TRAINING UPDATE: DEALING WITH TROUBLES

Vůbec nevím, kde mám tímhle článek začít, protože toho mám na srdci tolik! Samotnou mě překvapuje, jak se tohle všechno vyvinulo a vůbec se nedivím svýmu bráchovi, kterej se popadá za břicho pokaždý, když mluví se mnou nebo s našima a dozvídá se o tom, jak se změnil můj přístup k pohybu (a dejme tomu i stravě, zlehka, pomaličku :D). Navázala bych asi na to, kde jsem skočila u minulýho sportovního článku (TADY), kterej byl trošku depresivně laděnej. To ladění u mě totiž přetrvávalo asi tak poslední měsíc. A to hned z několika důvodů. Zajímá Vás o co jde a jak s tím bojuju? Tak jdem na to, dneska to bude na dýl.

Všechno začalo hodně vesele - ambassadorským focením pro značku Kari Traa, která si vybrala mě, Domču a Terku a já jsem z toho byla neuvěřitelně v šoku. Zároveň to pro mě bylo to první pořádný nakopnutí, který jsem potřebovala, protože sem začala mít potřebu si tuhle možnost zasloužit. Takže po prvotním focení a se super novým oblečením jsem se do toho plná euforie pustila. V tý době jsme se dali dohromady s Kubou, kterej byl tak zlatej, že se mnou do fitka občas zašel a všechno mi to vysvětlil, abych aspoň rámcově věděla, co mám dělat. Jenže potom nastala spousta věcí.

Tak třeba:
  • Fitko bylo neustále plný namakanejch lidí a já se tam cítila hrozně. HROZNĚ.
  • Na tréninku bez Kuby jsem absolutně nevěděla, co tam mám dělat. Chodila jsem od stroji ke stroji, na každým strávila jinak času, nevěděla, kolik mám dělat opakování a sérii ani jaký si mám dávat váhy. Nevěděla jsem, v jakým pořadí mám cviky dělat a k čemu vlastně jsou. Nevěděla jsem co se sebou.
  • Tím pádem jsem měla pocit, že každej vidí, jak se tam plácám a potají se mi směje.
  • Bála jsem se drsnejch obrovskejch trenérů, co tam pokřikovali na svý namakaný svěřence, zatímco já bloudila mezi strojema a přemýšlela, na jakým jsem schopná něco dělat.
  • Byla zima a bylo zkouškový. To znamená stres a málo času. A mně se tam nechtělo jezdit, protože by to stejně zas bylo k ničemu, protože bych se tam jen plácala.
  • Nedokázala jsem se hlídat v jídle a byla jsem na sebe strašně rozčilená. Ale ne že by mě donutilo makat, naopak jsem to chvílema uplně vzdávala.
  • Začala jsem doma cvičit Kaylu, abych po prvním dni probrečela dvacet minut ve sprše a připadala si jako totální lempl. A stejně mě to nebavilo.
  • Začaly mi chodit ošklivý anonymní komentáře poukazující na mojí postavu, což se nedělo do tý doby, než jsem začala psát o cvičení. A protože jsem cíťa a ještě tak blbá, že Vám to o sobě napíšu, tak jsem z toho byla samozřejmě špatná. Chvíli. Pak mě to nakoplo. 
  • Najednou jsem narážela na strašnou spoustu fitness blogů a instagramů a deprimovalo mě to ještě víc.
Kuba na mně poznal, že se něco děje, že už nemám tu počáteční cvičící jiskru a postupně ze mě vytáhl, co se mi děje v hlavě. Všechno jsem mu řekla a poprosila ho, aby mi nějak pomohl. A on to udělal. Kromě debaty o stravování a tom, co bych mohla velmi snadno změnit, se mnou hned další den šel do fitka a strávili jsme tam snad dvě hodiny. Prošli jsme úplně každej stroj a já jsem si během toho dělala zápisky do telefonu, abych věděla co a jak. Ty zápisky jsou mega vtipný, protože jsem ty stroje pojmenovávala po svým (např. můj oblíbenej zadkovej stroj, stroj za gaučem..) a cviky popisovala taky po svým, abych pak věděla o co jde, protože u těch oficiálních názvů bych neměla tucha. Byla jsem naprosto zničená, hlavu jsem měla narvanou k prasknutí a ze sebe opět strašnej pocit, že NIC nedokážu a u všeho okamžitě umírám. Po cestě domů jsme dali dohromady tréninkovej plán, abych každej den věděla, co mám cvičit, v jakým pořadí, kolik opakování a s jakou váhou. I přes to, že jsem z toho byla dost zničená, jsem rovnou další den vyrazila cvičit a vybrala si hned ten nejnáročnější trénink - nohy (plus něco na rameno a břicho). 
A co se stalo na tomhle tréninku? Strašně velká změna. A po ní následovala spousta dalších. Najednou jsem věděla, co mám dělat. Věděla jsem, k jakýmu stroju zamířit a jak dlouho na něm strávit. Najednou mě nezajímali ostatní a neřešila, jestli někdo kouká okolo anebo ne. Soustředila jsem se na sebe, na každej svůj pohyb, na každej sval v těle, kterej jsem zrovna používala. Už po 15ti minutách jsem se celá třásla a bylo mi špatně - ale myslím ten pocit, kdy je Vám špatně a dělá Vám to dobře, protože víte, že tohle je pořádnej trénink. Najednou jsem se tam cítila dobře, jako na správným místě ve správnou chvíli. Odjela jsem si všechny svoje sepsaný cviky na danej den, zakončila to kardiem a s vypětím sil si šla udělat protein, vypila jsem si ho v sedě na zemi a když jsem byla schopná aspoň dojít do šatny, udělala jsem to. Odtamtud jsem hned psala Kubovi, že pro mě asi bude muset dojet, protože sedím v šatně, klepe se mi celý tělo a nejsem schopná se hnout. A že se cejtím naprosto skvěle.
A v tom stejným módu jsem jela celý týden, ve fitku jsem byla každej den, jen to občas prostřídala silovej trénink se samotným kardiem a byla třeba jen na páse. A třeba místo sezení s holkama na cateringu po představení novýho Olympusu a popíjení drinků, jsem se sebrala a vydala se směr Radlice (s takovou hrdostí, že jsem to hned musela napsat několika lidem :D). No a nejspíš jsem to přepálila až moc, protože jsem byla o víkendu skolena bacilama. Stane se. 

  • Od mý #moveasschallenge, jejíž podstatou byl občas-nějakej-pohyb-abych-nebyla-uplnej-lempl se toho hodně změnilo. Primárně v tom, že mi nestačí občas něco a když už jsem se do toho pustila, tak chci vidět výsledky. A když chci vidět výsledky, tak to budu dělat pořádně a se vším všudy. V bodech mám na mysli třeba:
  • Jíst jako člověk, co o sebe dbá. Aspoň ve většině případů. Ty francouzský tousty k večeři jste asi viděli, žejo.
  • V rámci tohohle zdravějšího stravování jsem se zařekla, že svý oblíbený chai tea latte budu pít jen jednou týdně (a ne skoro každej den jako ještě nedávno!!). Ze začátku to byl teror, ale asi už si odvykám. Ono to člověk do sebe už pak prostě nechce cpát, když se snaží se sebou něco dělat. Takže třeba na dnešek mi vycházel den, kdy si ho zas můžu dát a já jsem si ho co? Co? No nedala, hahá. A tyhle pokroky v myšlení mě neskutečně těšej.
  • Když jsme u toho pití, po každým tréninku piju protein. Nejvíc mi chutná příchuť toffee od TPW z Aktinu. A před každým tréninkem si beru 3 tabletky Red Cells, který by měly být jedním z nejlepších spalovačů na trhu. Nemám to s čím porovnat, takže tady uplně nevím, nicméně minimálně jako placebo to funguje skvěle, protože hezky makám a u toho mám v hlavě, že kromě mě pracujou i tyhle červený pomocníci. Není to teda žádnej mega nakopávač, po kterým se Vám rozbuší srdce a málem Vás trefí šlak - to jsem teda nikdy nezkoušela, ale slyšela jsem toho hodně, znáte to.
  • Na noc kradu Kubovi BCAA, abych druhej den mohla chodit - a stejně chodit nemůžu.
  • Vyfotila jsem si fotky PŘED (zepředu, z boku a zezadu) a zhrozila jsem se. A fakt doufám, že budu před létem fotit nějaký fotky PO :D. Ale jo, budu, věřím tomu.
  • Blogy a instagramy o cvičení teď sleduju naschvál a pravidelně a každej novej článek hltám. Stala se z toho další věc, která mě nakopává. Kdybych měla nějakej konkrétní vyzdvihnout, tak je to třeba ten Péti, kterej je jeden z mála, co mě fakt oslovil. Takže tady patří velký dík.

A ještě jedna důležitá věc. Asi už jste zaregistrovali, do jakýho fitka chodím (Fitness Station Radlice)... Cvičí tam třeba Zorka Hejdová a další dost sexy baby, takže inspirace tam mám dostatek, přestože mnohem větší osazenstvo tam tvořej chlapi. Původně jsem z toho měla strach ale nakonec mi to přijde mnohem lepší než dámský fitko, kde to je spíš modní přehlídka drahýho oblečení a neustálý šeptačky - to mám taky z doslechu, haha. Úplně nejdřív mě lákalo nějaký z těch fitek, co maj víc poboček, jsou různě v obchoďácích a tak a jak jsem říkala - tady jsem se bála těch trenérů žejo (se kterejma se teď vesele zdravím a nechávám si sem tam s něčím poradit). Ale hlavně teď, poslední dva týdny, se tady cejtím naprosto skvěle a jsem hrozně ráda, že jsem překonala ten svůj blok a hecla se a chodím sem. Třeba i proto, že se tam točej pořád ti stejní lidi a mě to uklidňuje, cítím se tam skoro jako doma a každá tvář, která mi je známá, mi zlepšuje náladu. Stejně tak, když mě zdravej trenéři nebo jakýkoliv pracovníci fitka a já vidím, že už si mě pamatujou. Na každej trénink se fakt těším a od metra si to štráduju pěkne rychle, protože už chci bejt vevnitř a makat. A ne proto, že je veknu hnusně, prostě proto, že už chci být tam. Po tréninku si na chvíli sednu na bar u recepce, kde si vypiju protein a buď něco prohodím s lidma v recepci nebo pozoruju ty, co si dávaj do těla. A baví mě to. Baví mě, že jsem tam toho součástí a že už se tam necítím jako pako. Baví mě, že si to užívám a že odcházím pokaždý zničená a dělá mi to radost. Baví mě, jak nemůžu ani sejít schody v metru. Baví mě to všechno a jsem za to strašně ráda.




Tak jsem Vám dost dlouze popsala svojí situaci a kdybych Vám teda měla něco poradit (ze svý krátký zkušenosti, na to pozor, nejsem a ještě dlouho nebudu žádnej expert), bylo by to asi těhlech pár bodů:
  • Dbejte na výběr fitka, pokud se tam budete cítit dobře, budete tam chodit rádi a to je základ úspěchu.
  • Pokud si nevíte rady se cvikama, vemte si s sebou někoho, kdo tomu rozumí a poradí Vám nebo si zaplaťte pár hodin s trenénerem. Vyplatí se to, věřte mi.
  • Když se hýbete, snažte se i správně jíst. To jste se totiž ještě nikde nedočetli, že ano :D
  • Vyzkoušejte, jestli Vám víc vyhovuje chodit cvičit s parťákem nebo bez. Dokud jsem neměla svůj vlastní plán tréninku, tak jsem radši chodila s někým. Teď už jsem tam radši sama, nechci si během cvičení povídat a rozptylovat se. Každýmu ale sedí něco jinýho.
  • Hoďte si do mobilu nějaký nakopávací písničky, při kardiu se Vám budou hodit. Mně dodávaj neskutečný množství dodatečný energie. Například při rozhřívání poslouchám Hall of fame (protože ten text prostě!!) a při závěrečným kardiu třeba Love Myself, Bad Blood nebo The Monster. A to jsem pak schopná si po hodině a půl cvičení ještě při běhu na páse i trochu tančit!
  • Kupte si občas nějaký nový sportovní oblečení. Třeba takový H&Mko má krásnou sportovní kolekci a spousta věcí není nijak drahejch. Zaručuju, že se Vám pak bude chtít cvičit ještě víc

    No a doufám, že Vás bavil tenhle článek, protože to bylo zas uplně něco jinýho a upřímně - asi toho tady v tomhle směru bude víc a víc, tak doufám, že jste v tom se mnou a budem se vzájemně hecovat. Jooo?

53 komentářů:

  1. Domi,tenhle článek jsem přečetla na jeden nádech a musím ti moc poděkovat za tvou pozitivní náladu a energii co ve mě tento článek zanechal! :) Je to už nějaký ten pátek co se snažím se sebou začít něco dělat ale nějak jsem neměla to správné naladění a hlavně nakopnutí. Díky tobě už začínám věřit tomu, že i já to zvládnu
    Moc ti děkuji, jsi má velká inspirace (ne jen co se cvičení týče) a já už se těším až se budu cítit tak skvěle po cvičení jako ty! Tobě každopádně držím palce a ať ti to jde stále lépe :)
    :PS: Nejlepší článek co jsem od tebe kdy četla a že těch skvělých článků už bylo! Tvá věrná čtenářka Terka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oooooo, děkuju ti strašně moc! A doufám, že se ke mně přidáš, Terko :))

      Vymazat
    2. Nemáš za co Domi! :) Sleduji tě rok a za tu dobu jsem si přečetla všechny tvé skvělé články ale tyhle motivační mám stejně ze všech nejradši! Spadá ti má velká poklona, že ses takhle odhodlala a jdeš si za svým cílem! Dneska jsem si tvůj článek přečetla třikrát a od zítra najíždím na nový režim života a budu ráda když mi to tak půjde jako tobě! :) Máš skvělou vlastnost a to tu, že i v člověku který není vůbec motivovaný a nevěří tak po přečtení tvého článku mu to určitě musí hodně dát a změnit svůj životní styl. Jdi si za svým a kašli na ty hloupé komentáře od anonymů, podle mě jsou to lidé co ti jenom závidí a nemají záživný život a cíle jako ty tak tě takhle slovně napadají! Jsi skvělá :)

      Vymazat
  2. Krásný článek! Moc Ti fandím, ať to dotáhneš do zdárného konce (ovšem má změna životního stylu konec? Spíš asi ať to dotáhneš do vysněného stavu a v něm to zdárně udržuješ :-). A na anonymy kašli, byla jsi krásná holka i před cvičením!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc a máš pravdu, asi to nemá žádnej konec, přece nedosáhneš vysněnýho těla a nezačneš zas jíst jako prase :DD a fakt ti děkuju i za ten dodatek :)

      Vymazat
  3. Super článek. Jsi vážně skvělá, že jsi to zvládla začít a že jsi to nevzdala a že tě to baví - to je hlavní. Sama vím, jak těžké to je a právě mě to čeká zas a znovu, takže děkuji za inspiraci, snad se k tomu dokopu a kéž by mě to jednou bavilo aspoň z poloviny jak tebe :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, já si fakt myslím, že když víš, co a jak a máš pocit, že ti to jde, tak tě to rázem i baví :)) tak držím palce!

      Vymazat
  4. Domčo, tak tady hezky hltám Tvůj skvělej článek, jako pokaždý a najednou narazím na to, jak si mě v něm zmínila. Udělala si mi hroznou radost a jsem ráda, že Tě můj blog motivuje. Držím Ti moc palce, jen tak dál! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, jeeee <3 já jsem právě vůbec nevěděla, jestli mě vlastně čteš :)) tak jsem ráda, že jsi ráda :D

      Vymazat
  5. já nechápu, jak může někdo něco takovýho tak strašně řešit tyjo, buď prostě šťastná jaká jsi a cvič nebo necvič to je mi jedno, ale prostě je vidět, jak strašně si ovlivněná postavama, blogama, instagramama ostatní lidí, nevím..nelíbí se mi to...to je fakt tohle tvá největší starost?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Strašně řešit? Napsala jsem to podrobně, aby to každej pochopil a někdo se s tím mohl ztotožnit. Jeden článek přece neznamená, že to je něco, nad čím přemýšlím 24/7, přestože to teď do mýho života hodně zasahuje a vyhovuje mi to tak ;) a ano, ovliněná ostatníma samozřejmě jsem, jak mě inspiruje, co ostatní nosí na sobě, tak mě inspiruje i to, jak na sobě někdo maká a snažím se na tom být podobně. Podle mě na tom není vůbec nic špatnýho, prostě jsem se do něčeho pustila, tak o tom píšu na svým blogu a moc nechápu, co se ti na tom nelíbí teda...

      Vymazat
    2. Strašně řešit možná znamená i brečet kvůli tomu 20 minut ve sprše... Vůbec nechci rýpat, ale taky jsem se nad tím pozastavila. Vím, že psychika mladé holky, která se navíc pohybuje v blogovém prostředí, je hrozně křehká, ale zkus zapracovat spíš na ní (na té psychice) a tu práci na postavě k tomu spíš jako takový bonus :). Přeji ti, abys to zvládla a našla rovnováhu, protože jsi krásná už teď, nepotřebuješ k tomu mít nutně dokonalejší postavu ;). Vím, o čem mluvím, taky jsem tím žila, ale teď když jsem paradoxně začala víc makat a míň se vážit a pozorovat, je mou největší starostí, abych neměla hlad a abych měla dost energie na trénink :D. A je to fakt osvobozující.
      K.

      Vymazat
    3. Tak jsem prostě byla fyzicky uplně vyčerpaná z toho a bylo mi to líto, že mám tak málo síly, přestože už se dobu snažím něco dělat a pořád nepřicházím na to, jak to dělat, aby to mělo nějakej aspoň pocitovej výsledek :) to zas ne že bych brečela, že jsem hnusná nebo tak :D
      Ale chápu tě naprosto, však já se nevážím ani neměřím nebo tak, jen vím, že budu spokojenější, když na sobě trošku máknu, tak jsem se do toho dala :)

      Vymazat
    4. občas to na člověka prostě padne, kdy se mu něco nedaří, není třeba úplně zdravotně oukej (nachlazení), a pak stačí blbost a už to jede :) Domi, jen cvič, pohyb je super,ale musí tě bavit. Když to děláš s nechutí, nikam to nepovede :) Já chodím poslední rok pravidelně - 2x až 3x týdně, cvičím na trx, s vlastní vahou (máme trenéra) a ty výsledky jsou vidět :) Takže když se pak přežeru jako to hovado (pytlík brambůrek + čokoláda + dort), tak ty výčitky už nemám :)
      outfit: black & gold

      Vymazat
    5. Tohle pózerství pozoruju u Dominiky snad od začátku jejího blogování aneb hurá zrovna je v módě chodit ve sportovních hadrech a fotit se v posilovně, tak si pořídím zbrusu nový oblečení a půjdu se tam taky vyfotit. Přišlo by vhod zapracovat na psychice a být spokojená sama se sebou, pak není potřeba někoho napodobovat.

      Vymazat
    6. Velice výživnej komentář, to teda jo. Přesně takhle to určitě je, já totiž dělám věci jen proto, že jsou cool. A odhaluju se tady vlastně taky proto, že je to cool, že jo? A není vůbec možný, že bych třeba začala cvičit proto, že prostě chci zlepšit postavu a že jsem si našla kluka, co vypadá božsky a maká jak blázen, tak mě inspiroval a nakazil k tomu, abych začala něco dělat taky? Nene, to ne. Já jsem si jen pořídila barevný outfity a chodím se fotit k zrcadlu. A zvedám si tím ego. Tak tak.

      Vymazat
    7. no vidíš, však já to říkám, že to děláš proto, že to vidíš u svýho okolí

      Vymazat
  6. super clanok...akoby som o sebe citala len s tym, ze ja sa este do toho fitka odhodlavam :D (aspon sa donutim choit na jogu 2 krat do tyzdna :-))
    drzim palce nech Ti to vyjde :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, tak to je docela vtipný, že se s tím ztotožníš ačkoliv to prožíváš jen myšlenkově zatím :D ale uplně tě chápu, já jsem představovala, že to se mnou bude přesně takhle! Tak držím palce i tobě, ať se odhodláš a tenhle "bloudivej bod" rychle překonáš! :)

      Vymazat
  7. Domi, skvěle napsanej článek! :) Je zajímavý sledovat, jak je prostě všechno neustále v pohybu a mění se to... (jo, a tu poznámku na insta jsem vůůůbec nemyslela zle! jen jsem jí chtěla říct, že máš krásnou postavu už teď!). Držím palce! Terez

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujuuu, Terez! Máš pravdu, sama se těším, až si jednou budu zpětně pročítat svý články a uvidím ty důležitý vývojový momenty :D on se ten deníček takhle prostě vyplatí! A ten komentář na insta jsem vůbec nijak zle nepochopila :-*

      Vymazat
  8. Teeeda,spadla mi celist domco😉neznam nikoho kdo by se na blogu tak otevrel a jen hlupak toho zneuzije a pomlouva!! Do leta budes mit postavicku jako lusk,tousty netousty😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem hrozně ráda, že to někdo z Vás takhle ocení, fakt si toho vážím. Já prostě asi neumím psát nějak odtažitě nebo odosobněně, tak mě pak občas zamrzej nějaký útoky (ať už na to, jak a o čem píšu nebo na to, jak vypadám)... Kolikrát mi někdo říká, ať se tolik neodhaluju, že tím nahrávám zlejm anonymům, ale prostě... tohle jsem já no. Takže moc děkuju a doufám, že s tou postavičkou máš pravdu :D
      A mimochodem, o toustech jsem myslím nemluvila už dlouho, takže jsi se mnou evidentně už docela dobu a za to tak velký dík! <3

      Vymazat
  9. Doufám, že z tebe zachvíli nebude "bikina" co se cpe pilulema a snídá gainer a večeří protein :D dělám si srandu, nejvíc ti fandim, kámo <3 :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasně a budu se mazat hnědým olejem a budu vsechno-free :D

      Vymazat
  10. Super článek fakt, já jsem na tom teď podobně, snažím se shodit nabraná kila v těhotenství a vůbec, ale vůbec to nejde:-(. Mám depku z Instagramu a ze všech těch hubených blogerek, ach jo... Tak snad taky budu do léta fit :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prosim tě, vůbec neměj depku, vždyť kdo jinej, než čerstvá máma, má právo na pár kilo navrch! To za chvíli sleze dolů samo, neboooj!

      Vymazat
  11. Domčo, máš jednu úžasnou schopnost - svým psaním přimět člověka k tomu, chtít pro sebe a svůj život něco víc, než jen sedět doma na gauči a pojídat brambůrky. Prosím, více takových článků - fakt mě dokázal parádně nakopnout!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ježiiiiiš, já se tady usmívám do monitoru jako blbísek :D děkuju moc, tohle se krásně čte a slibuju, že tahle rubrika bude pravidelná!

      Vymazat
  12. Dokázala si mě nakopnout a zase na sobě zapracovat. Měla jsem to podobně,že jsem si řikala
    Dneska se mi nechce, lidi který byli ve fitku mě odrazovali, to plácání na strojích atd.
    A teď je to už, třetí týden, co makám a hodně mě to baví. Takže pokračuj v těhle člancích.
    Podle mě si top blogerka a kašli na hatery.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A tohle je přesně ten důvod, proč nemůžu zakázat anonymní komentáře - přišla bych tím totiž o tuhle boží zpětnou vazbu. Já ti moc děkuju a jsem fakt ráda, že ti moje věty nějak pomůžou, ani to nedokážu pořádně pochopit, ale je to fakt skvělej pocit :)

      Vymazat
  13. Domi, tvůj blog sleduji cca rok a půl a opravdu ho MILUJU tvůj blog, tvoje články a tebe!! JE až neuvěřitelné jak člověka dokážeš nasměrovat správným směrem. Jsem při tělě a snažím se ze sebou něco dělat jíst zdravě a cvičit, bohužel mi to nikdy dlouho nevydrží a ja opět sklouznu ke stereotypu, který se někdy může zdát pohodlnější. Jak jsem dočetla tenhle článek tak jsem měla chuť se zvednout z gauče a jít cvičit, i když je už 10 hodin. Proto jsme si ho teď vytiskla dala na nástěnku jako motivici. Snad mi to už vydrží, ale věřím, že s tvojí podporou a tímhle článkem určitě. :) Ještě bych ti chtěla říct, vyprdni se na lidi, kteří ti jsem píší hnusné věci. Lidská závist je hrozná a někomu se těžko dívá na někoho, komu se daří a je se svým životem spokojený. Buď stále tak pozitivní a šťastná jak jsi teď. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obrovsky moc ti děkuju za nádhernej komentář! Moc držím pěsti v tom, ať se držíš v tomhle směru a neboj, ty negativní komentáře se konečně učím brát přesně tak, jak píšeš ty, protože přesně o tom to ve většině případů je! Děkuju!

      Vymazat
  14. Naozaj skvelý článok ! cvičenie a zdravý životný štýl milujem a som rada že aj teba to chytilo !
    Držím palce a teším sam na ďalšie články ! :)
    My blog : THE COLORFUL THOUGHTS

    OdpovědětVymazat
  15. Tohoto článku jsem se nemohla dočkat! :) Ten začátek moc dobře znám- jednou za čas mě pod vlivem instagramu popadne taková ta chuť chodit do posilovny, tak se tam vypravím a pak smutně kroužím kolem strojů, na kterých netuším, jak cvičit, s pocity, že se na mě všichni dívají, jaký jsem zoufalec a co tam dělám.. Takže to pak dopadne tak, že strávím tu hodinku na orbitreku nebo rotopedu a vracím se k cvičení doma. Máš štěstí, že máš přítele, který ti pomůže :))
    Takže za mě super článek, ostatně jako obvykle :D I tak ti ale musím napsat, že vypadáš skvěle už teď a přeju ti, ať se ti v posilce daří a nadšení neopadne :)) ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Juu, jsem ráda, že to má někdo takhle stejně a že aspoň víme, že se jako troubové občas necítíme samotný :)) a moc ti děkuju za chválu a přání!

      Vymazat
  16. Chcela by som sa opýtať, teraz keď cvičíš aj nejako "hrotíš" stravu, že ješ len zdravé veci ? alebo si dáš aj niečo "nezdravšie" povedzme nejaký sladký jogurt, dezert a pod ? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, rozhodně nehrotím :D mámv tom strašný mezery a ráda bych s tím něco udělala... momentálně si ale dám klidně večer čokoládu, takže.... :D bííída!

      Vymazat
  17. mne by zaujímal i tvuj jídelníček :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já teď žádnej spešl nemám, ale budu si asi domlouvat nějaký sezení s fitness trenérkou a budem řešit právě stravu, takže kdyžtak potom dám nějaký tipy a svý jídla :)

      Vymazat
  18. Skvělý článek! Seš asi první blogerka, která píše o cvičení a opravdu mě to motivuje k tomu, abych se sebou začala něco dělat, takže děkuju!:)
    One blondie life

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě strašně těší, o to víc, že mě tohle taky na blozích málokdy chytne natolik, abych se fakt někam hnula <3

      Vymazat
  19. Domčo, dfržím palce!:) Já teda cvičím ve fitku už tři roky, ale až nedávno jsem začala konečně vyváženě jíst, zamilovala jsem si proteiny a smoothies:) Keep going!:))

    www.stylishcoffee.cz

    OdpovědětVymazat
  20. Perfektní článek, Domí :) Jsem za tebe ráda, že jsi to nevzdala, pokračovala a našla to správný :) Jinak postavu máš super, z toho neměj vůbec komplexy :)

    OdpovědětVymazat
  21. Takže pokud nemám přítele/kamarády, co těmhle věcem rozumí, tak se nikdy nedostanu tam kde jsi ty... Super motivace, díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasně, přesně o tom je celej tenhle článek :D já se fakt bavim... stačí dát na facebook, že jsem nadšená z komentářů a šup, už jste tady vy.
      Když nemáš nikoho blízkýho, kdo by tomu rozuměl, zaplať si pár hodin s trenérem. Já to stejně ještě udělám taky, přestože mám i přítele, co tomu rozumí. Nějaké doplňující otázky?

      Vymazat
  22. Super článok, Domi :) už ťa sledujem dlhšiu dobu a je úplne skvelé, že si začala chodiť do fitka, si dobrá motivácia.. ja sa aj snažím cvičiť, ale vždy to pokazím jedlom :D a postavu máš super ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, děkuju moc, s tím jídlem jsem na tom stejně no, tak snad to časem odbouráme :D

      Vymazat
  23. Ahoj Domčo, už nějakou dobu tě sleduji na Instagramu kvůli skvělým fotkám a teď jsem konečně zavítala na tvůj blog :-) Tenhle článek mě obzvlášť zaujal, protože já si dala takovou devítiměsíční výzvu a kompletně změnila pohled na...na život je silný slovo :-D ale prostě jsem začala víc přemýšlet o tom, co jím a začala hodně cvičit. Zkouším různé věci a jsem takový pokusný králík sama sobě :-) Takže ti držím palce!!! A snad časem budeme mít obě co ukazovat na fotkách před a po :-D Ale ty rozhodně vypadáš dobře už teď, takže na kritiku se vykašli.

    OdpovědětVymazat
  24. Máš parádní postavu a tohle byl asi nejlepší fitness článek co jsem četla! :)))) <3

    OdpovědětVymazat
  25. V úvodu popisuješ svoje (bývalé) špatné pocity a popravdě, mnoho z nich teď zažívám já. Fitko mě hrozně baví a jsem namotivovaná, ale zároveň mám hrozně často pocit, že nic nedělám správně a že lidi to vidí. A já prostě nic nezvládám. Musím se toho zbavit co nejdřív. A pracuju na tom. Chci teď zkusit Countours fitness centrum, které má trochu jiný koncept než ostatní fitka, tak jsem zvědavá. Moc mě tenhle článek bavil, sice je starší a možná ne aktuální, ale no a co. Moc Ti fandím. Byyeee :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤