What are you looking for?
sobota 24. října 2020

MOJI PRAŽŠTÍ GASTRO OBLÍBENCI



Že letošní rok gastru (a vlastně obecně čemukoliv) nepřeje, vnímáme asi všichni. Kdy jindy vám teda představit podniky, který jsou mojí srdcovou záležitostí nejen proto, že působěj chuťový exploze na mým rozmazleným jazýčku, ale i proto, že maj všechny svou vlastní kouzelnou atmosféru, kvůli který se chci vracet zas a znova. Ať už se rozhodnete je podpořit teď na dálku v týhle těžký době nebo počkáte, až se zas svět srovná a zajdete si tam pro úplnej zážitek, projděte si moje tipy a uložte si je. Slibuju, že mi potom budete děkovat, protože každý jedno místo stojí za to. 


Asi nikoho nepřekvapuje, že Point nacházíte hned na prvním místě. Ačkoliv o pořadí v tomhle případě nejde, je to prostě první, co mi vytane na mysl, když chci večer někam jít a po čem se mi teď stejská uplně nejvíc. Na jejich zahrádce v krásným vnitroblocku u Betlémský kaple jsme s partou proseděli v podstatě celý léto. Všední dny i víkendy. Kombinace skvělýho jídla, vynikajících drinků, milýho personálu, co udělá, co vám na očích uvidí a klidný oázy v úplným centru města holt není něco, co by dokázal jinej podnik překonat. Menu se průběžně mění, každej tejden si tam tak můžete dát něco jinýho. Stejně tak nápojovej lístek podléhá sezónním ingrediencím. Uvnitř Pointu poznáte na první pohled, že jeho majitelé jsou umělecky založení a architekturou žijou. Nahoře si u intimního červenýho světla v klidu posedíte a v dolní části čas od času probíhaj djský mejdany nebo koncerty. Každej si tam prostě najde to svý. Dlouhodobě doporučuju sledovat jejich facebook, kde se dozvíte o všem, co se tam chystá (včetně těch aktualit menu) a stejně tak instagram. Maj ho nádhernej a kreativní, teď během lockdownu třeba rozjeli Point Academy a nechávaj nás nakouknout pod ruce barmanům. Love it. 


Chodit pravidelně jíst na Václavák, pochutnat si jako ve fine diningový restauraci i na poledním menu a zároveň nemít díru v peněžence mi přišlo nemyslitelný, dokud mě v létě kamarádi nepozvali do pár dní otevřený Yalty. Postupně jsme ochutnali celý menu, přesně víme, co komu doporučit a nebyl tejden, kdy bych tam nezašla na polední menu, který se každej tejden mění a vždycky si chcete dát víc než jen jedno jídlo. Pravidlem je taky to, že jídlo nikdy nevypadá tak, jak si podle názvu v lístku představujete. Šéfkuchař je totiž v podstatě kouzelník a s ingrediencema čaruje takovým způsobem, že to při převálování soust v puse nebudete vůbec chápat. Na zahrádce si dopřejete chvilku klidu v tom typickým ruchu Václaváku a budete s úsměvem pozorovat lidi probíhající kolem vás a tipovat, kam je tak asi nohy vedou a jaký životní události právě řešej. Ovšem jen do doby, než před váma přistane uzený máslo se solí a pomazánka z tvarohu a sušených rajčat, kterou dostanete s domácí foccaciou před každým jídlem. Pak už se totiž budete soustředit na každý sousto, abyste si ho vychutnali naplno. No fakt - víte, že vám nelžu. Vzhledem k tomu, že jsem dostala za úkol nafotit snídaňový menu na sociální sítě, mám vyzkoušený i všechny yaltí snídaně a kdybych vám měla doporučit celodenní menu, vypadalo by následovně - k snídani lívance, k obědu cokoliv vás zaujme na poledním menu a k večeři koprovku. Koprovka je jejich signature jídlo (na první fotce pod tímto odstavcem a vim, nevypadá to jako koprovka :D) a když ji vyzkoušíte, okamžitě pochopíte proč. Jakmile se restaurace znovu otevřou, představěj druhou takovou raketu - smaženej sýr, kterej ale, jak už jste doufám pochopili, nemá s obvyklým smaženým sýrem společnýho skoro nic. Uvidíte, přijďte, já už se nemůžu dočkat. 
 

Specifičtější restauraci, co se vizuálna jídel, interiéru i celkově chuti týká, si jen těžko představíte a troufám si říct, že kdo Siu vyzkouší, bude ji mít v paměti zarytou pěkně dlouho. Aspoň co ze zkušeností sebe a svýho širokýho okolí vnímám. Na polední menu chodíme s kolegama, protože to máme za rohem a na příjemný večeře, kdy se slaví nějaký drobný radosti tam chodím nejradši. Na ty velký oslavy mám jinou restauraci, k tý se dostanu. Kdykoliv je ale důvod si udělat radost dobrým jídlem v nevšední atmosféře, je Sia moje go-to. Zejména co se našich rodinných setkání týká, většina se odehrává tam a mamka je podle mě schopná jet do Prahy jen kvůli jejich shitake houbám.


Mexická kuchyně nikdy není to, na co si vzpomenu na první dobrou, když přemýšlím, na co mám zrovna chuť. Pokud jde ale o letní drinky, jsou jasná volba frozen margarity a i díky nim jsem objevila svoje oblíbený mexický jídlo - tacos. V létě jsem dokonce absolvovala takovou tour de tacos po Praze a  jedno z těch nejlepších je právě to kachní z Las Adelitas. Dávám si ho tam pokaždý a pořád dokola? Ano. Nic dalšího vám tím pádem nejsem schopná doporučit, ale pokud si na mexický jídlo potvrpíte, v Las je vždycky narváno, což o něčem svědčí. 

Bistro blogerskýho páru P&G Foodies neuniklo celkem jistě nikomu, kdo sleduje pražský dění na Instagramu. Petr s Gábi dokumentovali vývoj Etapy od samýho začátku až doteď, kdy bojujou s koronavirovými opatření jako celej zbytek gastro scény. Narozdíl od mnohých zařízení za sebou ale mají díky rodinnému a milému přístupu takovou kupu fanoušů, že snad nehrozí, že by to nezvládli. Jejich okénko mělo už při první vlně frontu nonstop a chleba se musel objednávat dopředu, aby vůbec zbyl. Já sama mám Etapu spojenou s hned několika moc milejma a důležitejma schůzkama, ať už pracovníma nebo osobníma a vždycky tam zavítám ráda. Díky menu se pravděpodobně vzděláte v ingrediencích a v jejich kombinacích, protože pokud vůbec ty položky znát budete, pravděpodobně byste je k sobě nikdy nedali a přitom - přitom vám budou chuťový pohárky tančit radostí. Najíte se pořádně, kvalitně, zdravě a odcházet budete nabití pozitivní energií, která tam sálá z každýho koutu. 

Kampa Café je novinkou na Újezdě, otevřeli v září a hádám, že aktuální dění jim udělalo tak trochu čáru přes rozpočet. A to doslova. Já tam stihla zavítat třikrát a pokaždý jsem byla tak nadšená z jídla, prostředí i personálu, že kdybych vás teď měla poprosit o podporu jedný jediný kavárny, byla by to takhle. Lepší vejce Benedikt jsem nikdy neměla a to mi věřte, že jsem jich po Praze vyzkoušela už tolik, že bych to na prstech nespočítala. A buchtičky, o který jsme se tam s holkama minule málem popraly, protože jsem si chybně daly ve třech jenom jedny? O těch snad ani nemluvim. Když nám pak majitelka psala na Instagramu a zjišťovala zpětnou vazbu, vytáhli jsme z ní mimo jiné i to, že buchtičky peče po nocích a stále ladí ten nejlepší recept a taky jak s aktuální situací bojujou, čímž nás chytla za srdce a Kampa se tak rychle zapsala na seznam míst, kde se budem s holkama scházet pravidelně. 
BOTANICA COFFEE TRUCK

Další z objevů posledních týdnů. Tenhle coffee truck prostě musíte znát z Instagramu, protože kdo v jejich dvorečku plným nádhernejch kytek a dýní nemá fotku, jakoby snad Instagram vůbec neměl. Je celkem jistý, že budete odcházet nadopovaní skvělým kafem, v telefonu mít hned několik kouzelnejch fotek a v ruce minimálně jednu novou kytku. Jde totiž o spojení květinářství a výběrový kávy a dohromady to nedal nikdo jiný než Jackie, který má na svědomí už notoricky známý Cafefin nebo Mazelab a Format Coffee. Kdo umí, ten umí, tady to vidíme uplně jasně. 

Spoustu míst objevím právě díky blogu a Instagramu tak, že se tam koná nějakej event nebo tam přímo dostanu pozvánku. Máloco mě ale chytne natolik, abych o tom mluvila kudy chodím a dlouho dopředu si plánovala další návštěvy. The Artisan je restaurace uvnitř hotelu Marriot pár kroků od Náměstí republiky. Kvalitní český suroviny od farmářů, autentický menu a odpovědnej přístup se prolínaj celým konceptem týhle český restaurace, kde vás ale nějaká česká nuda rozhodně nečeká. Vyhlášení jsou nedělními brunchi, které trvají několik hodin, během kterých ochutnáte věci, o jakých se vám bude potom pár dní zdát. Gurmánský zážitek, kde je poměr cena:výkon takový, že nechápete, jak je to možný. Takže až se budete chtít někdy v neděli trošku rozmazlit, tak si tam hoďte rezervaci. 


Oslavy narozenin, školních či pracovních úspěchů nebo návratů z delších cest - zde prosím. Pro milovníky masa a nevšedních konceptů. Moje mamka se mě po představení týhle restaurace s očima navrch hlavy ptala, proč by měla chtít jít do restaurace, kde si bude muset sama udělat maso... No, měla!! Je to zážitek a společný stolování to posune na uplně jinej level nejen proto, že ty masa jsou opravdu geniální, ale i proto, že jen pasivně nepřijímáte to, co vám někdo nosí, ale sami se na tom podílíte a u toho máte čas konverzovat. Když tak koukám na ty fotky, tak si myslím, že konec lockdownu bude ideální příležitost na to tam zajít. 

To byl můj výběr míst, který rozhodně stojej za vyzkoušení a podporu. Teď i kdykoliv později.

Na závěr mám na vás dvě otázky:

Jakej by byl váš výběr nejoblíbenějších gastro míst v Praze? 

Podporujete restaurace v týhle těžký době nebo radši šetříte? 

Add your comment

  1. Super clonek Domi. <3
    xxx, Sandra / http://shineoffashion.com

    OdpovědětSmazat
  2. Ahoj Domi, moc díky za super výběr míst.. všechna vypadají tak krásně! :) Už se těším, až některá z nich vyzkouším.

    K.

    OdpovědětSmazat
  3. To nebyl úplně nejlepší nápad číst tenhle článek před půlnoci :).
    Já po restauracích moc nepobíhám (zvlášť ne po těch, co vypadají nóbl ;-)), ale zaujala mne Kampa, tam to mám blízko z práce a lívance a buchtičky znějí hodně dobře. A Yalta taky nevypadá špatně. Naopak Artisan se v mých očích diskvalifikoval servicem - do knížek (jakýchkoliv) se nezapichují vidličky s jídlem ;-)

    OdpovědětSmazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤