PRÁZDNO



Studenej zimní vzduch a přesně to měkký světlo, který miluju. Trojskej most, na kterým jsem chtěla fotit už stokrát, ale nikdy nějak nebylo s kým. Nakonec jsem si řekla někomu, kdo si myslím, že to pojme uplně jinak, než klasický blogerský outfitovky. Nechci do toho kecat a tak jen tajně doufám, že bude záběr co nejširší a já tam budu vidět co nejmíň. Jsem tady vlastně kvůli tomu mostu. Outfitový posty mě teď fakt nebavěj. A tak stojím docela v dáli. Nebo chodím. Nandávám si batoh a zas ho spouštím k zemi. Po prvním cvaknutí přijedou policajti - jak jinak. Tady se přece fotit nemůže, jezděj tady auta i tramvaje a ne uplně pomalu. Je to nebezpečný? Nemyslim si a jen kroutím očima. Na chvíli odcházíme a zase se hned vracíme. Vždyť tady fotěj všichni. 

Když jsem ale opřená o tyče a Vojta to bere zespodu, kdy stojí na tom kousíčku obrubníku a kolem něj projížděj v centrimetrový vzdálenosti auta, na který on nevidí, který tady fakt podle předpisů nejezděj a ve kterých řidiči kroutěj očima a občas zatrouběj, jímá mě hrůza a radši zavelím, že odcházíme. Bojím se. Fakt. Cestou na metro se ze sebe oklepáváním snažím shodit husí kůži a ten fakt divnej pocit. 

V metru pak nasazuju sluchátka se svým aktuálním playlistem a po chvíli si uvědomuju, že to byl po dlouhý době nějakej dost silnej pocit. Sice nepříjemnej, ale byl tam. A silnej pocit rozhodně není něco, co by mi bylo v posledních týdnech blízký. Tykám si spíš s vnitřní prázdnotou a čas od času se přistihnu, že se fakt zoufale snažím vyvolat v sobě nějakou emoci. Cítit aspoň něco. Přijde mi, že hluboko v sobě nedokážu najít vůbec nic. Na povrchu jsem v pohodě, usmívám se, normálně funguju. Ale když na to přijde, ať dělám co dělám, uvnitř sebe se topím v jenom velkým prázdnu. 

A tak se chytám každý situace, která ve mě může nějaký emoce vyvolat. Ve finále je mi celkem jedno, jestli budou pozitivní nebo negativní. Vlastně jen potřebuju vědět, že jich jsem schopná. 













































Bunda, kalhoty - ZARA / mikina - STRADIVARIUS / boty - GANT / batoh - SINSAY / pásek - GUCCI


15 komentářů:

  1. Skvelyyy fotky i povidani ♥
    https://sarushef.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Fotky se povedly. Ale tak nejak spis me zaujal ten pocit prazdna... rikam mu been there done that pocit, takovy to, ze vsechno uz jsem zazil a nic lepsiho neprijde... vetsinou nevim proc ho mivam, ale ted to bohuzel vim a nejhorsi je, ze nevim jak se ho zbavit. Ted mi to dela jeden clovek, kterej me tak nejak uveznil ve vzduchoprazdnu a pritom moc dobre vim, ze moje duse chce byt volna, prozivat veskery emoce naplno a litat... tvl promin, ze jsem se nabour do tvyho blogu a napsal tady mensi pokracovani svyho blogu...😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, náhodou super! Já teda vím, že jsme dost na stejný vlně, ale i tak děkuju! :)))

      Vymazat
  3. Fotky jsou moc pěkný. Jen nevím, jestli se fotit uprostřed kolejí fakt není trochu o ... (ústa). Dopadlo to dobře, zůstal jen ten pocit strachu, který ti v té chvíli přišel fajn, že je silnej. Ale taky to mohlo dopadnout jinak... (jo - vím, že mluvím jako někdo, komu je "sto", ale nedalo mi to)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu! :) Ty tramvaje jsou ale v klidu, zaprvé tam jezdí jen jedna a hlavně je to na těch kolejích slyšet (i vidět) strašně dlouho dopředu, takže v tomhle případě se není čeho bát, horší byly ty auta. :)

      Vymazat
  4. Krasnej clanek i fotky jsou bozi! Tyhle povidani me moc bavi cist, jen tak dal!
    Sandra

    OdpovědětVymazat
  5. Tenhle typ článků mě hrozně baví a vždy se těším na nový :) A fotky jsou samozřejmě skvělý ;)

    OdpovědětVymazat
  6. Měla jsem teď a tak nějak ještě vlastně doznívá podobné období.. a nechápu jestli na mě vlezla zima či co, ale každopádně držím palce, ať se to co nejdříve srovná! :-)

    https://cakovamichelle.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Já ty pocity měla pár týdnů, fungovala jsem normálně, protože jsem se chtěla, co nejvíce vyhýbat často slýchaným otázkám ,,co ti je?" Protože jsem prostě nedokázala odpovědět. Ale bylo mi vše jedno, necítila jsem nic, jindy, co by mě vytočilo, tak to se mnou ani nehlo. :D Přeju ať se s tím nějak vypořádáš, ale už tenhle silný, sice nepříjemný, pocit je krokem dopředu ;)

    OdpovědětVymazat
  8. prekrááásneeee fotky ! :) a tú tvoju situáciu s pocitmi poznám veľmi dôverne...môj známy zvykne hovoriť: nezáleží na tom, či je zážitok (ale hodí sa to aj na pocit) pozitívny alebo negatívny, stačí, keď je intenzívny. :)

    My Supercalifragilisticexpialidocious Diary | Live Better, Love Harder & Cure Hangovers

    OdpovědětVymazat
  9. Také se teď tak cítím, ať je ti brzy zase veseleji Domčo....
    Pěkné fotky.

    OdpovědětVymazat
  10. Klobouk dolů fotografovi, ty fotky jsou fakt úžasné! 💕

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤