What are you looking for?
středa 6. ledna 2021

PROSINEC V OBRÁZCÍCH

Prosinec byl... hrozně silnej. Emocema i děním. Měl teda i silný výkyvy, ale tak už to asi v životě bývá. Až do Vánoc to byl ale jeden z nejhezčích měsíců celýho roku a já si občas dovolila přiznat sama sobě, že jsem šťastná a že mi je dobře. I když mě rok 2020 naučil, že připustit si tenhle pocit většinou volá po problému a dost rychle se mi to vrátí nějakou fackou zpět...

Do mýho oblíbenýho podcastu jsem předposlední den roku napsala, že bych někdy chtěla bejt ledová královna a nemít ty bolestivý emoce tak silný. Bylo mi odpovězeno, že tohle chtít nemám, protože věci se vyplatí prožít a byla by škoda si upřít to dobrý, co vždycky někde čeká. Což je pravda a vlastně moc hezká pravda, tak ji rovnou posílám dál. 

Jeden z láskyplnejch momentů byl přesně tenhle. S touhle maličkou, která roste jak z vody a já jsem nejštastnější, že jsem jedna z jejích oblíbených tet. 

Přišlo mi, že jsme se o sebe v prosinci všichni krásně starali a dělali si takový ty drobný radosti. 

S částí naší partičky jsme si udělali prostřeno na zkoušku a dohodli se, že ho dáme doopravdy. Hezky s celým menu, ne jen hlavním jídlem. Ale kuře na paprice podle Marka Pavaly se povedlo na výbornou a další recepty od něj mám v plánu já. 
Mít v Praze tohohle bobíčka je teď skoro zázrak, ale vždycky mu jdu naproti.


Tady jsme si na začátku prosince naivně myslely, že dort na parapetu jíme naposled. Aspoň naposled v roce 2020. No, o 14 dní pozdějc jsme byly vyvedeny z omylu. 
Adventní kalendář by měl mít každej, ať je mu kolik chce. A tak jsem pro moje milovaný pořizovala jeden za druhým a tenhle, to je podle mě masterpiece
Zdobení stromečku ready. Bad day zachráněn světýlky a dobrým vínem. 
Já už tak strašně chci zpátky restaurace, achjo. Tady jsme šly s Kájou do Yalty na jejich velkou novinku - smažák - a ten byl vyprodanej. Takže koprovka a kachna. Klasiky, který nikdy nezklamou. 
Tak dlouho jsem otravovala s tím, že potřebuju do Makra pro světýlka a nějaký vánoční blbosti, až jsem dosáhla svýho a pořídila si kromě kupy světýlek i tohohle roztomilouše.
Oblíbenej obyvatel zahrady na chatě. ❤

A procházky. Protože co jinýho, že jo. 
V krásném dvoutýdenním (nebo to bylo jen 10 dní?) okně, kdy normálně fungoval život, jsem si stihla dojít na nehty. 
A taky na ten smažák
Jen z těch teplákovejch souprav se mi nějak nechtělo, tak jsem z nich utekla jen tak napůl. 
Pořádat firemní večeři doma v době kdy jsou zrovna otevřený restaurace se mohlo zdát jako blbej nápad, ale byl skvělej. Protože raclette. Protože dobrej tým. Protože jsem dobrej barman. A protože jsem dostala tuhle nádhernou kytku, která vydržela 3 tejdny.
Taky mi byly vyloženy tarotový karty od mé drahé kamarádky, která je jedinej člověk na světě, že kterýho opravdu cejtím energii a naprosto jí v tomhle důvěřuju. ❤
No a tohle... to je už tradiční povečírková snídaně. :D
Poslední dva měsíce jsem měla neustále chuť na ústřice a myslela jsem, že si je jednou dám a zas budu nějakou dobu v klidu.

No nebyla jsem a hned další den na ně šla znova. :D


Jeden z top vánočních drinků. Gintonic s yuzu
Vánoční večírek v dupačkách. ❤
Vánoční focení a vánoční zátiší.
Péče o pleť a tělo s Lushem a jeden oblíbenec vedle druhýho. 
Vánoční dárek ode mě pro mě. ❤  
Testování novejch drinků ve Fermé. Na tenhle levandulovej se budu vracet pravidelně. 
Vánoční večeře v Brasileiru. Protože long time no see a long time no tyhle dobrý masa. A ananas. 
Bazén jsem stihla přesně jednou. Achjo

Tady pár "uměleckých" záběrů z jednoho z dalších domácích Prostřen. Zábava byla je dobrá a já bych si dala další kolo. 





Další umělecký záběr, tentokrát z trochu jiný situace. Aby to nebylo pořád jen příjemný, že jo. 
A poslední chata 2020. Kosa, ale krása. Některý místa jsou holt fajn v zimě i v létě a tohle je právě jedno z nich.  
Vánoční posezení číslo dvěstěpět. ❤
A jedna povinná zastávka před plánovanou cestou domů.
Která se teda nakonec nekonala (ta cesta domů). Já jsem sice covid-free byla, ale část rodiny ne. Takže moje vánoční naladění se rozplynulo během pár minut a já jsem radši než vánoční filmy a cukroví koukala na Vražedný práva a jedla tropický ovoce. Co už no. 
Ale nakonec jsem se místo domů vydala ještě na poslední vánoční procházku a... no bylo to fajn, že jo. 
Láska nebeská dokonce dvakrát. A jedna z oblíbených scén.
Občas jsem teda sama sebe přesvědčovala, že žádný Vánoce nejsou a že už je řešit nebudu. A tak jsem dělala jakože nic. Pekla granolu...
Vysedávala na balkoně.
A když na mě dolehla depka, jedla jsem ke čtení i zbytky cukroví. Jestli jsem si nějakej druh tyhle Vánoce zamilovala, jsou to úly. Normálně zvažuju, že si je teď zkusím udělat. 


A jinak jsem hodně koukala na Netflix, pracovala, dělala si pořádek v noteboku, v účtech a v hlavě...
Svý kamarády jsem nutila se mnou jezdit na výlety, abych doma nezešílela.
Ještěže mám kolem sebe takový, co i z tónu zprávy poznaj, že je fakt potřebuju. Ňuňu. 
No a nějak takhle jsem si to ve svý představě štrádovala do novýho roku za novejma zážitkama, zkušenostma a radostma. Protože letos to musí bejt lepší. Přece jen  - laťka není vysoko. 

Add your comment

  1. To na ty fotce s knihou je iqos?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nene, já nemám ráda chuť cigaret a speciálně iqos mi strašně smrdí, takže nesnesu ani když ho kouří někdo vedle mě. Tohle je BLU, chutná to jako vodní dýmka. :)

      Smazat
    2. Takze cigareta jen v jinym baleni..

      Smazat
    3. No - ne. Ale mám pocit, že by bylo zbytečný ti to nějak vysvětlovat. Ve finále je to jedno, že jo. :)

      Smazat
  2. Moc pěkný prosinec. Mně se už také stýská po restauracích. Nechodím do nich tak často jako ty, ale už by to chtělo změnu a hlavně vypadnout z toho nudného domácího stereotypu :) Co se týká bazénu tak ten ti závidím, ten jsem nestihla... :/

    somethingbykate

    OdpovědětSmazat
  3. Stihla jsi toho hodně. A myslím, že sis ho i hezky užila, i když okolnosti nebyly vždycky úplně příznivé.
    Mým úspěchem byla kadeřnice, co mi zakryla barvou už notné odrosty. Už je začínám mít bohužel znovu a konec lockdownu v nedohlednu.
    Mně přišel prosinec díky HO splývá do jedné dlouhé šmouhy sice přerušené Vánoci :), ale v lednu pokračující na novo.Ale nakonec jsem stihla pořídit dárky, upéct cukroví a nakonec i přeměnit svou současnou kancelář říznutou s žehlírnou a sušárnou zpět na "dětský" pokoj, aby syn měl u nás o Vánocích kde spát.
    Hezký leden

    OdpovědětSmazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤