JEDNA FAKT COOL MIKINA



Mám ráda jednoduchý věci se zajímavými detaily. Poslední dobou hodně přemýšlím o každým kousku, kterej si pořizuju, nekoukám vyloženě po trendech a už nepotřebuju mít všechno s výšivkama nebo být od hlavy až v patě v něčem kytkovaným. Né že by se mi to na ostatních nelíbilo, někdo to nosit umí, ale já už asi ne. Já se teď držím neutrálních barev, občas to doladím něcím jemným a zajímaj mě hlavně střihy a materiál. Několikrát jsem si teď zkoušela něco, co mi i docela sedělo a na pohled se mi to líbilo, ale ten materiál byl tak nepohodlnej, že jsem tam danej kousek nechala. Na druhou stranu třeba materiály v COSu naprosto miluju a už jsem ochotná za to ty peníze dát, protože to za to stojí. No a třeba tuhle Cheap Monday mikinu, kterou mám v outfitu na fotkách, jsem si objednala už před několika měsíci a nechápu, proč jsem si k ní našla cestu až teď. Detail, kterej působí, jakobych měla kolem pasu další mikinu, je prostě bomba a vůbec není třeba nijak složitě kombinovat, outfit to udělá zajímavej samo o sobě. Tentokrát jsem přehodila jen trenchcoat, natáhla boyfriendy a oblíbený slipony a Kuba mi nafotil tyhle parádní fotky se sluncem v zádech.



























Trenchcoat, boty - MANGO OUTLET / kalhoty - H&M / mikina - CHEAP MONDAY / kabelka - MATT&NAT

20 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

POZNATKY A PRVNÍ VÝSLEDKY MAKROKOUČINGU



Už před nějakou dobou jsem avizovala, že KO-NEČ-NĚ najedu na nějakej režim, aby to do léta nějak  vypadalo. A pokud mě sledujete už delší dobu, respektive třeba poslední rok a půl, víte i to, že jsem za tu dobu zkusila spoustu různých směrů. Od stravování typu paleo, přes počítání maker (který jsem si nechala stanovit online tabulkama, ehm ehm) až po striktní stravování podle redukčního jídelníčku od trenéra, kterej obsahoval jen pár potravin a navíc každej tejden jeden den půst. Všechno bylo špatně - nebo takhle, možná ne tak docela, spíš já jsem si z toho vzala to špatný a prostě to špatně dělala. Na paleu bych třeba i byla ráda, jenže já miluju pečivo a ovesný vločky. Oželela bych veškerou rejži, těstoviny a další klasický přílohy, ale nemít avotoast a ovesnou kaši? To ne. To fakt ne. Tentokrát jsem to teda chtěla vzít za jinej konec a vzít si na pomoc někoho, kdo mi bude umět zodpovědět moje dotazy a vysvětlení nebude znít "protože to říkám a protože to tak lidem funguje". Že ten člověk, kterýho potřebuju, je zrovna Blanka, mi definitivně docvaklo v momentě, kdy jsem četla TENHLE její článek.

21 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

DOUGLAS BEAUTY STREET



Už z názvu článku je vám asi jasný, o čem bude řeč! Douglas ve spolupráci se světovými značkami pravidelně (už pošesté!) pořádá po celé republice akci zvanou Beauty Street v rámci které vám skvělé make-up artistky poradí s péčí o pleť a udělají vám make-up. Kromě toho dostanete i dárečky, a prostě si užijete hodinku krásy zcela zdarma. Stačí se zaregistrovat přes rezervační systém na jeden z dalších termínů Beauty Street v různých obchodních centrech, k čemuž najdete přesnější info na konci článku. Teď bych vám hlavně ráda ukázala, jak jsem si tu svojí hodinku užila já v parfumerii v hradeckým Futuru, kde mě nalíčila moje oblíbená make-up artistka Lucka, která mě líčí pravidelně na všech akcích, které s Douglasem máme a k mýmu štěstí bydlí právě v Hradci, takže se to krásně sešlo. V klasický hodince při Beauty Street se radí hlavně ohledně péče o pleť, kterou spousta žen podceňuje a řeší jen vrchní make-up, což je samozřejmě velká chyba, ale my už jsme na toto téma měly s Douglasem několik workshopů, takže jsme se mohly rovnou vrhnout na make-up.

18 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

DÝŇOVÝ KOLÁČ



Dorty k kavárnách mě už nějakou dobu nelákaj, nicméně dorty domácí - to je jiná pohádka - ty totiž miluju z celýho srdce! Hlavně ty ze zdravějších ingrediencí. Většinu inspirace na recepty hledám na instagramu nebo na blozích a vždycky si je trochu upravím, protože třeba nemám některou z ingrediencí a nechce se mi to kvůli jednomu receptu na zkoušku kupovat. Bohužel se mi pak možná i díky tomu spousta věcí nepodaří :D. Respektive se to prostě ne a ne dopéct nebo se těsto ne a ne zvednout. Většinou je tou chybějící ingrediencí vyšlehanej bílek, protože jsem líná ho šlehat ručně. Ale po dlouhý době se mi povedlo něco novýho, co je moc dobrý a taky fotogenický! Je to dýňový koláč, který jsem chtěla vyzkoušet po tom, co jsem u Baru Svobodový (její instagram TU), viděla spoustu receptů v nichž byla zakomponovaná dýně. Tak jsem se do toho s menšími úpravami a trochu od oka pustila a protože jsem si celej recept zadávala do Fitness Palu, můžu vám ho teď zpětně sepsat.

9 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

DAY IN PICTURES: JÍDLO, PROCHÁZKY A PÁR NOVINEK



Jak jsem měla období, kdy jsem nevěděla o čem psát a měla pocit, že nemám ani co tvořit a o čem s vámi mluvit, najednou nevím co dřív! Mám tolik předpřipravených článků a témat, že tenhle článek má už s ohledem na datum pořízení fotek pěkný zpoždění! A tak to dnes doženem, jo?

12 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

MUM AND DAUGHTER RELATIONSHIP



Protože 14.5. bude Den Matek, vyvstává skvělá příležitost vám trochu přiblížit moje rodinný vztahy, na který jsem dostala už nějakých pár dotazů. Tím spíš se to hodí proto, že tohle téma nádherně zapadá i do "DO Pandora" kampaně, respektive do pilíře DO CARE, protože o koho bychom se měli víc starat a na kom by nám mělo více záležet než právě na rodině. Rodina je základ a já upřímně nechápu, že to někdo nechá zajít tak daleko, že se s rodinou přestane bavit a vídat. Já si to absolutně neumím představit, s mamkou si v podstatě obden voláme, s tátou si píšem a posíláme fotky a s bráchou to samý. Dnes to ale bude hlavně o mamce. Tématicky!

22 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

U MAGNOLIÍ



Fakt nevím, na co si to počasí s náma hraje, asi je to holt apríl jak má být. Odmítám už ale fotit a přidávat zimní outfity a tak vám ukážu jeden z outfitů z minulýho týdne, ve kterém mi bylo chvíli akorát a chvíli totální kosa, přestože byl vlastně vrchní vrstvou právě zimní kabát, haha. Fotili jsme na Náměstí Míru před pár magnóliemi, u kterých jsem chtěla fotit od chvíle, kdy jsem si jich tam všimla. A samozřejmě se k nim nehodil žádnej ze sportovních outfitů, který jsem v poslední době nosila a tak jsem zvolila něco trochu víc na úrovni. Společenská černý kalhoty, klasicky střiženej kabát, dlouhá bílá košile zastrčená do kalhot, nový boty s mramorovým vzorem a barevná kabelka v moderní královský modrý. Vypadá to, že si dám předsevzetí nenosit černý kabelky, protože jakákoliv jiná barva vypadá mnohem líp a pozvedne outfit. A to mě baví :))

10 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

SOBOTNÍ SNÍDANĚ V COBŘE A VÝSTAVA V DOXU



Krásné velikonoční ráno! Ať už dnešní svátek slavíte nebo ne, užijte si den naplno! Já to dnes beru opravdu odpočinkově, protože předchozí tři dny jsme byli s Kubou pořádně akční. No a po článku z pátečního dne přicházím ještě s deníčkem ze soboty, která byla taky boží a vy to můžete brát jako vzor příjemnýho randíčka. Protože kombinace jídla a kultury je vždycky trefa do černýho! My jsme tentokrát zkombinovali brunch v Cobře a výstavy v DOXu.

11 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

PÁTEČNÍ MOMENTY: IF CAFÉ, DESIGN WEEK A COBRA



Protože volný dny jsou pro mě po uplynulým období dost speciální, byla jsem od začátku rozhodnutá, že si ty volný 4 dny okolo Velikonoc užiju na plno. Žádný celodenní válení doma u Gossip Girl, na kterou díky Netlixu koukám zas od začátku a dokonce jsem jí nakazila i Kubu, odpočinout jsem si sice chtěla, ale spíš aktivním způsobem. A všechno jsme to nafotila - včera a to samý dnes, takže i ze soboty vás čeká článek. Co všechno jsme stihli v pátek? Pozdní snídani, procházku, focení u magnólií, Design Week v Tančícím domě, fitko a první noční návštěvu oblíbený Cobry.

6 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

JEDNA SEBEREFLEXE NAD CAPPUCCINEM



Konečně ze mě spadl jeden velkej stres jménem "odevzdání diplomky". Sedím v Coffee Roomu a usrkávám sojový cappuccino a v duchu se sama na sebe šklebím, když si přehrávám svoje reakce ve včerejší krizovej den. Ten měl bejt totiž uplně v pohodě. Začalo to ale hned tím, že jsem ráno zmokla až na kost po cestě do výrobny Medovníku, kde jsem měla photosession a když je to hned od rána blbý, tak se to prostě táhne celej den, to už bych mohla vědět. 
Z Medovníku jsem běžela do školy na poslední konzultaci s vedoucím se suverenním předpokladem, že tu diplomku odevzdám den před termínem a zítra se budu potajmu smát tomu davu, co bude od rána stepovat na studijním zatímco já budu ještě v posteli. Vedoucí byl strašně v pohodě, pochválil mě za včasný reakce, dobrou práci a extra super téma. Když mi začal dávat rady na obhajobu a jedním z tipů bylo, že si mám hlavně znova projít ty knihy, ze kterých jsem čerpala, protože se mě můžou ptát třeba na takový věci, jako je barva přebalu..... "Přebalu?!" Tady se píše začátek série mých geniálních reakcí. 
Popřál mi hodně štěstí a poslal mě k tajemnici katedry práci odevzdat. Fronta šla strašně pomalu a navíc většina lidí s diplomkama v ruce zas vycházela místo aby se tam nechala odevzdaný. Každej měl něco špatně a lidi z frotny postupně odcházeli a dodělávali něco, co už chybělo někomu jinýmu. 

Já stále nad věcí. Určitě mám všechno správně.

"Slečna Lukášová, hmmm, tak ukažte.... A kde máte anglickej název?" "Anglickej název?" "No ano, to tam musíte mít, bylo to v šabloně. Já to takhle od vás nemůžu převzít." "Nemůžete?" "Musíte si to skočit nechat předělat." "PŘEDĚLAT?"
Capslock si přehrajte jako zděšenej tón. Tisk tý práce mě už do tý doby stál skoro dva a půl tisíce a já to mám jít předělat? Asi jak? Zpocená až za ušima se teda zase zvedám a přemýšlím, co budu dělat. Rozhoduju se, že v rámci svýho psychickýho zdraví se nejdřív zklidnim, zajdu si s Nikčou na kafe a pak až se znova vypravím do copy centra. Když tam k večeru dorazím, mám pocit, že už jsem zase ledově klidná, prostě mi nějak tu jednu stránku vyseknout a vložej novou - no big deal, jsou drahý jak blázen, tak snad něco i uměj ne. Pán, co mě dostane na starost se ale nad mým "vyseknout a vložit novou" docela baví a vysvětluje mi, že to takhle lehký není, že se to musí celý rozvázat, 2 termovazby se budou muset udělat nový a ta pevná vazba může při převazování prasknout. "Prasknout?!"
Prý se to může stát a taky nemusí. A tak 15 minut čekám na výsledek a hádejte co? Mám dojem, že to ani nemusím psát. Pán se ke mně blíží se zkroušeným výrazem a celá vazba je na hřbetu prasklá. Zmůžu se jen na potichý "Aha" a pak na "Co s tím? Já nemám čas nechávat dělat novou vazbu? Nešlo by to třeba slepit vteřiňákem?" Na chvíli si měníme role a pán mi vykuleně odpovídá stylem, kterým já dnes reaguju celý odpoledne: "Vteřiňákem?!" a jakmile odchází dodělat ty dvě další verze, celá se rozklepu a tečou mi slzy, který se snažim rychle odklidit, protože přicházející lidi na mě koukaj fakt divně. Nedivim se, taky jsem ještě neviděla v copy centru někoho brečet. Vím, že to není jen o tom, že mi praskla vazba, spíš to na mě prostě v tuchvíli všechno padlo a bylo to třešinka na dortu, kterej jakoby se mi rozplácl přímo do obličeje. Poslední dny plný stresu, pochyb o sobě, o tom co vlastně dělám, že nic nedělám naplno, že teď nemám žádnej zápal a že mi chybí strašná spousta lidí, se kterými jsem se bůhvíproč odcizila. Prostě... Tak.
__________________________________________________________

V duchu se proplesknu, nasadím masku klidu, zaplatím, letím do papírnictví pro vteřinový lepidlo a jedu domů. Bouchnu dveřma, Kubu sotva pozdravím a padám do postele s peřinou přes hlavu. Kuba je v mžiku u mě a já v mžiku zas brečím. Po chvíli se uklidňuju, dávám Kubovi poničenou diplomku, vteřinový lepidlo a radši se nedívám na to, jak to půjde. Asi to ale jde, protože za chvíli přede mnou leží vazba jako nová. Pokud to teda nezkoumáte detailně. A víte co? Dnes ráno to na katedře nikdo nezkoumal. Byla jsem tam první, měla jsem anglickej název a splněný všechno, co mám mít a tak ode mě tajemnice práci s úsměvem převzala a popřála mi hodně štěští u obhajoby. Při odchodu na mě pak dýchla myšlenka, že bych se měla hodně rychle pustit do státnicových otázek, ať se z toho za pár týdnu nezbláznim, ale řekla jsem si, že ještě do konce týdne zůstanu v klidu a užiju si to, že chvíli "nic nemusím". A tak jsem teď dopila to dobrý kafe, dojedla poslední sousto avotoastu a vyrazím do práce. A pak 4 dny volna, yes!

9 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

KOLIK FAILŮ STOJÍ ZA JEDNOU DOBROU FOTKOU



Když jsem včera na instagramu sdílela tuhle fotku, napadlo mě, že bych vám mohla ukázat i jak vznikala. Je to totiž dost vtipný a tyhle backstage fotky už tady dlouho nebyly. 
Už jen domluvit tohle focení a sladit tak časy dvou pracujících lidí a pár minut volnýho sálu ve fitku, kde je normálně lekce za lekcí byl dost náročnej úkol. Nejlehčí bylo vybrat outfit. Mramorový kombo jsem vám totiž už musela ukázat a nejradši bych nenosila nic jinýho. Nevěděla jsem ani, jaká instalace tam je a proto bylo i logický se sladit do černobíla. Instalace v sále mě každopádně nadchla na první pohled a první co mě napadlo bylo, že to vyfotíme tak jakože vybíhám schody. To přece nebude tak těžký, stačí vyskočit a Kuba trefí ten správnej moment, kdy budu mít nohu vy výšce schodu. Hahahaha, TO JO! Po stopadesáti skocích, kdy jsem byla splavená jak po šíleným kardiu a stále bez jediný povedený fotky jsem začínala být trochu v depresi. Většinou jsem skákala jak jelen, na schod jsem se zásadně netrefila a druhou nohu jsem měla vystřelenou tak vysoko, že kdybych takhle někdy fakt běžela do schodů, tak se slušně rozbiju. Asi zvyk z krasobruslení, jehož pózy jsem nakonec taky využila, protože i to vypadá dost dobře. Ale k těm schodům se nejvíc hodil běh, tak jsme bojovali tak dlouho, dokud jedna fotka nevyšla. Naivně jsem si myslela, že se budu tvářit dobře, ale po všech těch marných pokusech jsem mávla rukou nad výrazem a šlo hlavně o pointu. No, pojďte se radši zasmát těm extra vydařeným.

8 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

VÍKEND SE SLOVENSKÝM ELITE V BRATISLAVĚ



Sedíme ve vlaku z Bratislavy a to je ideální čas k sepsání článku. A sestříhání videa. A úprav diplomky. Ještěže má Regio wifi, to jsou ty 4 hodiny cesty dost snesitelný a vlastně během ní udělám víc než bych udělala za celý dopoledne doma. A z tohohle výletu vám ten report vážně udělat chci, byla to totiž paráda.
Asi před týdnem jsem totiž dostala možnost vyrazit do Bratislavy na kick-off slovenský větve Elite Bloggers a připravit pro holky krátkou prezentaci se shrnutím svýho vývoje v Elite a tipama na to, co podle mě funguje nejlíp. Měla jsem z toho hroznou radost, byla to pro mě vlastně i dost čest, těšila jsem se až poznám holky a že strávím zas nějakou dobu s lidma, za kterýma pravidelně chodím do Hubu pro dávku dobrý nálady a inspirace.

11 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

NEJLEPŠÍ PARŤÁK DO FITKA - WIRELESS BEATS



Co vy a hudba při cvičení? Máte v uších sluchátka na plný pecky nebo jste jedna z těch výjimek, kterým sluchátka uši nezdobí a nevadí jim poslouchat fitkový rádio a hekání ostatních cvičících? Já jsem si na chození bez hudby zvykla při cvičení s trenérem a na společnejch tréninkách s Kubou. Ten ale sluchátka nosí vždycky, akorát si je mezi sériema vypíná, aby mě slyšel. Takže jsem se postupně k poslouchání zase vrátila a připomenula si všechny ty nakopávací songy, se kterýma jsem cvičila minulý léto. Každej, kdo cvičí s váhama má ale určitě spoustu zkušeností s tím, jak se drát od sluchátek každou chvíli o něco zasekne a vy si je uprostřed těžkýho cviku vytrhnete z uší, což vašemu snažení a koncentraci moc nepomůže. Mně se to stalo tolikrát, že jsem jich měla už plný zuby. Takže když jsem dostala nabídka na vyzkoušení bezdrátových sluchátek Beats z iSetosu, byla jsem štěstím bez sebe. Můj brácha si je totiž koupil loni v Americe a nemůže si je vynachválit jak na cvičení, tak na běžný užívání. A já vám po několika trénincích přináším recenzi se vším všudy i s jedním skvělým bonusem pro vás. 

4 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

DAYS IN PICTURES: MOMENTKY Z OSLAV A PÁR AKCÍ



A je tady zase čas na souhrn dění posledních dní v obrázcích! Začínám zjišťovat, že mě ten nabitej život fakt mega baví a už si nějak neumím představit, že bych se ráno probudila a nevěděla, co budu ten den dělat a takhle den za dnem. A že jsem takových dní měla loni spoustu! Jak jsem si teda užila volné chvíle v uplynulých dnech? Pojďte na to se mnou mrknout!

17 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤

GASTRO TIP: ALRISO RISOTTERIA ITALIANA


Rubrika s tipama na restaurace není z těch úplně pravidelných a častých, proto mě překvapilo (příjemně!), že mi v poslední době hodně z vás psalo, že to jsou jedny z vašich nejoblíbenějších článků. Musím ale uznat, že na tom něco je, taky si u ostatních ráda počtu o místech, kam zajít a často se takhle nechávám inspirovat. Takže když nám s Kubou přišla pozvánka do restaurace Alriso Risotteria Italiana, bylo to jako na zavolanou! Momentálně si navíc vybíráme kurz vaření, který jsme dostali k Vánocům od Kubovýho taťky a já si brousím zuby právě na italskou kuchyni, takže jsem se na ní tady ještě víc naladila.

2 komentářů:

Děkuju moc za všechny komentáře ❤