sobota 27. srpna 2016

SUMMER DAYS

Jestli bych momentálně něco nechtěla být, tak středoškolák! Představa, že bych poslední dny volna spočítala na prstech jedný ruky, mě pěkně děsí. Celkově to léto letos nějak strašně moc uteklo a já toho zažila spoustu výjimečnýho a taky spoustu krásně obyčejnýho. Loni bych dala všechno za obyčejný věci a klid v životě, proto si teď ještě mnohem víc uvědomuju, jak skvěle se mám a jsem hrozně ráda, že jsem tam, kde jsem. V dnešním článku bych Vám teda ráda ukázala klasický random fotky z posledních dní.

čtvrtek 25. srpna 2016

FITNESS REDBEANS BROWNIE #dietapproved

Vyzkoušela jsem už spoustu různých fitness receptů na různý dorty, brownies a další obvykle nezdravý věci, který se ale s trochou snahy a fantazie dají udělat i v mnohem odlehčené a zdravé variantě. Většinu receptů jsem ale vyzkoušela jen jednou a víckrát už je nedělala, protože mě nijak neoslovily. Tohle prokletí se prolomilo v den, kdy jsem vyzkoušela čokoládový brownie, kde jsou hlavní ingrediencí červené fazole. Bála jsem se toho, protože fazole normálně nejím, nechutnají mi, ale chtěla jsem to aspoň zkusit - co kdyby náááhodou. Očekávání jsem teda žádný neměla a o to větší překvapení pro mě bylo, že tohle je fakt naprostá pecka, rozhodně byste nepoznali, že v tom jsou fazole a proto jsem se Vám po několika upečených bochníčkách rozhodla nafotit i recept, protože Vás o to nemůžu ochudit.

pondělí 22. srpna 2016

STYLE SWITCHER


O tom, že ráda střídám styly, jsem Vám psala už dávno a myslím, že jste si toho museli i sami několikrát všimnout. Od tý doby, co jsem začala pořádně cvičit, si libuju v pohodlným sportovním stylu, ale občasná dámička mě taky vždycky bude bavit. Minisukni jsem na sobě ale neměla dobrý dva roky. No a když jsem vymýšlela outfit, ve kterém bych Vám mohla ukázat kousky z letní a pre-autumn kolekce Pandory, padl mi právě na tu sukni ve skříni zrak a vzešel z toho pokus, jestli se do ní vejdu. Vešla, doplnila jsem jí košilí ve svý oblíbený starorůžový, což vždycky byla a zjevně i nadále bude právě ta moje barva, která mi sedí a v růžových odstínech jsem vybírala i samotné šperky. Jako první mi ale do oka padl mramorový korálek, který jsem zvolila ve formě náhrdelníku a zalíbil se mi tak, že jsem ho nakonec pořídila i mamce k narozeninám. Na plný čáře to vyhrál i u fotky na instagramu, takže to byla určitě dobrá volba. Narozdíl od holek z WNB jsem nesáhla po tyrkysových korálkách, ale zůstala u těch třpytivých růžových a vzhledem k tomu, že jako znamení jsem beran a sedí to na milion procent, nemohl mi chybět ani ten. Teď už si brousím zuby jen na růžovej nebo šedej koženej náramek, který se mi líbí i jen tak samotný bez korálků, tak uvidíme, jestli si ho dřív pořídím sama nebo ho k něčemu dostanu, hihi.
Jak se Vám to jako celek líbí?

pátek 19. srpna 2016

LEVEL UP

Tak Vám řeknu, že vrátit se po dvou týdnech do Prahy je docela očistec. Zatímco v Hradci stihnu během dne tisíc věcí, tady nestíhám ani jíst v klasický časy a obědvám zpravidla nejdřív ve tři. Vinu svaluju hlavně na metro a to, že tady prostě veškerá doprava trvá milion let, já to nedokážu dopředu odhadnout a mám pak všude zpoždění. Doufám, že se zas rychle dostanu do svýho klasickýho režimu, jinak zešílím
Dnes jsem si ale konečně našla pár minut u notebooku, odpověděla na emaily, znova si přečetla všechny Vaše boží komentáře u minulýho článku, za který Vám strašně moc děkuju a jsem nesmírně ráda, jestli to někomu z Vás pomohlo. Kromě toho bych také ráda poděkovala paní, která mě dnes oslovila v metru s tím, že mě čte a udělala mi tím ohromnou radost a já to hned nadšeně psala mamce i příteli, takový maličkosti prostě dělaj den. No a než vyrazím zase do centra ochutnat nějakej dobrej drink a omrknout večerní Náplavku, chtěla bych Vám ještě ukázat další z outfitů, co jsme s Kubou nafotili na Djerbě. Tuhle dlouhou košili mám už skoro rok a mám na ní hodně různorodé vzpomínky (taky máte určitý kusy oblečený spojený s psychicky vypjatejma událostma?!). Nedávno mě napadlo ji ozvláštnit tím, že jsem zavázala její dva přední kusy a udělala z ní tak asymetrický šaty. Jak se Vám to líbí?

pondělí 15. srpna 2016

GONNA LOVE MYSELF, I DON'T NEED ANYBODY ELSE

Chtít napsat článek o vztahu k vlastnímu tělu, kterej je pořád dost nevyváženej a přečíst si před tím článek, kterej jsem na tohle téma psala před rokem, kdy jsem byla uplně jinde než jsem teď, je poměrně zajímavá zkušenost a podnět k zamyšlení. Před rokem jsem nehnula prdelí, jedla na co jsem si vzpomněla, protein a fitko pro mě byly skoro sprostý slova a...měla jsem se ráda. Ten článek je TADY, pokud by to někoho zajímalo a já bych se ráda vyjádřila k tomu, co všechno se od tý doby změnilo. Zdá se totiž, že vzhled to až tak razantně nebyl, přestože moc dobře vím, proč jsem do tamtoho článku nedala žádný fotky zezadu, využila dobrýho nasvětlení a všechny nelichotivý fotky smazala (blbá Dominiko, teď nemůžeš dělat pořádný porovnávačky!!). Svoje tlustější období jsem už měla za sebou, měla jsem tehdy přítele, co mi dával najevo, že ho přitahuju taková, jaká jsem a že taková mám zůstat a já jsem tím pádem byla se sebou spokojená. Celej ten pohled na mý tělo se vlastně odvíjel od jeho pohledu. Po létě jsem ale změnila bydliště, školu, kamarády, vztah, všechno. A chtěla jsem začít něco dělat, přesně jak jsem psala i v tom článku. A tak jsem začala, začala jsem chodit do fitka a Vás vzala od začátku s sebou. Hrozně moc jsem se Vám tím otevřela, nechala Vás nakouknout na mý citlivý místa. Nedělala jsem ze sebe žádnou fitnessku, ale začala jsem na blogu psát i o cvičení a zdravějším životním stylu, kterýmu jsem se začala oddávat. Neměla jsem vůbec tušení, co všechno to přinese a že si díky tomu projdu momentama, kdy se budu naprosto nesnášet a budu mít stavy, kdy se ubrečím ke spánku.