What are you looking for?
úterý 6. srpna 2019

ČERVENEC V OBRÁZCÍCH



WHAT A MONTH!! Tohle léto je zatím opravdu jedna velká jízda, na kterou jsem vlastně vůbec nebyla připravená, ale možná si ji o to víc užívám. Červenec byl rozhodně měsíc, kterej mi zas tak nějak otočil život naruby a popravdě - jsem nejvděčnější sama sobě za to, že jsem se na podzim rozhoupala ke koupi bytu a prošla si všema těma věcma okolo - teď je to totiž důvod, proč jsem přes všechny ty moje osobní zemětřesení v klidu. Protože jsem někde ukotvená, mám svoje místo, kde se cejtím naprosto bezpečně a miluju to. Ne že bych teda v červenci strávila uplně hodně času doma díky všem výletům a akcím, ale o tom to není, chápem, že jo? :) Tak se pojďme podívat, co všechno se dělo.



Začaly jsme holčičím výletem do Varů na KVIFF, kde pro nás mělo Nespresso už tradičně nachystanou akci ve svý lounge, kde bychom mohly všechny vysedávat celý dny, popíjet jejich grepovej espresso tonic a sledovat ruch na promenádě. Dřív mi tyhle jednodenní výlety přes půl republiky přišly na hlavu, ale tenhle jsme si hrozně moc užily, nafotily spoustu skvělejch fotek, nasmály se a pak dva dny jely na kofeinu, protože tolik kafí za jedno odpoledne jsem nevypila snad nikdy. 
















Tady jsem si nemohla odpustit jednu porovnávačku a děsně mě mrzí, že tu fotku nemám i z dvou let zpátky, kdy jsem tam byla taky a vypadala jsem taky uplně jinak. :D





Další akcí byl Rock For People, kde taky nikdy nemůžu chybět - minimálně z toho důvodu, že je to v Hradci a máme to s našima jako takovou tradici, že jdeme vždycky společně. Tentokrát jsem tam byla díky Varům jen jeden večer, ale Kodaline za to rozhodně stáli. 







No a hned další den jsem se vrátila do Varů, tentokrát s jinou partičkou a v jiným naladění - víc filmů a víc alkoholu, tak bych to asi popsala. :D















Festivalová strava je každopádně největší peklo a když náhodou člověk stihne to #hotbodyforsummer, tak si ho celkem rychle zvládne zase zkazit. Been there, done that, ale nevadí. :D





Celej červenec jsem byla hodně šatová a pořád jste se mě na nějaký kousky ptaly, tyhle černý jsou z Lindexu a všechny ostatní jsem našla na Answearu, kterej jsem před létem projela i pozpátku právě proto, že jsem chtěla najít kousky, ve kterých celý léto strávím a povedlo se. ❤



No a protože se mi z tý festivalový stravy nedostávalo uplně snadno, ale jedla jsem spíš čím dál hůř...



...musela jsem to zkoušet aspoň vyvážit dostatečným pohybem.







Všelijakým pohybem!



Jeden večer jsem se náhodou přichomejtla k jednomu fajn focení a objevila jsem tím kromě týhle partičky i Kasárny v Karlíně, který maj neskutečný kouzlo a kde je kromě super posezení i letní kino. Och. ❤







No a pak... Pak se jelo na Colours. ❤ Těšila jsem se tam půl roku a přestože to nakonec celý bylo úplně jinak, než bylo v plánu, hodnotím to na výbornou. Notino se tam o nás naprosto perfektně staralo, každej den nás učesali, nalíčili a ještě zajišťovali drinky ve dne i v noci. 











Já jsem si jeden den hrála na vílu a druhej den na drsňačku. Ten druhej den jsem měla na svoje poměry až moc výrazný oči, ale k tomu celýmu dni a tý párty, která následovala, se to asi i hodilo. Dokonce jsem si splnila to, k čemu jsem se chtěla odhodlat už od svých prvních Colours - tancovat v noci na těch sloupech. Extrovert ze mě sice asi nikdy nebude, ale když je dobrá parta, jde to nějak samo. 













Růžovej Beefeater s jedlým brčkem byl taky top a ve finále mě trošku mrzelo, že jsem třetí den radši odjela zpátky do Prahy a nechala si ujít ty další interprety a zážitky.



Kvůli tomuhle stvoření mě to ale vlastně nemrzelo zas tolik, protože jsem měla o zábavu postaráno. ❤







No a takhle jsme šly běhat. :D Procházky a válení nám šly trochu líp.



A dostáváme se zpátky k Manifestu. To otevřelo druhou pražskou "pobočku" a to na Smíchově. Je výrazně letnějc laděný než to na Florenci - má totiž brouzdálko, což v těch vedrech přišlo opravdu vhod. Celej večer tam popíjet drinky a máchat si u toho nohy ve studený vodě? Dávám 10 z 10.





Ale to na Florenci je pořád mnohem víc při cestě ať jdu kamkoliv, takže se tak nějak stalo, že jsem tam byla každej den v tejdnu. :D Tady třeba s mamkou, která přijela na svůj pravidelnej výlet do Prahy a proseděly jsme tam asi 3 hodiny.





Nad táckem trhanýho masa ze mě mamka vytáhla detailní dění uplynulých týdnů a zahrála si na psycholožku. No proč ne. :D S tímhle dopingem se mi povídalo dost otevřeně, žejo.



Další boží akcí byl výprodej pokojovek na Střeše Lucerny, kde se sešla taky naprosto skvělá parta lidí a protože v nabídce bylo prosecco a nanuky, naučila jsem se tam pít prosecco. Úspěšnej večer, řekla bych.  A co víc - ty kytky, co jsem si odnesla, pořád žijou a dokonce si troufám říct, že  i PROSPERUJOU! :D







Myslela jsem, že na nejlepší pizzu se chodí do Winefoodu, jenže pak jsem byla na večeři v Manu. Let me tell you - to musíte vyzkoušet!!! 😍



Noční letní Praha je láska. A tak. :)))





A i pro tohle jsem Starbucksová holka. ❤



Průlomovou aktivitou pro mě bylo vyzkoušení wakeboardu. Už nějakej ten rok jsem věděla, že se v Hradci jezdí a občas jsem zahlásila, že bych to chtěla vyzkoušet. Jenže jsem se samozřejmě bála a potřebovala k tomu nějak popostrčit. No a pak jsem najednou seděla v plným autě lidí, ve mně byla maličká dušička a při první rovince jsem se málem utopila a měla fakt kousíček k tomu, abych to prkno ve vodě sundala a odplavala pryč. :D O pár minut pozdějc jsem na to ale přišla, s prknem jsem se sžila a odjížděla jsem totálně zamilovaná. A další tři dny taky uplně nepoužitelná, haha.





No a nejradši bych tam teď byla furt. ❤



Stihla jsem samozřejmě i pracovat. Ehm. :D Třeba takhle tady.





Dost často vůbec nechápu, kde se kolem mě nořej tak super lidi a jak je možný, že ten vesmír takhle hezky funguje, ale maximálně to oceňuju a jsem za to nejvděčnější. Z tohohle focení s Míšou a Honzou mám fakt obrovskou radost a těším se na nějaký další.







Taky jsem zas víc psala, protože s novým designem blogu jsem dostala o to větší chuť přispívat a vzhledem k tomu, že se to výrazně projevilo i na návštěvnosti, považuju to za velmi dobrej krok. 





A cvičila. 





Online nakupovala a pak vymejšlela outfity. :D





A taky jsem strávila hodně času s rodičema. Jednou mě dokonce vzali v Praze do společnosti. 







No a poslední červencový týden jsme společně strávili na rodinný dovolený v Rakousku. Po asi pěti letech jsme někde byli v plným složení, celá rodina a dokonce i s pejskama. Většinu dní bylo fakt hnusný počasí, nicméně i tak jsme toho spoustu podnikli. Hodně chodili, dokonce se i koupali, půjčili si šlapadlo, vyblbli se a já zvládla za ten tejden skoro dvě série Lucifera. Můj původní plán byl jet si tam odpočinout, utéct tomu, co jsem řešila doma, udělat si pořádek v pracovních věcech a ve všem. To se sice moc nepovedlo, ale tak nemůže jít všechno podle plánů, žejo, zvlášť, když jste už několik let zvyklí bydlet sami a najednou jste tejden na hromádce celá rodina - občas je to o nervy. :D 

























Máme asi víc (ne)povedenejch šílenejch momentek, než použitelnejch fotek, ale taky to má kouzlo, tak jsem vám ty nejlepší vybrala pro pobavení. 















































No a pak už byl srpen. A to už zas bude jinej příběh, kterej se právě píše. ✨

Add your comment

  1. Mělas pestrý měsíc :-). Článek je jako vždycky hodně dlouhý, tak jen pár poznámek, co mi utkvěly v hlavě
    - ty černé šaty se mi vůbec nelíbí, ale zaujala mne ta halena s černobílým vzorem, ta ti myslím i víc sluší
    - máš sympatické rodiče
    - zaznamenala jsem, že jsi začala psát častěji a ráda nakouknu
    - nejvíc mne zaujaly fotky z Rakouska - já jsem holt horská a ne fesťáková
    - a ten bílej pes je krásnej - tohos měl na hlídání?
    - nanuk ze Střechy Lucerny bych si dala hned - miluju mango...
    Víc už mi v hlavě neutkvělo
    Hezký srpen

    OdpovědětSmazat
  2. Tentokrát to byl opravdu obrovský nášup moc pěkných fotek. Mimochodem, jak jsi dávala tu porovnávačku z Varů, tak ses docela trefila v šatech :-D

    Somethingbykate

    OdpovědětSmazat
  3. Vždycky se na tenhle měsíční článek těším a dostala jsem se k němu až dneska! Neuvěřitelný kolik jsi toho stihla, cestování mezi Varama a fesťákem muselo bejt náročný, ale věřím, že to stálo za to. Jinak se vždy rozplývám nad fotkama tvých rodičů. Jsou strašně sympatičtí a pohodoví. Jinak všema fotkama jsem se opět dokonale pokochala. :-)

    OdpovědětSmazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤