VYSTOUPIT Z KOMFORTNÍ ZÓNY



Na spoustu věcí jsem hrozně pohodlná. To platilo snad odjakživa a platí víceméně doteď. Dřív jsem ale v rámci týhle svý vlastnosti zůstavala pevně ukotvená ve svý komfortní zóně a nehla jsem se z ní ani o píď. A když náhodou jo - samozřejmě omylem nebo třeba přinucením - byla jsem z toho tak vyděšená a tak v nervu, že se to nedá ani normálně popsat a vždycky jsem si umanula, že to bylo naposled a že mi to za to nestojí.

No a guess what. S přibývajícími roky haha a zkušenostmi jsem pochopila, že to za to sakra stojí. Že je vlastně jen málo věcí, co by za ty prvotní nepříjemný pocity stálo víc, než právě vystoupení z komfortní zóny a překonání sebe samotný. Protože to, kam se tím můžu posunout a co všechno se naučit, k tomu žádným jednodušším způsobem nepřijdu.

Přede mě se takhle za posledních pár měsíců postavilo výzev hned několik. Naučila jsem se místo zbrklýho odmítnutí nejdřív zhluboka nadechnout a vydechnout, rychle si dát dohromady, proč mi danej člověk nabízí danou věc, proč to nabízí zrovna mně, kam by mě to mohlo posunout a jaký by to pro mě mohlo mít další následky a pak... pak řeknu jo. Vždycky.

5 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

TMAVĚMODŘE



Na celodenní pochůzky po městě volím pohodlnost. No nepovidej. Pohodlnost myslím hlavně ve smyslu outfitu, kde mě nic netlačí a nejde o nic upnutýho, v čem by se rýsovalo nacpaný břicho po pořádný porci zmrzliny nebo dobrýho oběda, boty, který neodřou nohy ani v náročnějších podmínkách a kabelku, do který se vejdou všechny moje nezbytnosti a zároveň neposkytuje místo na nesmysly, díky kterým by mě po celým dni bolelo rameno. Zkombinovat tyhle 3 požadavky a zároveň ladit a být s outfitem spoko, je podle mě docela oříšek. Tady jsem ale dala dohromady věci v jedný barvě - mojí aktuálně mega oblíbený tmavě modrý - a troufám si říct, že jsem to poladila celkem hezky. Tuhle kabelku a boty jsem si navíc pořizovala jedno k druhýmu a šaty z COSu můžou za to, že mám obrovskej problém nakupovat v běžnejch řetězcích, kde jsou věci za přijatelný ceny, ale logicky z mnohem horších materiálů. Asi to fakt funguje tak, že jakmile jednou člověk okusí nějakou vyšší kvalitu, těžko se mu potom vrací k něčemu horšímu. Podle mě to tak funguje napříč všema sférama lidskýho života a ve finále je to asi dobře - nutí nás to na sobě pořád pracovat, posouvat se výš a moct si užívat to, co život nabízí.

19 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

VIDEO - OLYMPUS PEN SUMMER PARTY


U článku z Norska jste se ptali po více fotkách z eventu k představení novýho foťáčku a ke mně se teď dostalo tohle oficiální video, který pro Olympus vytvořil norskej kameraman. Máme tam s Míšou svoje slavný vteřiny, tak můžete mrknout na krátkej report a zjistit, jak vlastně takovej press event vypadá. ♥

1 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

NEJSOU TEPLÁKY JAKO TEPLÁKY



Myslím si, že v životě blogera vždycky přijdou chvíle, kdy jste za něco strašně vděčný. Když vás nějaká firma překvapí a vy jste z toho uplně na větvi. A je uplně jedno, jestli jste bloger nováček a váš blog teprve získává pravidelný čtenáře nebo máte blog už nějakou dobu rozjetej a dost dobře vás živí. Já sama jsem zvyklá na super spolupráce, na dobře placený kampaně a tak nějak jsem už zvyklá i na to, že si díky blogu plním některý sny. Nemyslím to teď vůbec ve smyslu, že bych si toho nevážila, to určitě víte, protože dávám svojí vděčnost najevo dost otevřeně, spíš to myslím tak, že už mě jen tak něco nerozhodí v pozitivním (a vlastně ani negativním) slova smyslu. Na příkladu si to uveďme třeba na množství eventů, který jsou pro blogery pořádaný, většina z nich je fajn, málokdy je něco opravdu fail, ale málokdy je i něco tak strašně dobrý jako třeba Instax párty. Stejně tak mi chodí poměrně hodně balíčků a o spoustě dopředu nevím, takže jsou to vlastně překvápka. Většinou milý, protože překvápko je milá věc sama o sobě, ale dost často to jsou věci, co jsou vlastně uplně zbytečný a já je pořádně neocením. Když mi ale posledně volal kurýr, že mi veze něco od Pumy a já nic koupenýho k doručení neměla, málem jsem utekla z práce o několik hodin dřív, protože jsem se nemohla dočkat, co to může být. Když jsem pak doma vybalila tyhle naprosto skvělý zvonový tepláky, nad kterejma jsem óchala na jedný akci, kterou pořádala uplně jiná značka, byl to přesně ten radostnej pocit, o kterým píšu v prvních větách tohohle článku. 

No a protože jsem zrovna byla domluvená s Terezou, že půjdeme něco nafotit, bylo nad Slunce jasný, že můj outfit se bude točit právě kolem těhlech novejch tepláčků. Mrkněte teda na fotky, ze kterých jsem fakt nadšená, je to zas něco trošku jinýho, než u mě najdete obvykle, tak by mě zajímalo, co vy na to. ♥

31 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

MŮJ PRVNÍ ZAHRANIČNÍ PRESSTRIP



Když mi na mobilu pípne zpráva, jestli si s John Erikem (šéfem Elite Bloggers) můžeme dát videohovor, zvedne se mi okamžitě puls. Tenhle požadavek znamená, že se něco děje a z předchozích zkušeností vím, že to může bejt něco fakt, fakt dobrýho (vzpomeňme si třeba TADY). Hned se teda zavírám do koupelny, sedám si na zem a čekám, s čím přijde. Provedla jsem něco nebo někam pojedu? To jsou dvě varianty, co mi běžej hlavou. Věta "we would like to send you to Oslo for an Olympus event..." mě dostává do kolen, ačkoliv sedím na zemi a cítím, že tak širokej úsměv jsem neměla už pár měsíců. Je mi jedno, že je odlet za dva dny, že mám spoustu práce a že jsem vlastně měla uplně jiný plány. Všechno ruším a naštěstí mě moje okolí nikdy nenechá ve štychu a když potřebuju v něčem narychlo zaskočit, dá se to zařídit. A tak ve čtvrtek dopoledne čekám na letišti na moji spolucestující Míšu z WNB a všechno se ve mě tetelí. Vždyť je to můj první presstrip!

16 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

KVĚTEN V OBRÁZCÍCH



Další měsíc utekl jako voda a je na čase si ho shrnout. Co se událo, jaký akce proběhly a jaký jsou u mě novinky? Je toho dost. Začneme rovnou těma novinkama a protože jsme na blogu, nabízí se rovnou téma spoluprácí. Asi víte, že nemám nic proti kratším nebo i jednorázovým spoluprácím, pokud se jedná o zajímavý produkt, který si podle mě zaslouží pozornost. Nejlepší jsou ale samozřejmě spolupráce dlouhodobé, které se podle mě vyplatí všem stranám. Mně,  protože se něčemu věnuju dlouhodobě a stabilně, klientovi, protože se spolu sžijeme a jeho produkty se u mě objevují pravidelně a nakonec i vám, protože je to pro vás nejmíň rušivá forma reklamy. Proto jsem nedávno kývla na dlouhodobou spolupráci s MONETA Money Bank v rámci jejího věrnostního programu bene+. Tahle spolupráce pojede až do konce roku, tak jsem vám chtěla dát takovej první hint, co a jak, abyste věděli, že se u mě budou občas objevovat příspěvky, který budou propagovat výhody, který přináší placení jejich kartou s bene+, kde při každým nákupu u partnerů dostanete určitá procenta z platby zpátky na účet. Vzhledem k tomu, že partnerem bene+ je třeba Hervis, Pet Center a hlavně třeba Dáme Jídlo, ze kterýho si denně objednávám jídlo do práce, nebylo moc co řešit a šla jsem do toho okamžitě. 

22 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

BLOGERSKEJ BALANC



Už o mně víte, že mám občas chvilky, kdy si radši řeším svůj život v offline verzi. Několikrát jsem se o tom zmiňovala a dá se to nejspíš odvodit i z toho, že se vytratila článková pravidelnost (jak jsem, sakra, stíhala chodit denně do práce a ještě psát obden články?!) a občas hledám balanc. Balanc mezi žitím online a offline. Balanc mezi lidma z blogerský sféry a lidma, co jsou uplně někde jinde. A snažím se sama v sobě vyznat a uvědomit si, kde se vlastně cítím líp a proč. 

No a když se pak podaří tak skvělá akce, jako byla právě středeční Instax párty, dojde mi, jak strašně jsem vděčná za tyhle možnosti. Za to, že jsem si tenkrát ten blog založila. Že jsem se na to nevykašlala po prvním hejtu. Že jsem kolem sebe vždycky měla lidi, co mě podporovali, co mě fotili a pomáhali mi. I to je totiž strašně důležitá součást každýho blogu. Bylo by hezký, kdyby blog stál jen na jeho autorovi, ale tak to (bohužel) být nemůže. Ty fotky musí někdo vyfotit. A jo, někdy je to šup šup a jde to samo, je to autentický, rychlý, člověk si stihne užít i ten moment jako takovej a fotku přidá potom doma v klidu, kdy už je rozvalenej v tepláčkách na gauči. To je ideální verze. Když se pak ale někdy sejde víc opačnejch scénářů - sedíme někde s holkama, vyfotíme sto fotek z každýho úhlu a pak každá hodinu upravujem fotku, vymýšlíme text a nahazujem fotky na Instagram a na stories, kafe mezitím vystydne, říct si toho moc nestihnem, protože se nevnímáme a pak zas musíme na nějakou akci, kde je zase něco potřeba vyfotit a nejlíp zase hned nahodit - mám chuť se z tohohle světa potichu vytratit. Protože nechci mít pořád v ruce telefon, pořád všechno sdílet. A nechci ani, aby to dělal ten, kdo ten moment tráví se mnou. Najít v tomhle ten balanc je těžký. V partnerství i v přátelství. A já proto někdy strašně ráda vypadnu z blogerskýho kolektivu a jsem s uplně jinejma lidma.

No a někdy svitne naděje, že i ten blogerskej kolektiv si umí užít společnou akci, strávit společně několik hodin a bavit se. Instax párty v Pragovce byla jasným důkazem. Instax má obecně nejlepší akce ze všech, to je fakt, proti kterýmu podle mě nemůže nikdo nic říct. Už loňská letní párty v K10 neměla chybu a ta letošní byla ještě o mnoho levelů výš. Dejte si dohromady stylový prostory, super hudbu, skvělý jídlo, výborný drinky, možnost tetovaček, workshopy s cupcakama, výrobu scrapbooků, pouťový labutě, světýlka všude, pastelovej dresscode a lidi, co se na sebe usmívaj a všichni jsou spolu v pohodě. Prostě tomu nic nechybělo. S holkama jsme si tam užily několik hodin, Vojta nám nafotil naprosto skvělý fotky a když jsme si s Alex o půlnoci volaly taxíka s kódem na jízdu zdarma, jen jsme se po sobě koukaly s širokým úsměvem a věděly jsme, že ta druhá je uplně stejně spoko a vděčná. 

Někdy je ten život prostě fajn. A dokonce online i offline zároveň. ♥

13 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤