What are you looking for?
neděle 31. května 2020

KVĚTEN V OBRÁZCÍCH



To, že jsem za celej květen napsala jen jeden článek a to byl duben v obrázcích má stejnej důvod jako to, že dávám na první místo vysmátou fotku ze dne, kdy mi vůbec, ale vůbec do smíchu nebylo. Tenhle měsíc byl šílenej. Všechno bylo nahoru dolů a nevím, jestli jsem častějc brečela smíchy nebo... ne smíchy, ehm. A tak jsem ani moc nevěděla, co chci sdílet. Když se ale zpětně koukám na fotky, těch highlightů byla vlastně spousta. Jen se to asi musí nějak vyvážit a člověk nemůže bejt pořád usměvavej a vděčnej za ty lidi, co má teď okolo sebe. Jestli mě karanténa něco naučila, tak je to to, co znamená přátelství a jaký to je mít opravdový kamarádky. O tomhle tématu chci ale napsat zvlášť, protože to pro mě je teď ohromně velký téma. Pojďme se dnes ale zaměřit na všechno to dobrý, co se během května (kterýmu mám tendenci říkat duben, protože NECHÁPU, kam ten čas utekl) událo.



Když jsem ve Starbucksu dostala vánoční kelímek, přišlo mi celkem úsměvný, jak to odpovídá aktuálnímu dění. Všechno bylo vzhůru nohama do takový míry, že už to vlastně ani nikomu nepřipadalo divný. 



Na procházky v rouškách sice s láskou vzpomínat nebudu, ale díky aspoň za tuhle možnost, jak být na čerstvým vzduchu, hýbat se a povídat si. 



Poklidné domácí večírky se staly příjemnou tradicí. Až do karantény jsem netušila, jak fakt je, si užít takovej večer doma. V pohodlným oblečení, s vlastní hudbou a zkoušet vlastní recepty. Pití i jídla.



Společný obědy a večeře. Tuhle část karantény jsem si s holkama moc užila a budeme v ní pokračovat i nadále. Zjišťuju, že mě to v kuchyni občas fakt baví.



Twinning dresscode a přesvícený umění v pozadí.



Nucenej homeoffice skončil a já musím uznat, že jsem se do kanclu vracela na jednu stranu moc ráda. Jsem tam totiž asi milionkrát produktivnější než doma. A po těch dvou měsících jsem opravdu potřebovala začít být zase produktivní. 



Protože jsem zas občas nahodile koukala na gossip girl, bylo mi při focení na schodech u Muzea uplně jasný, jakou fotku chci mít. 





S hezkým počasím přišel čas na ledový kafíčka...



A když se ochladilo a pořád nešlo bejt uvnitř, tak byl zase čas teplejch phoček, který nás zahřívaly během dlouhejch rozprav na Jiřáku.



Pravidelný pracovní dny u mě doma probíhaj stále a stále skvěle fungujou. Já sice během nich neudělám příliš věcí do svý práce jako práce v agentuře, ale věnuju se spíš blogovejm věcem, focení, úklidu a řešení svých vlastních klientů.



A takhle ty dny začínaj. Pořádnou snídaní! 



Na jednu naši holčičí sešlost jsem pekla rolky. Na těstě jsem opět pracovala lahví vína. Některý kuchyňský potřeby jsou fakt přeceňovaný. :D



Můžete si všimnout, že jsem už konečně přišla i na to, jak je udělat esteticky hezký. Ty dvě vepředu myslim. 



Na koukání na Masterchefa o samotě jsem si nezvykla a zavedla jsem si novou tradici s Alex, že pokud jsme obě v Praze, koukáme spolu. S dovážkou našich oblíbenejch jídel. To je aktuálně tuňákovej salát a chia puding ze Sii.



:D Tohle vám nemůžu upřít. Experimenty s maskama na obličej dělám taky několikrát tejdně.



V jednom nečekaným balíčku mi přišel tenhle kit na zasazení bylinek. S absolutní nedůvěrou ve svý schopnosti jsem se do toho pustila a pak na ně zapomněla. Teď při psaní článku mě napadlo se jít podívat, jak se to vyvíjí a velikost mýho překvapení v momentu, kdy jsem viděla, že opravdu NĚCO ROSTE, se nedá popsat!!



Další velikost mýho překvapení, která se nedá popsat, je tenhle dárek. "Posíláme ti překvapení" většinou neznamená, že vám vaše vysněná značka waku posílá wake. Už aby mi přišlo vázání a já mohla trénovat na svým. 



Přiznávám, že většinu karantény jsem proflákala, co se fyzickejch aktivit týká, ale byly i dny, kdy jsem byla dopoledne bruslit a odpoledne šla na wake. Pak jsem se tři dny nemohla hnout, ale bylo to fajn. :D



A to i v takovýmhle počasí. Tak se totiž pozná srdcař. 





Na vlasy, nehty a obočí jsem se fakt hodně těšila.





Jestli byl Petr jeden z mých nejbližších přátel před karanténou, tak teď je na tý nejvyšší příčce, co kdy jakej klučičí kamarád byl. Občas mám pocit, že jsem častejc u něj doma než u sebe. Nikdy jsem s nikým neřešila věci tak otevřeně jako s ním a nikdy jsem si k nikomu tolik nedovolila. A to, že zahojil spoustu mejch šrámů na duši jsem vám už asi psala. Doufám, že máte po svým boku taky takový lidi, přála bych to každýmu.



A za tuhle cácoru mu vděčím taky. A kdyby jen za ni. 



"Já bych určitě chtěla ten burger a zbytek nechám na tobě." ... "Objednal jsem všechno." "Jo, jasně, haha." "Jak často ti lžu?!" A tak jsme se hodně najedli. HODNĚ. 



Nicméně Point vám doporučuju všema deseti. Stojí za ním parta moc šikovnejch stylovejch lidí a uměj výborný drinky i jídlo. Zahrádka je skvělá a menu se občas mění a já mám pocit, že budu mít u každýho potřebu ochutnat všechno. 





Noční prázdný centrum, kam jsem se občas šla jen tak sama projít a přemejšlet.



V mým oblíbeným baru servírujou některejm hostům místo alkoholu zdravý ovoce. Mňam mňam. ❤



Další dávka zdraví.



A další. Na ovoce (i zeleninu, mami, opravdu!) si teď potrpím a mám na ně pořád strašnou chuť. Občas je fajn poslouchat tělo a dát mu, co si žádá. 



Třeba odpočinek mimo město!



...hodně medvědího česneku.



 A zeleniny - vždyť to říkám!



Tři hodiny v Cacau uplynou jak nic, stačí začít větou: "A teď mi řekni všechno, co se za poslední dva týdny stalo."



Čaj, salát, slunce v zádech a v-tu-chvíli spokojenej člověk. 






Jedno popracovní posezení, který už je taky jednou z mejch oblíbenejch tradic. 



Jedna z mnoha zahrádek, po kterých se mi stejskalo.



A taky vnitřků! Sia mi chyběla strašně moc.



Hodně fajn taky bylo jít okolo restaurace a na zahrádce náhodou potkat svý oblíbený lidi, chvíli je otravovat a pak si jít zas po svejch. :D



No a jak už jsem říkala, v Pointu jsem teď dost často.



Beru tam všechny a všichni jsou nadšení. ❤



Z jídla i pití. Nejlepší je vychytat den, kdy tam hraje DJ, protože to tam fakt žije a má to dobrej vibe. Doražte a pochopíte, co tím myslím. ❤









I když je zima a prší, chuť si nevybírá. 







Homeoffice u Petra.



Bez makeupu a v pohodlným outfitu, protože jsem tam fakt skoro jak doma. Dokonce i tu teplákovku tam mám. :D To je next level opravdovýho přátelství. U mě doma má tepláky a kartáček třeba Kája. A takhle my si žijem. ❤



A v týhle nejkrásnější koupelně díky tomu můžu fotit beauty kampaně. 



To když Petrovi ukradnu jeho osobní asistentku a udělám si z ní asistentku svojí.



Bez raclette night by to nebyl hezkej měsíc! :)))



A koncem května se konečně začaly konat i blogerský akce. Tou první - a naprosto skvělou - byla návštěva třech restaurací ze Zátiší Group.



Mlýnec byl něco přesně pro mě a už se nemůžu dočkat, až tam s někým zajdu na večeři a ochutnám všechny ty dobroty, co maj v nabídce, protože tyhle degustační porce byly opravdový nebe v puse.



V Bellevue maj nádhernej vnitroblok a nejlepší chobotnici, co jsem kdy ochutnala.





V Zátiší zas uměj nejlepší drink, co jsem kdy měla a kterej tak trochu mohl za to, že nemělo smysl, abych se z tohohle eventu vracela do práce. :D







Tohle je tak strašný, že vám to sem taky musim dát. :DDD 
Naan přímo z pece je moc dobrá věc, co vám budu povídat. 



Celkově to byla hodně podařená akce, kterou jsme si s Alexitou moc užily a doufám, že bude víc takových.






A taky jsem si slíbila, že budu častějc nosit podpatky.



Alex se loučila se svým bytem, kde hostila několik našich grilovaček a tak jsme si udělaly jednu poslední. 



Pěkně do černa. Protože fuego. Známe z Masterchefa! 



Tohle je velmi nelichotivá fotka, ale ten mood mě baví a chci si na něj vzpomenout, až se k tomuhle článku jednou vrátím. Kolikrát jsem za tenhle měsíc v jakejkoliv denní čas přišla celá nešťastná do týhle kanceláře a odcházela s úsměvem na rtech - nespočítám. ❤ Growjob holt dostává svému jménu. 




Největší materiální radost měsíce května - Antipearle, kterou jsem dostala od mamky k narozeninám a až teď mi ji dodělali. Miluju to, totálně a už šetřím na další.



Takhle, karanténa mě nakonec bavila a ve spoustě aspektech života mi otevřela oči. Ale to, že se zase svět vrací do normálu, v Praze to žije a zahrádky jsou plný lidí, mi dělá taky ohromnou radost a užívám si díky tomu každej hezkej den. 



První Creme de la creme a závislost obnovena! 



Další radost - zpátky u práce pro Medovník. ❤  Chybělo mi moc.



Jedno bezfiltrový selfie s konečně upraveně neupraveným obočím a vlasama, který možná ještě o kousek ztmavim.



A beauty objev měsíce na závěr. Masážní váleček na obličej, kterej jsem měla možnost vyzkoušet díky spolupráci s Notinem a ze kterýho jsem naprosto odvařená. Viděla jsem ho u spousty blogerek a dlouho jsem odmítala uznat, že na něm může bejt něco víc, než že to vypadá hezky a je to fotogenický. Věřte mi, že na tom je o mnoho víc. Zvlášť, když ho dáte přes noc do lednice nebo do mrazáku a ráno si rozmasírujete oteklej rozespalej obličej. Nebo během dne, když už na vás padá únava. Nebo když jím vmasírujete váš oblíbenej pečující krém. Fakt to beru za úplnej zázrak a mám ho v ruce každej den a přesně vím, že ho budu pořizovat jako dárek všem okolo, protože mám dojem, že je to přesně ta věc, kterou si člověk sám nekoupí, ale když ji má, tak nechápe, jak bez ní do tý doby přežíval.



Já si po náročným týdnu naordinovala selfcare neděli, kdy jsem nevytáhla paty z bytu a kromě pár telefonátů s mýma oblíbenýma lidma, jsem s nikým nepromluvila ani slovo. Tyhle asociální dny teď občas mám a je to fakt uplně ozdravný. No a zítra už se těším do kanceláře a na další tejden plnej aktivit. 

Vám přeju krásnej start června - ačkoliv stále nechápu, jak je možný, že už je - a slibuju, že napíšu článek  dřív než až budu červen shrnovat. 

Add your comment

  1. Já se taky divím, jak ten květen rychle utekl, a toho jsem kromě dovolené na chalupě (která znamenala díky státním svátkům deset dnů volna) moc nestihla - posezení s kamarády v hospodě a posezení s kamarády na chatě. Ty jsi ten květen podle článku měla dobře zaplněný květen. Při čtení mne sice napadlo pár komentů, které nakonec nenapíšu, protože na nevyžádané rady stačí obvykle rodiče :D (i já je pořád dostávám, i když jsem o dvě generace starší ;-)). Takže já si je schovám pro syna :D.
    A přístě nebudu tvé obrázky číst před půlnocí, ale po večeři - mám ze všech těch fotek jídla hlad.
    Přeju hezký červen

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Náhodou, já rady přijímám, pokud jsou napsaný konstruktivně, což je u tebe myslím samozřejmost. :) Tak klidně sem s nima, aspoň si je porovnám s těma radama od mých rodičů. :D

      Smazat
  2. Já musím pořád myslet na ten smetanovej svetr, co máš na té úvodní fotce, už na IG jsem na něj koukala. Odkud je prosím? děkuji moc

    OdpovědětSmazat
  3. Furt to samé dokola ... opět spousta alkoholu, zase sis uvědomila, jak důležité máš kolem sebe lidi, zase máš nového nejlepšího kamaráda muže, kterému můžeš všechno říct. Ten už je taky několikátý "ten nejlepší". Po kauze s Vojtou a Eliškou, se po Vojtovi slehla zem. A chudák Kuba jestli se v tomhle kolotoči ještě točí ... A nezapomenout trochu zafňukat, že to bylo vlastně hodně smutňoučké a že převládala lenost, tak ti lezou špíčky, protože samozřejmě z drinků a jídla se postava nedělá a neudělá. Takže v dalším článku bude další rádoby cvičící "comeback" a začne to nanovo?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Takhle... jestli je tvůj život neustále různorodá cesta vzhůru, nikdy se netočíš v kruhu, máš kolem sebe dlouhý roky pořád stejný lidi, kteří ti neubližujou a stále si držíš tělo ve skvělý formě, tak gratuluju - opravdu. Víc k tomu asi nemám co dodat. :)

      Smazat
    2. Nejde o cestu vzhůru nebo točení v kruhu a už vůbec ne o to, jak to mají ostatní :)
      Ale ano mám x let kolem sebe pořád stejný lidi a snažím se s nimi ten vztah budovat. Je to vztah jako každý jiný a sám se neudělá. A to že ti někdo jednou ukřivdí, řekne ti co nechceš slyšet, nebo na tebe jednou s něčím zapomene, ještě neznamená, že by ten vztah měl skončit a nahradí se prostě novým. Někdy se stane, že se cesty rozdělí, to samozřejmě je přirozené, ale rozhodně by to nemělo být pomalu "co článek".
      A s postavou je to samozřejmě to samé, ale rozhodně pokud chci být nějak fit, tak do sebe neliju litry alkoholu, ale dám si jednou za čas. Protože je jasné, že na zdraví se to nějakým způsobem projeví. Ale přijde mi, že tady je to nahoru dolu, se vším a hlavně hodně extrémně. Takže hlavně přeju ať JSI SE SEBOU SPOKOJENÁ (ale ne tak, že se o tom sama sebe snažíš přesvědčit).

      Katka

      Smazat
  4. Zase super článek🖤. Hlavně to jídlo no. A chlast taky ujde! Lemon Ginger Rosemary vodka vypadá fakt dobře, nikdy jsem tuhle kombinaci nikde neviděla. Já přes karanténu/izolaci skoro nepila, takže se trochu bojím, že by mě vodka zabila😂. Ale na gin a tonic se fakt těším🤞.

    Je super, že jsi si upevnila vztahy s kamarády, to je jedna z nejlepších věcí, která se ti mohla stát.

    Verča ze Ztracena v Praze | ZDRAVÝ PROTEINOVÝ MUGCAKE S TVAROHEM | RECEPT

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Veru, děkuju moc. Nejen za tenhle komentář, ale i za ty všechny předchozí. Jsem ráda, že tě tady mám. ❤

      Smazat
  5. Dalsi "NEJLEPSI KAMARADI" co stoji pri tobe? Mej rada hlavne sama sebe a nebudes se muset furt spolehat na druhe, ze to udelaji za tebe.

    Hezky den, Barca

    OdpovědětSmazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤