A TY VÍŠ, KDO TO ČTE?



Jako téma dnešního článku jsem si zvolila to, nad čím v poslední době přemýšlím čím dal častěji a mám pocit, že většina lidí nad ním právě nepřemýšlí, ačkoliv by měli. Zejména blogeři, instagrameři a další. Tím tématem je totiž to, co člověk publikuje na sociální sítě. Co všechno na sebe prozradí, fotky, jaký vyfotí, obsah, co vytvoří a nasdílí ho v podstatě celýmu světu. Ono se to na displeji telefonu zdá takový nereálný - to, kolik lidí tu danou fotku, video nebo příspěvek uvidí, člověku to většinou ani nedojde. Někdy to ale dostane hodně reálnou rovinu a to vám může dát pěknou facku. Mně teda dalo.

Před rokem a kousek jsem nastoupila do nový práce. Do tý doby jsem nikdy nikde nepracovala, jen jsem blogovala a chodila do školy. Měla jsem kolem sebe lidi, který zajímaly stejný věci a stejný věci jim přišly normální. A tak jsem to všechno sdílela. Co jím, kam chodím, co mě trápí, co mi dělá radost, že cvičím, jak vypadám. Blog se mi pořádně rozjel, živil mě, žila jsem sama v Praze, dělala si co chtěla a podle toho se na sebe dívala. Pouštěla jsem ven pořád víc a víc, ukazovala se víc a víc. Protože proč ne, že jo. Instagram jsem měla plnej fotek v plavkách, v prádle nebo zadků z fitka. V nový práci jsem samozřejmě nikoho neznala, o nikom nic nevěděla a s nikým se nebavila, protože jsem se styděla. A když pak někomu uklouzlo, že si před mým nástupem všichni sjeli můj Instagram, udělalo se mi tak trochu špatně. Nebo ne trochu, vlastně hodně. Protože jsem si rychle vybavila, co všechno tam mám. Že ta kupa lidí, který ani neznám jménem, věděj i jaký nosím spodní prádlo. A nebyl to vůbec příjemnej pocit. Bylo to takový moje první velký setkání s realitou, srážka mýho online a offline života.

Holky - a vlastně i kluci - dávejte si pozor, co pouštíte ven. To, co se vám třeba zdá vtipný nebo co si myslíte, že oceněj vaši sledující, to se nemusí zdát vhodný lidem, se kterými přijdete do styku v nějaký blízký budoucnosti. Lidem, kteří budou důležití a to třeba i v rámci domlouvání nějaký velký spolupráce nebo v práci, kterou děláte mimo blog. Nejednou jsem se dozvěděla, že si něčí příspěvky v nějaký firmě nebo agentuře posílají lidi pro pobavení s tím, že s takovým člověk nikdy nechtějí na ničem spolupracovat. Vžijte se před publikací čekoholiv do různých lidí, kteří si to budou moct přečíst. Vžijte se do sebe za 5 let, jestli se za to třeba nebudete stydět, jestli vám nebude líto, že jste něco takovýho někdy někam dali. Kdysi jsem napsala zamilovanej článek o svým tehdejším vztahu. Někdo mi k tomu tenkrát napsal, že jednou zapláču nad tím, že jsem to napsala. Nechápala jsem to tehdy a nechápu to ani dnes, když už je ten vztah minulostí. Bylo to od srdce, byly to moje emoce a v tu dobu to byla moje realita. Nikdy nebudu mít důvod se za to stydět. Stejně tak tetování, který mám společný s někým, s kým už roky nejsem. Nikdy mě to mrzet nebude. Jsou ale věci, před jejichž zveřejněním bych si ráda přečetla právě tenhle článek a rozmyslela si to. A proto to píšu. Protože dnes nad vším, co píšu, přemýšlím uplně jinak. Je to třeba i ten důvod, proč netočím videa, neumím je natočit tak, abych si za nima pak dokázala stát a necítila se jak debil, když si to přede mnou někdo pustí. 

Vybalancovat tu blogerkou část života s offline životem a tím, co si o vás může kdokoliv kdykoliv najít a zjistit, je vlastně hrozně těžkej úkol. A já vás chci jen tak trochu poštouchnout, abyste se nad tím zamysleli.

25 komentářů:

  1. Proto nebloguju. Úspěšná blogerka podle mě musí sdílet hodně soukromí (lidi slyší na příběhy (#marketing) a vždycky bude zajímavější osobní článek kde "znáš" toho člověka) a já nechci u každého příspěvku přemýšlet jestli to může vidět práce/rodina/škola... Úspěšné příběhy musí být upřímné a od srdce a polopravdy, aby náhodou někomu něco nedošlo.

    OdpovědětVymazat
  2. Mozna by ses mela na tim co sdilis zamyslet vic. Viz tvy neustaly storicka s drincikama apod.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale prosim tebe. :)) Na tom, že se člověk baví, není nic špatnýho. Neříkám, kdybych se někde válela ožralá nebo sdílela něco, za co se ráno budu stydět, ale myslim, že jsem uplně v pohodě, takže klídek :).

      Vymazat
  3. Palec nahoru, souhlasím s každým slovem :)

    OdpovědětVymazat
  4. 💕 za tohle té mám tak rada!

    OdpovědětVymazat
  5. Toto bola pre mna velka dilema ci zacat blog alebo nie pred rokom. Ludia ma presviedcali ze na to aby si bola uspesna musis ludi pustit do svojho sukromia a odkryt kazdy detail svojho zivota. Ja si myslim ze zlata stredna cesta je idealna. Ako si povedala ty, nevies kde budes o 5 rokov a kto to bude citat. Treba si stat za vsetkym co robis ale tak isto si vediet priznat chyby. Co sa tyka instagramu, myslim ze vela ludi replikuje veci co vidia v tej komunite len aby zapadli, bez toho aby rozmyslali nad dosledkami. Dufam ze vela ludi najde tvoj clanok a zacnu trochu uvazovat predtym nez zase nieco publikuju.
    Drzim palce s blogom a v praci.
    Zdravim z Cypru!
    Lucia
    xxx

    OdpovědětVymazat
  6. ❤️ je to tak.

    (Moje jediná fotka v plavkách z Instagramu před mým nástupem do první práce prý dokonce přišla na mail všem klukům z marketingu #tochces :D)

    OdpovědětVymazat
  7. Doufám, že si to přečte co nejvíc lidí, protože by se na to opravdu mělo víc upozorňovat. Často vidím, že už lidi ani nepřemýšlí nad tím, jestli to i nebude vadit někomu jinému - hlavně, aby to zaujalo... Super článek!
    Kout světa

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Domoc, po tomhle clanku jsem se podivala vice na tvůj instagram profil a nenasla jsem tam nic za co by ses mela stydet. Je tam nekolik fotek v plavkach ale to mi prijde v pohode . Urcite bych z toho nemela zadne stresy :) .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, děkuju! Já to ještě časem taky projedu a možná ještě něco smažu, zatím jsem smazala jen nějaký starý články na blogu.

      Vymazat
  9. Skvělý článek, je super, že to řekl někdo nahlas a ještě k tomu člověk jako ty, který má nějaký vliv na sociálních sítích a tak. Souhlasím s tebou. Taky většinou, než něco postnu, přemýšlím nad tím, zda je to vhodné a jestli se vlastně nebudu později za ten obsah stydět. Naštěstí to mám nastavené tak, že bych v životě nedala na sociální síť polonahou fotku a nikde nešpulím zadek, protože mi to přijde naprosto hloupý. Často přemýšlím nad tím, jestli to těm holkám jako přijde v poho a celkově proč lidi sdílí každou kravinu, mají potřebu se pořád něčím chlubit a nenechat si něco taky jenom pro sebe a svou rodinu/přátele v reálu. V dnešní době nemá skoro nikdo žádné soukromí.. Každopádně, super téma, o kterém by se mělo určitě hodně mluvit :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ♥ moc děkuju za skvělej komentář a zpětnou vazbu!

      Vymazat
  10. Podle mě jako bloger se tomu člověk moc neubrání. Fotka v plavkách mi taky nepřijde nic strašného, ale to zase záleží na úhlu pohledu. Lidi jsou bohužel často strašně povrchní, ale hrotit věci jako Instagram, pokud někdo nemá vyloženě takový ten porno instagram, kde pomalu víš, jaký polohy s kým slečna vyzkoušela, tak je to většinou nějak v pohodě. Taky ráda píšu o svých pocitech, je to to nejmenší, pomáhá mi to. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. S internetem a tou jeho špatnou stránkou, myslíš to dobře, ale je spousta lidí, co se musí nejdříve spálit, aby to dokázala pochopit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasný, já jsem to proto chtěla uvést na vlastním příkladu, kdy mi to bylo fakt nepříjemný. :)

      Vymazat
  11. Musím se přiznat Domčo, že přesně kvůli tomu jsem tě přestala sledovat. Já jsem na tu zadkovanou, ať už v jakékoliv podobě, úplně alergická. Jako chápu, že člověk je mladej a chybami se člověk učí a tohle není žádná tragédie. Ale čeho je moc, toho je příliš. Jsme ráda, žes to změnila :)

    OdpovědětVymazat
  12. Tak tohle je moc skvělej článek! Úplně vystihuje, co si myslím. Ikdyž se teda přiznám, že u blogerek jsem tohle nějak neřešila, ale spíš mi zůstával/zůstává rozum stát, když to dělá nějaká holka, kterou sleduje pár desítek, stovek lidí třeba jen z okolí. Opravdu ji není trapný se fotit ve spodním prádle nebo dávat na instastories ''sexy'' tanečky z párty a podobně, když se s většinou lidí pak denně běžně vidí? A pak co třeba v opravdový práci...? Každopádně mě v posledních článcích přijdeš taková jiná, ale o to víc mě bavíš :))

    OdpovědětVymazat
  13. Smutné, žes na to přišla až kvůli práci, podle mě každý rozumný dospělý člověk má nějakou hranici...

    OdpovědětVymazat
  14. Skvělý článek, doufám, že si ho přečte co nejvíc lidí, zejména žen.
    Musím říct, že nad tímto faktem přemýšlím už hodně dlouho a často si ho připomínám, kdykoli něco na sociální sítě přidávám. Instagram miluju a nebojím se ho mít veřejný, proto ale hodně promýšlím, co za feed přidám, když vidím, kde a komu se až může fotka objevit a člověk by tak měl být rozvážný, kolik toho ukáže. Taktéž mám ráda zkoumat různé profily lidí, ať už známých či neznámých, obdivovat fotky a dokážu přiznat, že se mi líbí profesionální fotky, kde třeba smyslná žena ukáže víc. Ale to, co se v poslední době rozběhlo za trend fotek, není úplně normální. Zvlášť , když si neuvědomujeme, že to může vidět jakkoli důležitý člověk z práce, agentury nebo zbytek rodiny, které nemusí připadat v pořádku, že se vystavujeme s holým zadkem na umyvadle u zrcadla. Jaký to má vlastně smysl? Tolik lidí žádá o pozornost tak laciným způsobem a je to škoda.
    Věřím, že si to postupně všichni uvědomí :) Ať už to bude nějakou ztrátou, příchodu mimča, novou známostí či prací, svatbou a podobně. Měj se krásně Domi a děkujeme za tak rozmýšlivý text ♥

    OdpovědětVymazat
  15. Ahoj Domi,skvělý článek,moc pěkně napsané! Někdy si říkám to stejné,že některé věci jsem si opravdu mohla nechat pro sebe a nebylo nezbytně nutné je publikovat. Ale v klidu,myslím,že jen člověk,který není spokojený sám se sebou má potřebu si utahovat nebo odepsat někoho kvůli tomu,co zveřejnil “tehdy kdysi dávno” na Instagramu. A kvůli takovým nemá cenu se trápit či cítit trapně. <3

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤