ČERVENEC V OBRÁZCÍCH



No,  takhle. Na tomhle blogu by rozhodně neměl vycházet sotva jeden článek za tejden. Nejste na to zvyklí ani vy, ani já, a jestli už náhodou někdo z vás jo, tak mě to fakt mrzí. A hodlám to napravit. Nechci vás zanedbávat a chci zase víc psát. I proto jsem před pár dny udělala jedno celkem zásadní rozhodnutí, ale o tom ještě uslyšíte později. Dnes vám ukážu spoustu fotek v rámci shrnutí z července, abyste tak trochu pochopili důvod, proč toho tady za poslední týdny přibylo tak málo. Měla jsem totiž navíc k práci uplně enormní počet aktivit a výletů v jednom měsíci. No jdem na to, tak to schválně posuďte sami. 

14 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

COLOURS 2018



To zas bylo TAK super! Jsem zvědavá, jestli Colours někdy nějakej festival překoná, protože já jsem tak zamilovaná do toho areálu, že mi vůbec, ale vůbec nevadilo ani to deštivý počasí, který bylo první polovinu. Z tý první fotky je vám navíc asi jasný, že se to pak zlepšilo a zatímco první dva dny bylo na tři vrstvy, poslední dva dny byla i jedna vrstva moc, blázinec docela. Ale boží. Boží. Boží. Mám říkat něco víc? Asi by se to hodilo no, vím. Takže pojďme na moje poznatky letošních Colours.

▪ Kombinace nepromokavý bundy a kšiltovky je do deště uplně nej. Neprší vám totiž do obličeje a všichni, co jsou vybavení jen pláštěnkou, vám záviděj.
▪  Festival se dá užít naplno i za hnusnýho počasí. Stačí dobrý oblečení, dobrý parťáci a dobrý drinky. Easy peasy.
▪  Přivolat hezký počasí se dá. Protože nám se to evidentně povedlo.
▪ Kombinace ginu s černorybízovým sirupem a citronovým džusem je něco neuvěřitelnýho. Celej festival jsem nepila téměr nic jinýho.
▪  Téměř znamená, že občas jsem měla nedopatřením v ruce panáka Jegra nebo Jacka. Tihle dva jsou prostě nevyzpytatelní.
▪ Procházet areál a objevovat náhodně nový umělce nebo dát na kamarády, kteří maj vytipovanýho někoho, koho vy vůbec neznáte, se vyplatí. Fakt. Třeba takovej Jeremy Loops byl pro mě díky tomu objevem Colours.
▪ To, že neznáte zpěváka podle jméne vůbec neznamená, že ho neznáte. Třeba takovej George Ezra. Neznáte? Ale jo, věřte mi.
▪ Dva burgery denně a čtvery hranolky denně není ani zdaleka nic nemožnýho. A to ani víc dní za sebou. #neříkámnic
▪ Instax má nejen super foťáčky, ale i super zaměstnance, bez kterejch by tenhle festival nebyl tak cool, jako byl. Dík, dík, kluci!
▪ Rollsbros maj taky super zaměstnance. Jsou to sice všechno ještě miminka, ale určitě si k nim někdy zajděte, kluci vás budou bavit a zmrzka chutnat. Dík, dík, kluci!
▪Jakmile jednou vyzkoušíte make-up s třpytečkama na obličeji, už nikdy nebudete chtít nic jinýho.
▪I když máte pocit, že už se únavou neudržíte na nohou, Kygo vás uprostřed noci zaručeně probere a vy budete do dvou do rána skákat a ječet jak šílení. 

▪ A nejdůležitější poznatek tohohle festivalu - nezáleží na kapelách, ani na počasí, záleží jen a jen na tom, s kým festival trávíte a jestli si ho společně umíte užít na maximum. Ono to vlastně platí obecně pro život, nejen pro festivaly, ale tady se to, myslím, ukazuje ještě v několikanásobný síle. Tak.

Tolik k povrchním i hlubším poznatkům, haha. Mrkněte na fotky a dejte mi vědět, jakej outfit se vám líbil nejvíc - adepta na favorita mám celkem jasnýho! :)))

20 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

ROCK FOR PEOPLE 2018



Tak mám dojem, že ve vlaku na Colours mám nejvyšší čas vám nasdílet fotky a dojmy z Rock For People, který už je za mnou. Já Rokáč nevnímám uplně jako festival jako takovej, protože tam nikdy nebydlím ve stanu a v areálu trávím denně jen pár hodin - většinou večer, kdy jdu na nějakou konkrétní kapelu. Když můžu využívat mama-hotel, být přes den s našima a s pejskama, tak nějak nemám potřebu trávit na hradeckým letišti celý dny. Tím spíš, když většinu kapel vůbec neznám a na užití si atmoféry mi stačí těch pár večerů za sebou. V tom budou Colours jiný, s Kubou tam budeme celou dobu a i přesto, že hlásej skoro povodně, nemůžu se dočkat. Tyhle zážitky jsou vždycky k nezaplacení.

Ale ještě zpátky k Rokáči, první den jsem si užila s Alex už od odpoledne a rovnou až do noci, protože jsme měly spoustu práce s focením a následným odpočíváním a oslavováním hotový práce (je důležitý, si to umět obhájit, žejo!). Určitě vám bude z fotek jasný, který jsou práce Matyho (už jen tou úpravou je to celkem zřejmý) a který jsou z dalších dnů, který jsem trávila s Kubou a s našima. S našima jsem byla na Rokáči už poněkolikátý a musím říct, že čím jsem starší, tím je to lepší a tím víc si společnej čas užívám. 

Kdybych měla vypíchnout jeden koncert, ze kterýho jsem byla uplně nadšená, byli by to rozhodně Skillet. K těm mám citovou vazbu už z mýho mladšího období a jejich výstup jsem si užila na maximum. Ve finále mi k zhodnocení, že to byl skvělej festival, stačí to, že se mi tolik líbili Skilleti, že jsem tam byla s dobrejma parťákama a že bylo krásný počasí. Tak schválně, jak dopadne hodnocení Colours (čím blíž jsme k Ostravě, tím víc prší). 

18 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

ACH TY VARY



Tak trochu s křížkem po funuse? Jo, jsem si toho vědoma. I tak mi to ale nezabrání se ještě, o pár dní později, než by bylo ideální, ohlédnout zpátky do toho známýho města na kraji republiky, kam se pravidelně sjíždí "smetánka" z Prahy. Jak moc jsou ty uvozovky na místě si asi řekněte sami, haha. Znáte mě, já se občas hrozně ráda cejtím jako princezna a užiju si trochu luxusu, líběj se mi vyšperkovaný hotely, miluju drahý jídlo i oblečení. I ty boty na podpatku doma nějaký mám a to že je mám jen vystavený je nepodstatná informace, ale mnohem líp se cítím tam, kde můžu být uvolněná, na židli sedět v tureckým sedu a bez přemýšlení, jestli se to hodí nebo ne. Miluju sedět na zemi, když jsou všichni ostatní na gauči, miluju rozcuchaný vlasy smotaný do drdolu nebo nerozčesaný rozpuštěný háro, zmačkanou košili vytaženou zpoza pásku, kafe místo snídaně, když nestíhám a i to, jak pořád hledám sluneční brejle, telefon nebo čip od kanceláře. Jsem to já, neorganizovaná, ve spěchu a furt hladová - akorát ne jen po jídle, ale i po zážitcích a zkušenostech. A přesně proto pořád kývám na všechny nabídky, co se přede mnou otevíraj. A přesně proto jsem i letos vyrazila v rámci kampaně s Nespressem do Varů, přestože vím, že přesně tenhle typ akce je všechno, jen ne ten můj typ akce. Můj typ totiž rozhodně nejsou akce, na který se většina lidí přijde ukázat, kde má 99% lidí nos nahoru a hrajou si na něco, co vůbec nejsou, kde jde hlavně o to, co máte na sobě nebo jestli vám i po všem tom jídle drží rtěnka ani akce, kde se každej nejdřív fotí a pak až prožívá (spíš to ale ani nestihne). Věděla jsem, že po jednom dni ve Varech mě čeká několik dní na hudebním festivale, takže se to krásně vyváží. A vyvážilo, s holkama a s Kubou jsme si Vary strašně užili. Vypili jsme litry kafe - kombinace s ovocnými sirupy nebo alkoholem se totiž shledaly s velkým úspěchem, prochodili jsme Kolonádu křížem krážem, nafotili spoustu fotek a během toho si to stihli doopravdy užít. Nelítali jsme z filmu na film, neopili jsme se v žádným párty stanu po boku celebrit, neměli jsme napůjčovaný outfity od návrhářů a nefotili se na červeným koberci. Strávili jsme tam jeden den, udělali si to hezký podle sebe a vrátili se zase dom. 

12 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

OVERAL



Nejradši už bych vás zahrnula fotkama z Varů a z RFP, ale ještě předtím vám chci ukázat tyhle outfitový fotky, když už jsme si s nima s Kubou dali práci. Nebo "práci", šlo asi o 4 minuty focení, když jsme hladoví běželi na jídlo a po cestě potkali tenhle poloprázdnej altán (?), takže to bylo cvak sem, cvak tam. Když jsme s holkama řešily, v čem do Varů na ten náš jednodenní výklet dorazíme, shodly jsme se, že nic pře-fancy-ovaný volit nebudem. Slušný oblečení bylo samozřejmostí, ale žádnou róbu doma stejně nemám, takže jsem zvolila tenhle částečně lněnej overal z Lindexu doplněnej o krajkovou podprsenku, šperky značky Ellissi (aka Dominička má novýho klienta a musí jeho produkty ozkoušet na vlastní pěst), psaníčko LV a pohodlný pantofle od Bati ze slev. Celej den mi bylo pohodlně a po dlouhý době jsem si libovala v tom, že jsem nějakej outfit na akci fakt vychytala. Na Instagramu jste mi overal chválili, tak jsem zvědavá na hodnocení tady. 

Mrkněte na zbytek fotek a příště se hlásím s reportem z Varů. A glosou na téma, jak ten profláklej filmovej festival, kde nikdo nesmí chybět, vnímám já. 

19 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

OLALÁ, FESTIVALOVÁ SEZÓNA



Ještě před pár lety by mě ani nenapadlo, že budou festivaly highlightem mýho léta. A helemese,  letos mě (už celkem tradičně) čekají velký festivaly dva, přičemž ten první odstartoval právě dnes. S Alex jsme pro vás měly soutěž o lístky a tak jsme na něj i samy vyrazily - řeč je samozřejmě o hradeckém Rock For People, jehož pravidelným návštěvníkem jsem už proto, že z Hradce pocházím a tak můžu místo festivalovýho městečka využívat mama-hotel. Vzhledem k tomu, že většinou znám pouze pár kapel z line-upu, užívám si víc festival jako celek - atmosféru, lidi, jídlo, hudbu, módu a celý to dění okolo. Tentokrát se teda fakt obrovsky těším na Prodigy a taky na Skillet, který mě naučil poslouchat bratránek a pamatuju si třeba, že když mě táta vozil do tanečních, vždycky jsem chtěla, aby mi od nich pouštěl jeden konkrétní song, kterej mě povzbudil a odboural stres, haha.

3 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

ČERVEN V OBRÁZCÍCH



Když chystám tyhle pravidelný měsíční shrnutí, vždycky si uvědomím, že není vůbec divný, že nic nestíhám a že si přijdu permamentně ve stresu. Protože ke svý teď už v podstatě full-time práci v marketingu si nejsem ochotná odepřít ani normální život, na kterej jsem byla zvyklá před nástupem do práce a nechci, aby mi uniklo víc akcí nebo času s mýma nejmilejšíma, než je nezbytně nutný. A tak věčně pracuju i po nocích a v neděli pak spím do dvou do odpoledne, protože se snažím naspat hodiny na celej tejden dopředu - moc to nefunguje, ehm. 

26 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤