What are you looking for?
pondělí 13. července 2020

ČERVEN V OBRÁZCÍCH



Červenec? Cože? Jak? A už skoro v polovině? Od března to prostě nestíhám sledovat a vstřebávat. Svět se sice na nějakou dobu zastavil, ale teď zas jakoby poskočil obřím skokem a já jen koukám okolo sebe, co všechno se stihlo stát, co jsem stihla prožít a divím se, proč jsem ze všeho tak strašně unavená. Když jsem dala dohromady použitelný fotky do tohohle článku - bylo jich 180 - došlo mi, proč jsem unavená. Pořád se něco dělo. To, co jsem v karanténě naspala, jsem zvládla probdít za těhlech pár týdnů. Tak jsem ty fotky promazala, vybrala to nejzásadnější, na co si chci vzpomenout, až to budu za pár měsíců číst a vy se můžete pustit do čtení článku, kterej není tak nekonečnej, jak mohl být, kdybych do něj chtěla narvat úplně všechno.



Červen začal velmi originálně. Koncertem na lodi pro několik desítek lidí. Skvělej zážitek nejen proto, že šlo o mý dva oblíbence - Paulieho a Kennyho - ale i proto, že byl nádhernej den a celý to mělo báječnou atmosféru. S kamarádkou jsme si koupily lístky na odpolední koncert a nakonec tam zůstaly i na ten večerní a daly si tak rovnou druhý kolo. 









Další den za mnou přijeli naši a zatímco měl táta pracovní meeting, vzala jsem mamku poprvé do Sii. Vzhledem k tomu, že nechtěla vůbec odejít a zahlásila, že už nikdy nikam jinam nechce, to myslim sklidilo celkem úspěch. :D



Všichni společně jsme pak jeli na ochutnávku vín. Tyhle rodinný programy mám čím dál radši.



Tak dlouho jsme s holkama mluvily o smažáku z Lokálu, až jsme na něj musely na oběd. A pak někdy ještě na večeři a další oběd a další večeři. Nenaděláš nic.



Po tom prvním smažáku mi Kája šla ukázat svůj novej byt. Přímo v centru, se skvělým zápražím a uplně totálně nádhernej. Radost z toho, že má někdo blízkej radost a že se věci obracej k lepšímu, je nejvíc nejlepší







Tady jsme zrovna šly na večeři a skončily jsme u kafe a tiramisu. Ňuňu. 



Oblíbená teta Domča v akci. Miluju tyhle chvíle. 







Myslim, že ta spokojenost je vidět na nás obou. 



Na otevíračky hezkejch míst chodíme i v dešti, hlavně, aby nám něco neuteklo. :D Zahrada Savarin 10/10.

9, když prší, haha.





V Pointu aby nám neuteklo žádný speciální menu. 



Další ze série "do baru na zázvorovej čaj a misku ovoce"



A nejoblíbenější kavárna-office v Cobře. Jen teda brečim, že tenhle chleba už není na menu. :(



Není odvoz jako odvoz. Tenhle byl zrovna velmi příjemnej a zábavnej. 



A tohle odpoledne v Manifestu se nám taky povedlo. Ňuňu.



Občas jsme s mejma nejmilejšíma i snídali.



Ale častěji spíš večeřeli. A tolik smažáků jako za poslední měsíc jsem neměla za poslední dva roky.



Radosti v podobě nečekanejch balíčků do práce.



Ty pozdní večery, kdy se mi v prázdným kanclu pracuje tak dobře, že mi vlastně nechce jít domů, užívám si ten klid tam a výhled z posledního parta.



Druhej nejoblíbenější kancl - u Petra doma. A klidně bez Petra doma. :D Takhle my si žijem.



Schůzkovací dny vycházej pravidelně na to nejhorší počasí. Kombinace kšiltovky a kapuce už mi nestačila, takže jsem si dokonce pořídila po několika letech deštník. Fňuk.



Další z výjimečných snídaňových schůzek. Nějak jsem si přehodila denní režim a dávám přednost spánku před brunchema. 



Oproti tomu polední menu v Sie už je tradice. Mi-lu-ju. 



Kájoušovi narozeniny byly jedním z nejhezčích dnů v celým měsíci. 





Tohle nekomentuju radši... 



(Pořád narozeninovej den.)





❤ K nejlepší oslavě celej článek tady



Tyhle dvě jídla (halušky a kuře na paprice) vyhrávaj naprosto s přehledem mezi všema Pointovejma jídlama. Mňam, ježiši mňam, proč je to vždycky jen dočasný?! 



Že si budu ujíždet na vege-burgeru, to bych si nemyslela. Ale Halloumi burger z Fermé se tak nějak nedá ani popsat slovy, jak dokonalej je.



S holkama jsem zahájily tradici společných snídaní. Ať se nám aspoň jeden den v týdnu vstává hezky a ať se vidíme i za denního světla. Kupodivu se nám to celkem daří, kromě tý první, kam jsme skoro všechny zaspaly. :D







Taky se po koroně opět obnovily kurzy v Drawplanet a já začala chodit na skicování, což je naprosto skvělý a chci aby to nikdy neskončilo. Už vám chystám článek s recenzí, protože už od toho grafickýho kurzu se mě na to pořád někdo ptá (doopravdy, ne jako se to někdy jen tak říká :D).



Taky se konal Bloges Market - na jedný z nejlepších lokací ever. Holky jsou strašně šikovný, jak to pořád posouvaj dál a dál.



A ve Stromovce jsou tak nádherný záchody, že by se tam daly fotit beauty kampaně.





Aby to nebylo jenom sluníčkový... 



Oblíbenej outfitek.



A oblíbená Anny objednávka. "Já si říkala, co asi znamená to XL." :DDD



Další holčičí snídaně. ❤













Materiální radost level sportovec a já už se těším, až zas vyrazíme na vodu.



...protože naposledy mi to fakt nešlo. A když myslim nešlo, tak doopravdy nešlo. Pořád jsem s sebou mlátila a jednou jsem dokonce lezla z vody s brekem. Naštěstí to ve vodě není uplně poznat - zejména, když padáte po hlavě. 



Zvládla jsem taky absolvovat tour de mexický restaurace v Praze. Pár jich teda ještě chybí, ale favority mám jasný, takže nic dalšího vlastně nepotřebuju.



Kachní tacos a mátová margarita z Las Adelitas jsou prvním z nich. 



No a všechno, co nabízí foodtruck Radka Příhonského je druhej favorit. 



Jedna hranolková schůzka, kterou tady chci mít uloženou vlastně jen proto, abych si pamatovala, co jsem na ní řešila, co jsem si uvědomila a jak jsem zpětně zjistila, že některý věci je dobrý si uvědomit jen sám pro sebe a vůbec je nesdílet s někým, kdo ani není schopnej upřímný konverzace. Jojo, některý momenty v tomhle měsíci byly bolestivější než jiný.



A některý byly zase naopak uplně skvělý. Třeba Coachella párty v Pointu. ❤





Takhle nádherný to tam bylo a dokonce jsem měla místo v samotným čele. Ňuňu

















No a závěr měsíce taky neměl chybu. Byla jsem pozvaná na úplně první degustaci od Olivera, kterej byl v Masterchefu jedním z mých favoritů a později i kamarádů. Bylo to pro pár lidí a já si moc vážím toho, že jsem se mohla zúčastnit. Tady je z akce krásný video a pokud byste chtěli zažít něco podobnýho, sledujte Oliverům Instagram, protože už má venku nějaký další termíny a přijímá rezervace.

Já tam původně jela s mojí společnostní jen na otočku, ale nakonec jsme se s částí návštěvníků rozseděli u vína a byli víc než rádi, že nám byl nabídnut poslední volnej pokoj v celým resortu, haha. Boží. Boží večer.



















Akorát jsem teda chytla bodnutí nějakým agresivním hmyzem pod oko a díky tomu jsem pak několik dní vypadala jako oběť domácího násilí.



A do třetice holčičí snídaně. Myšák, protože buchtičky. 





A loučím se s vámi dvěma tepláčkovejma outfitama. Gymshark je láska a když už netrávím tolik času ve fitku, nosím teď nonstop jejich tepláčky a až je udělaj v další barvě, pořídím si je taky. 

Add your comment

  1. To se snad ani nedalo za měsíc stihnout :). MMCh - byl nějaký den, kdy jsi nejedla v restauraci nebo na nějaké akci :)?
    "Domácí násilí" pobavilo :D. Já se asi před 10 lety vytloukla na inlajnech (pád přímo ústy na chodník) a pořídila si roztřené obočí, rozražený ret, odřenou lící kost a parádního moncla. A řada lidí se mi přiznala, že se mi bála zeptat, co se mi stalo, protože jsem taky vypadala jako oběť domácího násili...
    Přeju pěkný červenec

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Haha, je pravda, že abych jedla doma všechny jídla během dne se nestává - hlavně teda proto, že téměř nikdy nejsem doma celej den a krabičky si nechystám. :)

      Smazat
  2. Teda, tvůj červen bych nazvala měsícem stráveným u dobrého jídla a pití s příjemnou partou lidí! :) To bych si taky nechala líbit! Ale musím říct, že jsi mi udělala takovou chuť na smažák.. :D Myslím, že nebudu lhát, když řeknu, že jsem ho neměla určitě 8 let. A kromě toho smažáku bych si dala asi všechno co se objevilo na fotkách. Takže nedoporučuju číst tento článek, pokud máte hlad.
    Ale každopádně si myslím, že to musel bejt úžasnej měsíc plnej zážitků! :) Jo a sluší Ti to! (jako vždycky ❤)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tos nazvala přesně! ❤ Na smažák zajdi a moc moc děkuju!

      Smazat
  3. Jee, Domi. Paráda. Spousta přátel, tak to má být. Člověk by sám být neměl. Jinak já bych opět musela okomentovat třeba 10 věcí a to by tě nebavilo číst. Takže já ti jen řeknu, že mě vždy moc moc baví číst a prohlížet si tyhle měsíce v obrázcích. Musím si s sebou taky brát víc foťák a fotit. Vždy, když s někým totiž jsem, nevytahuju telefon ani foťák a pak mi vlastně ty fotky dost chybí :(. Takže se musím naučit být pro okolí víc otravná. Hehe. Ale oni to pak pochopí až ty fotky uvidí. Moc ti děkuju za krásný dlouhý článek plný hezkých fotek a emotivních textů.

    Btw tvoje břicho je prostě skvost!

    Verča ze Ztracena v Praze | BÉŽOVÝ OUTFIT S KAPKOU ČERNÉ + NEW IN | OUTFIT

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je hezký, Veru, moc děkuju. Je mi jasný, že tím, jak je to milion témat a informací, tak se na to blbě reaguje, ale číst by mě to teda rozhodně bavilo. ❤

      Smazat
  4. Ty buchtičky v Myšákovi budu muset brzo konečně vyzkoušet, vypadají božsky. Zajímalo by mě, co je to těch ostatních dvou talířích (předpokládám, že pažitkou se buchtičky neposypávaj), vypadá to taky úchvatně. A prosím Domi, kam chodíš pro ty balonky, když je potřebuješ dostat někam do centra? LUCA

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Určitě vyzkoušej! To druhý jsou vejce Benedikt, což mě taky překvapilo, když jsem to poprvé viděla. :D Ale jsou taky naprosto skvělý.

      A balonky, prosim tebe, pro ty chodím do Ptákovin na Florenc. Je to přímo u zastávky Bílá Labuť, zazvoníš, projdeš vnitroblok a vejdeš do království všech večírků a oslav. Mají tam všechno, co si umíš představit a je to nejlepší. :D Navíc právě jako jeden z mála párty obchůdků nafukujou balonky héliem a jsou takhle hezky v centru.

      Smazat
  5. Tak ty si si to poriadne užila. Ja chodím len do doktora, ku svokre kde sú moje detičky lebo musím ležať a fotiť :D

    SÚ LACLÁČE MUSH HAVE TEHULIEK?

    OdpovědětSmazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤