TŘI, DVA, JEDNA



Sedím na horizontu, koukám na tu ledovou střechu pod sebou a tetelím se blahem. Vím totiž, že za pár vteřin, jen co si pořádně utáhnu boty a navleču rukavice, vypnu hlavu. Všechno to, co mi v ní lítá, všechny věci, co v sobě i mimo sebe řeším, budou najednou na několik dlouhých momentů pryč.  Díkybohu za tyhle dlouhatánský sjezdovky. Budu se soustředit jen na to, jak vyberu tu další zatáčku a užívat si, jak mi od hrany odletí čerstvej prašan. Na to, jak mi hořej svaly na nohách, místo toho, abych se zabejvala tím, po čem vlastně hořím já. 

Poslední týdny byly náročný. Náročný fyzicky i emociálně a vlastně je dost těžký říct, co mělo navrch. Bejt na věci sama... Neznám. Neumim. Teda teď už jo. Dělat velký rozhodnutí, jet sama za sebe, neohlížet se na nikoho po svým boku, protože tam po tolika letech ve vztazích nikdo není. A pak si následky těch rozhodnutí i sama prožívat, v dobrý i zlým, ale sama. Říkat jo na věci, na kterých bych se dřív neodvážila ani pomyslet, dělat šílenosti, každej den někde lítat (nebo lítat někam daleko), nacházet si čas na věci, co jsem dřív nedělala a přestat s tím, co jsem dělala jen tak ze zvyku, pro dobrej pocit. Najít odhodlání do těch aktivit, ke kterým mě to táhne. Snít, ale trochu jinak, (ne)plánovat, nemít žádný vzdušný zámky a spoléhat jenom sama na sebe. Být sama sebou...? A to co vlastně je?

A co vlastně chci? Dělám teď dobrý volby? Držím se v okolí správných lidí? A zamiluju se zase?

Proboha, nasaď si ty rukavice a už jeď. 

9 komentářů:

  1. Ahoj Domi,
    podobné rozhodování se sama za sebe jsem prožívala na začátku tohoto roku a moje pocity v tu dobu byly přinejmenším rozporuplné a podle toho, co píšeš, asi hodně podobné těm tvým. Stále tam některé z těch otázek jsou, ale když vidím, jakou cestu jsem jen od toho ledna ušla... ten pocit je k nezaplacení.
    Jinak musím říct, že ty hory Ti tiše závidím teď a těším se na ně ze stejného důvodu :D A to vypnout na těch nekonečně dlouhých sjezdovkách a nemyslet na nic jiného! Tenhle pocit na lyžích je taky k nezaplacení :)

    Ať se Ti daří!
    Verča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru, mockrát děkuju, je super vědět, že v tom člověk není sám! :)

      Vymazat
  2. Otázky budou pořád:-). Když se některé vyřeší, objeví se nové... Ale on život asi je o hledání odpovědí. A vypnout hlavu je príma (já to dělám při courání po horách, loukách i lesích).
    Hezké dny

    OdpovědětVymazat
  3. Zvlastni clanek. Ok s Kubou nejste spolu- prazaci vedej uz dlouho, zbytek instace pochopil z fotek. Ale otazka zamiluju se zase? ovsem. ty? hned. otazka je - bude to zase image guy s tetovanima? nebo hora svalu co pise blog? nebo to konecne proboha bude nekdo, kdo nebude mit zajem byt videt a ukazovat se 24/7 na socialnich sitich? a chtel by takovy kluk holku, ktera zije sdilenim sebe sama? ... Preji ti vic soukromi, lasku-ale tu pravou, zdravi a uspechy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvláštní komentář - zbytečně rejpavej, nerozumim proč. Ať si kdo si, může ti být uplně jedno, s kým je mi dobře. Vyjádřila bych se snad jen k té poslední otázce - já opravdu už dávno nežiju sdílením sebe sama, to by bylo dost smutný a mám pocit, že bystrej čtenář si tohohle mýho vývoje jistě všiml. Nicméně za přání děkuju, snad je upřímný. :)

      Vymazat
  4. Skvělý článek, nad poslední větou jsem se i pousmála. Nebudu ti tady psát ze ti rozumím protože to nejde. Každý ma v sobě jiné pocity a taky každý vše prožívá jinak. Chci ti jen napsat jak te obdivuji v tom jak si silná být na vše sama je těžké. Samozdrejme rodina a kamarádi je skvělé když je mas ale večer doma než usneš te neobejmou a to je kolikrát nejvíc. Přeji ti ať se ti daří ve všem co děláš pevné nervy se stěhováním. Někdy bych si přála před vším neutikat 🙂
    Ať se ti splní vše co chceš 🙂 Haňa

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj,já tě obdivuju jak za lásku bojujes, je mi moc litonze to nevyšlo, nerada to vidim😪myslíš že za rozpad může že láska vypršela nebo je v tom něco jiného? Já tak moc věřím na lásku na celý život, že se modlim aby v tom nebyla ta laska

    OdpovědětVymazat
  6. Jak říká jeden citát nakonec na vše zůstaneme sami. Proto je nejdůležitější milovat sám sebe a pak až ostatní. Bohužel pro mě sport takovým vysvobozením není, ale našla jsem tu útěchu v knihách. Veselé Vánoce a šťastný nový rok <3

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤