DUBEN V OBRÁZCÍCH



Tak jo, tenhle měsíc mám asi rekordní množství fotek do shrnujícího článku. Evidentně jsem se probrala ze zimního spánku a začala si naplno užívat každou volnou chvíli. Je pravda, že jsem za celej duben neměla ani jeden jedinej den, kdy bych měla pocit, že jsem si fakt odpočinula. Ale nevadí, aspoň vám dneska můžu ukázat velkou spoustu věcí, co jsem podnikla, zažila, viděla, snědla a tak. Vždyť už to dávno znáte.



Oblíbila jsem si snídaně a kafíčka v Myšákovi. Stále se odhodlávám k tomu, zkusit tam nějakej dezert, protože se bojím, že ve chvíli, kdy to udělám, bude vymalováno a nebudu myslet na nic jinýho. A víte, jak já to mám s láskou k restauracím, nedokážu tam potom nechodit - proto jsem třeba v Esce skoro každej tejden. A tohle k Esce nemá daleko, logicky.

11 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

TYHLE KALHOTY



A je to tady zase. Moje často opakované téma - fotit outfity nebo už to nechat plavat? Zjistila jsem, že mě hrozně bavěj ty moje "záchodový outfitový okénka" z kanclu a to i proto, že mi na ně často reagujete a je to milý. Oproti tomu mi ale málokterej outfit přijde hodnej toho, aby se zvlášť fotil na blog, protože většinu času chodím oblečená fakt uplně obyčejně. Na druhou stranu už jsem párkrát slyšela, že právě v tom je ta inspirace, že ukazuju naprosto nositelný věci a žádný módní výstřelky, co si nikdo z vás stejně nikdy nepořídí. Kolikrát mě teda taky nemá kdo vyfotit a když jo, tak se pak spíš vztekám, že ty fotky vypadaj divně, protože jsem si úplně přestala rozumět s portrétovým objektivem.

NICMÉNĚ!! Jestli si něco outfitovej příspěvek zaslouží, jsou to právě tyhle boží kalhoty. I na Instagramu jste mi je chválili, takže vám je dneska ukážu pořádně. A rovnou vás poprosím o radu - s jakým topem by ještě mohly vypadat dobře? Zatím se držím toho, že tím, jak jsou hodně volný, tak by top měl bejt upnutej a v týhle verzi z fotek se mi to fakt líbí. Přemýšlím ale, jestli to nezkusit i třeba s volnou košilí - třeba v tom nebudu jak v pytli, ne? :D Co myslíte, co byste k takovým kalhotám volili vy?

(Mimochodem, s těma i/y tady vždycky bojuju, vím, že to čtou i kluci, ale hádám, že radit mi asi nebudou...)

31 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

#RAYBANRANDE POKRAČUJE



Olalá, here we go again! 

Období slunečních brýlí je konečně tady a s ním i soutěž s GrandOptical o 4 páry Ray-Ban brýlí pro vás a - pozor pozor, letos je změna - vašeho nejlepšího kamaráda nebo kamarádku. Kampaň #RayBanRande jsme pro vás totiž v Sunu vymysleli už loni a dopadla naprosto skvěle, proto se nám letos Ray-Ban ozval znovu a přál si další kolo, jen s lehkou úpravou tématu, ať to není uplně totéž. Loni bylo Ray-Ban Rande v tom nejklasičtějším podání - pro páry. Měli jste nám na Instagramu ukázat, kam rádi chodíte na randíčka, přidat hashtag #RayBanRande a označit profil GrandOptical a během měsíce vyhrál každý týden jeden pár nové brýle. Článek, co po tom roce působí uplně nostalgicky, najdete případně TU. Zaregistrovala jsem, že pár z vás brblalo, že partnera nemá a že to není fér. Letos jsme proto vybrali téma přátelství. A to rovnou těch nejlepších přátel. 

Vyfoťte se se svým nejlepším kamarádem nebo kamarádkou (podotýkám, že nejlepší kamarád může samozřejmě být váš partner), nahrajte fotku na svůj Instagram, přidejte hashtag #RayBanRande, označte na fotce profil @grandoptical_cr a k fotce napište, jak jste se s tím druhým poznali. Ode dneška až do 13.5. poběžej 4 soutěžní týdny, kdy bude každou neděli mnou nebo Alex vybrána výherní fotka, jejíž autor si pak může v GrandOpticalu vybrat Ray-Bany, které máme na následujících fotkách, pro sebe i svýho parťáka. Tyhle 3 typy má v ČR exkluzivně jen GrandOptical a každé mají hodnotu 6500,-, takže se u soutěžních příspěvků koukejte snažit, my se s Alex tentokrát těšíme hlavně na ty příběhy o seznámení, protože tyhle "zákulisní" informace jsou prostě nej.

No a já vám teď dál v článku mezi fotkama povím, jak jsem já poznala ty svoje dva nejmilejší. 

5 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

ZAMOTANÁ VE SVÝM ČTVRTSTOLETÍ



Poslední měsíce jsem se točila ve spirále poznávání nových lidí, nových zážitků, spoustě akcí  a minimum času sama se sebou. Nechtěla jsem být sama. Nechtěla jsem o ničem moc přemýšlet, rejpat se v sobě. A tak jsem získávala a ztrácela lidi, znovuzískávala a znovuztrácela. Moc se neohlížela a fungovala naplno. Nevázala jsem se na nic a na nikoho a kejvala na skoro všechno, co se mi objevilo před nosem - myšleno z pracovního i osobního hlediska. Po pár měsících jsem ale musela sama sobě dát stopku. Sama sobě jsem si přiznala, že jsem se naprosto ztratila v tom, kdo vlastně jsem. Že jsem tak nějak ztratila sebe a nechala se strhnout tím vším okolo mě. A když jsem si to náhodou uvědomila už někde v mezičase, ponořila jsem okamžitě se až po krk do práce, abych náhodou neměla nějakej volnej čas, ve kterým bych si třeba měla šanci něco uvědomit. 

Mám dojem, že to všechno vyplývalo i ze "Střihů" (prvních i druhých), který byly takovým mým sebevyjádřením a terapií v jednom. A ano, budou i další. Nevím, jestli to máte někdo stejně, ale když se blížej moje narozeniny, mám tendenci tak trochu bilancovat a přemýšlet nad tím, co jsem za poslední rok (nebo taky za dosavadní život :D) zvládla a nezvládla, co zvládnout chci a jakým směrem se chci dál ubírat. A v ten moment, kdy jsem nad tím začala takhle přemýšlet mi došlo, že tak, jak to vedu, asi uplně správným směrem nejdu. Respektive že jdu tolika směry, že to jeden človíček není schopnej zvládnout a že ve finále nemám vůbec čas (ani myšlenky) na věci, co jsou pro mě opravdu důležitý. A taky že třeba věnuju čas a energii lidem (a věcem), co za to ve finále vůbec, ale vůbec nestojej.

A tak jsem si nějaký věci sama v sobě srovnala. Určila si směr a pracuju i na prioritách. Zatím nevím, co bude zítra, co za týden ani za měsíc, ale už vím, co dělat chci a co už ne. A všechno to souvisí i s tím, jak jsem strávila svůj narozeninovej den, protože - ač je to v podstatě den jako každej jinej, ve finále ho chcete trávit s těma, se kterýma je vám úplně nejlíp.

10 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

PŮLMARATON BEZ PŘÍPRAVY



Když do půlmaratonu zbývají asi dva týdny a já jsem totálně nastydlá, začínám přemýšlet, jestli bych se z toho neměla zkusit nějak vykroutit. Proč jsem vlastně nezačala trénovat tak, jak jsem plánovala? Proč jsem vždycky dala přednost něčemu jinýmu? Proč jsem tenkrát obrečela neúčast na Night Runu za náš pracovní Borotalco tým a na tohle jsem se uplně vykašlala? Vždyť už dávno ani necvičím v takový míře jako dřív, přestože mi to upřímně chybí. Mám teď tolik aktivit ohledně práce, blogu a kamarádů, že šly sportovní aktivity tak trochu stranou. A za 14 dní mám běžet 21km, přičemž nejvíc jsem v životě bežela asi 17. Jednou. OMYLEM, protože jsme se s tátou ztratili v Central Parku. 

5 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

BŘEZEN V OBRÁZCÍCH



Nejvyšší čas na březnový střípky. Březen patří k mým nejoblíbenějším měsícům v celým roce - ano, je to proto, že mám narozeniny, ano, jsem pořád jak malá - a ten letošní nebyl výjimkou. Hlavně proto, že jsem kromě narozenin měla v plánu i spoustu jiných super věcí a o všech vám dnes povím. Tak se pohodlně usaďte, znáte mě, půlminutový čtení to nebude. 

21 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

APRÍLOVÁ DOMČA



Jeden den celej proválím v posteli u filmů, seriálů a youtube videí a na ten další si udělám program od rána do večera. Typická já. Stejně typický jsou pro mě teď i proměny nálad a to klidně z nuly na sto. Nechám se rozložit na kousíčky kdejakou blbostí a za hodinu už to v sobě potlačím a užívám si aktuální moment. Tak nějak to bylo i včera. Následující fotka dokonale vystihuje moji nabručenou náladu, kdy jsem chtěla zrušit celej následující program, protože mi najednou přišel uplně zbytečnej a nesmyslnej. Pak stačilo dobrý chai latté, chvilka úklidu ve vlastní hlavě a tadá - den mohl celkem vesele pokračovat dál.

28 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤