měl totiž spoustu světlejch momentů a úspěchů - osobních, pracovních, vztahových a dokonce jsem si jich pár uvědomila až teď zpětně při chystání materiálů pro článek. Je důležitý umět se ohlédnout nazpátek a nevidět jen to špatný (ale ani jen to dobrý), je důležitý si umět dát odstup, vnímat perspektivu věcí a chod událostí, který vedou k něčemu, co jste třeba dopředu nemohli vůbec čekat.


Tak to pojďme vzít zase tradičně hezky postupně:


LEDEN

Rok 2021 nezačal moc slavně. Hned v prvním týdnu jsem chytla covid a sundal mě mnohem víc, než jsem čekala, že je možný. Bylo mi tak zle, jako snad nikdy v životě, nemohla jsem se hnout a nemohla jsem ani spát, jak mě všechno bolelo a jak jsem pořád kašlala. Asi poprvé v životě jsem o sebe měla strach. Ale přešlo to a já jsem během těch dní doma naposlouchala pár audioknih, složila boží puzzle a vytřídila šatník. Mezi lidi jsem se ale těšila neskutečně. Těch 14 dní je děsně dlouhejch a i proto jsem vděčná, že znova už se mi to vyhlo. Užívala jsem si potom všechny procházky. Důležitý bylo i to, že jsem se nechala vtáhnout do tajů akciovýho trhu a zapojila jsem se do Gamestop šílenství. Akcie držím doteď a občas v dipu dokupuju.

ÚNOR

Druhej měsíc roku byl extrémně mrazivej a kromě procházek úplně zmrzlou stromovkou jsem vyrazila s přáteli na jednu oslavu narozenin na chatě, z čehož byl moc fajn víkend.
BŘEZEN

Březen je jeden z mých oblíbenějších měsíců. Nejen proto, že je můj narozeninovej, ale hlavně proto, že začíná bejt hezky a už se dá vysedávat venku. A běhat. A běhala jsem hodně. Dala jsem si výzvu na březnových 100 km a to jsem taky zvládla. A víte co? Letos to udělám zas. Loňskej březen si taky budu pamatovat proto, že mi moje Kája uspořádala tajnou oslavu narozenin. Spoustu už jsem jich organizovala, ale vlastní jsem nečekala a slzy v očích z toho mám ještě teď. 

DUBEN

Po hezkým březnu přišel zdaleka ne tak hezkej duben. Bylo mi smutno a podrývala jsem sama sobě sebevědomí víc než kdy dřív v životě. Nejvýstižnější je proto bohužel tahle fotka, kdy jsem už nechtěla fňukat doma před bráchou a tak jsem si chodila se sluchátkama na jednu lavičku u nás na sídlišti a snažila se to prodýchat. Byla jsem tam.... často.
KVĚTEN

V květnu jsem se dala dohromady a začaly mi zase dělat radost maličkosti. Dodělala jsem balkon, pořídila si stůl a vysedávala tam skoro každej den a byla vděčná, že tohle mám a že je to moje doma. Taky jsem se naučila poker, kterej mě strašně baví a nechápu, jak rychle při něm plyne čas. Měla jsem jednu denní raclette párty a taky se konečně otevřely zahrádky restaurací a já si to náležitě užívala.
ČERVEN

Další měsíc byl zase o něco rozvolněnější a začaly se konat akce. To se u nás setkalo s velmi pozitivní odezvou a jak občas bývá mým zvykem - nechtěla jsem nikde chybět.
ČERVENEC 

Červenec byl pořádně nabitej a myslím, že nic nevystihuje hezký léto v Praze tak hezky jako právě tohle léto. Byly chaty, byl kuchařskej kurz, byly koncerty, byly skvělý večírky, byl romantickej a báječnej piknikon a byly dlouhý brunche a procházky s pejskama. Jo, červenec vede. 
SRPEN

Srpnem pokračovalo krásný léto. Slavila jsem svátek (s prskavkou v plným Bukáči!), s kolegama jsme si zaběhli příjemnej závod, byla jsem na velmi potřebným welness víkendu v Brně a byl další Social Date. Opět to byla emoční horská dráha, ale stejně nasednu pokaždý znova. 
ZÁŘÍ

V září jsem měla na hlídání pejsky, naordinovala si s nima domácí klidovej režim a přeladila balkon do podzimního stylu. Vřes a dýně, to fungovalo parádně. Byla jsem poprvé v Duplexu v rámci jedný mojí spolupráce a v rámci jiný jsem zas byla na 3 noci v Berlíně. To jsme si s Klárkou moc užily a já bych nejradši jela někam zas. Taky jsme měli firemní teambuilding, kterej byl stejně náročnej jako obvykle a já hned první odpoledne utopila telefon. 
ŘÍJEN

V říjnu začala moje spolupráce s Knihy Dobrovský a já si vzpomněla, jakej čtenář jsem před pár lety byla a jak strašně moc mě baví číst. Od tý doby jsem přečetla spoustu knih, který vám postupně doporučuju, musela jsem si už na ně koupit jednu knihovnu a teď pojedu pro druhou. Od thrillerů se postupně dostávám i k jinejm žánrům a snažím se si z toho i něco odnášet, ne se tím jen odreagovávat. V říjnu byl taky Halloween - zvládla jsem hned dva večírky, jeden firemní v kanclu a jeden v mým oblíbeným baru. A taky byly volby. Volby, který jsem poprvé s nadšením sledovala až do úplnýho konce a byla pyšná na všechny v mým okolí, co se v politice pohybujou a taky na nás všechny, co se nám konečně povedlo zvolit změnu
LISTOPAD

Pracovně nejnáročnější měsíc s v podstatě jediným highlightem - Českým Slavíkem. Kterej měl teda taky značný slabiny, ale aspoň to byl jinej zážitek než všechno ostatní. 
PROSINEC

Poslední měsíc roku jsem se rozhodla si užít, ať se děje, co se děje. Chodila jsem bruslit, domluvila si rande se všema mejma kamarádkama, se kterýma jsme na sebe neměly tolik času a Vánoce jsem strávila na chatě s rodinou a pejskama. Bylo to moc hezký a klidný. Mezi svátkama jsme oslavili Klárky narozeniny a já se potom stáhla a Silvestra strávila doma s knížkou, abych do dalšího roku vstoupila s čistou hlavou a měla správnej start. Jestli jsem totiž na něco pověrčivá, tak právě na "Jak na Nový, tak po celý."

ÚSPĚCHY KARIÉRNÍ I DOMÁCÍ

V rámci rekapitulace celýho roku jsem se tentokrát zamýšlela i nad tím, co se mi povedlo po pracovní stránce, jaký projekty mám za sebou a co by se dalo nazvat úspěchem. Ať už po influencerský stránce nebo po tý "opravdový" pracovní v agentuře.

Když se u nás rozjel Clubhouse, byla jsem jedna z prvních, co tam byla a přestože jsem na stagích promluvila všeho všudy asi 3x, zúčastnila jsem se spousty zajímavých debat a o Clubhousu pak napsala článek na náš Digichef.  

Značce Skippy pomáhám už několik let s influencer marketingem a se sociálníma sítěma. Loni jsme se spojili s Tonyou Graves, která dupačky Skippy miluje a vytvořili jsme s ní její vlastní model a taky spoustu promo fotek a video. V druhý části roku se mi zase povedlo domluvit spolupráci s Explem (❤️) na téma Squid Game.



V Tastu jsem se podílela na kampani na aplikaci pro lidi trpící idiopatickými střevními záněty s Bárou Aglerovou v hlavní roli a měli jsme na to hrozně hezkej ohlas - už jen v rámci toho zvýšení povědomí o takové nemoci. 

Marketingovej tým Sephory jsem školila v oblasti influencer marketingu a navzdory mým prvotním obavám to bylo uplně parádní a zase jsem měla skvělý ohlasy. Tentokrát ale přímo na mojí osobu.

Za úspěch považuju i svoje spolupráce se značkama, u kterých bych dřív ani nesnila, že si mě můžou všimnout. Přece jen, pořád mám relativně nízký čísla a influencerství mě neživí na plnej úvazek jako ostatní moje blogerský kolegyně a nemám tak čas se tomu tolik věnovat. Pyšná jsem teda například na kampaň pro YSL. 

Pro H&M.

Pro L'Oréal.

Pro Knihy Dobrovský, protože ta mě ovlivnila asi nejvíc a opětovně ve mně zažehla knihomola.

No a samozřejmě taky s.Oliver, se kterým to táhnem už pár let a je to skvělej vzájemnej fit. Můj šatník už je v podstatě tvořenej touhle značkou a vyhovuje mi, že mám konečně kvalitní a dobře kombinovatelný kousky do každýho ročního období.

Stala jsem se taky jedním z  "foodie angels" pro aplikaci Menu Me, která vybírá nové podniky v daném městě a recenzuje je. V Praze máme tým 5 lidí, co chodíme po navržených místech a provádíme tzv mystery visits, kdy nejen ochutnáváme, ale i zkoušíme znalosti a naladění zaměstnanců a pak vyplňujeme dlouhé reporty, aby nic nebylo vynecháno, aby aplikace doporučila jen to opravdu nejlepší a aby byla doporučení dostatečně konkrétní a výmluvná.

Za úspěch považuju i dodělání balkonu a vytvoření maximálně útulnýho prostoru.

No a zmínit rozhodně musím i mýho klientka v agentuře - Myslbek. Pro Myslbek jsme za Taste začali vytvářet obsah koncem roku a já si vyzkoušela, jaký to je řídit produkci většího focení. Máme tam báječněj tým, kde se vzájemně doplňujeme a inspirujeme a letos už jsme zase o kus dál. To mě baví moc. 



A CO MOJE VAŘENÍ?

Plynule navazuju na pracovní úspěchy, protože vaření je tak trochu můj nepracovní úspěch. Ano, utváří nás lidi okolo nás. A ano, když hodně chodíte po restauracích, může se ve vás probudit touhla umět něco aspoň vzdáleně podobnýho i doma. A tak jsem začala sledovat různý cooking show, cooking instagramy, pořídila si pár kuchařek a pustila se do toho. Něco se chytlo a dělám to pořád dokola a nad něčím jsem okamžitě zlomila hůl. Ten balanc pořád hledám a bude to tak asi celej život. Je ale pár věcí, na který jsem ze svý kuchyně pyšná dost.


RESTAURACE, ZA KTERÝ BYCH DALA RUKU DO OHNĚ

Z domácí kuchyně ještě na skok do restaurací. Každej můj rok v Praze je plnej skvělýho jídla a tento nebyl výjimkou. Navzdory dlouhýmu zavření restaurací a mým rozvíjeným schopnostem vařit si (chutně) doma jsem zůstala věrná svým oblíbeným místům a některá nová jsem objevila. Za zmínku rozhodně stojí ty následující na fotkách.

JAK ŠEL ČAS (ňuňu verze) 

Tohle tady chybět nemůže.❤️ S mým oblíbeným malým človíčkem jsem se viděla každej měsíc a mohla tak sledovat a taky dokumentovat, jak roste a jak se z malýho miminka stává malá slečna a vidět to takhle zpětně celý najednou je dost neuvěřitelný. 
A KDYŽ UŽ JSEM U TÝ LÁSKY..

Plácnu sem na závěr pár fotek těch kteří můj loňskej rok z velký části tvarovali, ať už to doteď zaznělo nebo ne. A jsou i tací, co se s foťákem nekamaráděj, ale vědí, že sem patřej taky. Děkuju. Že jste, že se máme, že se vzájemně držíme pohromadě a taky posouváme jeden druhýho dál. 
Byl to další náročnej rok. A zvládli jsme ho. Já i vy všichni. A ten další zvládnem taky a když budem chtít a budem pro to něco dělat, bude skvělej. Já na tom poctivě pracuju už od 1. 1. a ťukťuk, zatím se mi daří se posouvat směrem, kterým chci, řešit věci, který řešit chci a trávit čas tak, jak mi dělá dobře. Protože to je nejdůležitější. Ať jsem šťastní a ať nám ten život jen tak neprotejká mezi prstama.  


Držím palce, ať se vám daří a moc děkuju, že jste tady se mnou a že jste to dočetli až sem. 

Add your comment

  1. Naprosto úžasnej článek. Moc moc se mi líbil. Cítila jsem z něj všechny emoce, které jsi do nich vložila. Moc díky Domčo, že bloguješ. Vždy mě to baví. Už je to x let, co tě sleduju a budu i nadále. Posílám ti hodně energie, sil, úspěchů a lásky 🥰.

    OdpovědětVymazat
  2. Super článek Domi!

    OdpovědětVymazat
  3. Bylo to dlouhý, ale hezký ;-). Držím palce pro letošek.
    Já mám nějaký stagnující období, ale ono zase bude líp...

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Domčo,

    Musím napsat, že článek se Ti velice povedl a moc se mi líbil!
    Přečetla jsem ho jedním dechem!
    Tvou tvorbu už nějakou dobu sleduji a velice Ti fandím.

    Přeji hodně úspěchů a spoustu článků :) .

    Maruška

    OdpovědětVymazat
  5. Domi, uzasny a vyčerpávající článek❤️ Asi už napořád budeš moje číslo jedna, co se týče blogerek. Moc ti fandím a přeju ti v novém roce nějakého fajn parťáka, ale hlavně abys byla zdravá a šťastná!
    @veruzhor

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤