ZPÁTKY DOMA



Je pondělí ráno. Pondělky nemá skoro nikdo rád. Musí se přece do práce a víkend utekl tak rychle. A co teprve po dovolený, žejo. Do práce po nějakých deseti dnech, no ježiš, to bude nepřečtených mailů a úkolů, co čekaj jen na to, až se o nich dozvíte. Asi vlastně i chápu, že většině lidí z toho běhá mráz po zádech a rosí se jim čelo. Mně ne. Já jsem se domů z dovolneý dokonce tak trochu těšila.

Ne proto, že by mě to tak nebavilo nebo se mi tam nelíbilo, to vůbec. Každičkej den byl uplně boží. Ale nebrala jsem to jako žádnej útěk z reality nebo že bych potřebovala pauzu od každodenních povinností a stereotypu. 

A vlastně až tenhle návrat z dovolený mi pomohl si uvědomit, jak strašně spokojená jsem a jaký mám štěstí, že jsem si dokázala nastavit svůj režim tak, že se do něj ráda vracím i po dovolený. 

  • 💭 Že v pondělí vstávám s úsměvem v šest ráno a není to jen proto, že budem se snídaní v posteli koukat na novej díl Game of Thrones. 
  • 💭 Že se těším, až se potkám s mejma holkama v sunní kuchyňce a u přípravy ovocný svačinky si budem vyměnovat zážitky.
  • 💭 Že jsem zvědavá, co všechno mě v týdnu v práci čeká, co mi uteklo za tu dobu, co jsem tam nebyla a až se dozvím, co pro mě zas šéfová připravila za výzvu.
  • 💭 Že se těším, až zas vezmu do ruky foťák a budu fotit něco jinýho než sebe nebo Kubu na lodi, haha. 
  • 💭 Že se těším, až se s Alex potkáme po dvou týdnech na odpolední kafe a pusy se nám nezastavěj až do do noci.
  • 💭 Že se těším, až s Kubou zajdem do našich (mých:D) oblíbených kaváren a dáme si to, co si tam dáváme pořád dokola.
  • 💭 e se těším, až zase neplánovaně skončím na Náplavce a budu pozorovat okolní ruch.
  • 💭 Že se těším, až na víkend pojedu domů a po několik týdnech zase strávím čas s našima a psíčkama.







A najednou je neděle. Týden utekl jako voda, já strávila v práci tolik hodin, jak ještě asi nikdy a absolutně mi to nevadilo. Protože to tam mám ráda. Protože mě to baví. A protože jsem každej den měla program i na čas po práci a užila si tak každej den uplně naplno. V pondělí jsem věnovala celej večer fitku, po kterým se mi stejskalo, ač na lodi jedno bylo, není to prostě ono, to zná asi každej, kdo má nějaký svý fitko. V úterý jsem vzala kamarádku z práce přes polední pauzu na oběd do Cacaa, kde se protáhlo o trochu víc, než naše klasický obědy a po práce jsme pak s Alex vyrazily na brzkou véču, která neplánovaně pokračovala dokonalým kafem z Coffee Cube u Kotvy a několikahodinnovým posezením na Náplavce u naší oblíbený kapitánský lodi. Ve středu proběhla v Hubu druhá movie night a já zas strašně ráda viděla holky a mlsala hummus se zeleninou, což je už v Hubu skoro tradice. Čtvrteční večer jsme strávili s Kubovou rodinkou na oslavě jeho ségry v krásný Babiččině Zahrádce, kde to vypadá jako v pohádce a v pátek jsem se utrhla z práce už po poledni a odjela do Hradce. Tam se totiž slavily mamky narozeniny, takže jsem po strašně dlouhý době viděla pohromady skoro celou naši širší rodinu a bylo to strašně príma. Až mámm trochu pocit, že se mi z Hradce odjíždí mnohem hůř než z jakýkoliv dovolený, je mi po všech totiž okamžitě smutno.





















Nebyly to žádný světoborný plány. Nic speciálního, co by někdo z vás nemohl mít. Byly to naprosto obyčejný dny plný obyčejnejch věcí, kterých si ale tak nějak neobyčejně vážím, ať to zní jako sebevětší klišé. Byť v některých aspektech mýho života jsem na tom hůř než kdy jindy a trápím se věcma, co bych si dřív vůbec nepřipustila, když to vezmu kolem a kolem a podívám se s nadhledem na všechno, co prožívám, jsem opravdu nejšťastnější a nejvděčnější, co jsem kdy byla a rozhodně to není jen moje zásluha. Tu na tom mají i všichni ti, o kterých byla dnes řeč. A já zas a znova děkuju. ♥

PS: Tu předposlední fotku nechápu, vůbec :D.

8 komentářů:

  1. Tu predposlednu fotku nechapem ani ja :D ale je uplne suprova... :) Inak je skvele, ze sa do prace tesis a že ta to bavi, taku pracu by som chcela aj ja, lebo v tej mojej som obmedzovana a "trpim", preto mi robí radosť aspon moj blog..(a samozrejme citanie inych)..z fotiek vidieť, že si proste šťastná a plna energie a to je bomba.. inak ja musim povedat, ze pondelky priam zbožňujem, pretože ja pracujem od stredy do nedele a pondelok utorok je moje vytúžene volno :D takze sa neztotožnujem s tými rečami o tom, ako sa každý teší na vikend a neznasa pondelky :D haha

    www.sinnamona.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  2. Jej krásny príspevok! A tie tvoje fotky! Ja už ani neviem koľko krát som ti ich chválila ale budem ti ich chváliť ešte asi veľmi dlho!
    xxAlexandra MS ALWAYS LATE

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem třeba měla období asi 3 měsíců, kdy jsem se na pondělí a práci vyloženě těšila a nesnášela jsem lidi, kteří mě peskovali, když jsem o víkendu dělala něco pracovního a neležela jenom s nohama na stole.
    Když mám teď větší zápřah než na začátku, tak se ráda zahrabu do pelechu a přetáhnu peřinu přes hlavu, ale upřímně v pondělí ráno se mi asi vstává nejlíp. Má to pro mě takový nějaký význam "nového začátku" a opravdu jsem ráda, když můžu sednout k počítači a začít pracovat :)
    Je vždycky super, když máš svou práci ráda a umíš si pracovní týden jakkoli zpříjemnit.

    OdpovědětVymazat
  4. Kraaaasny clanek s mega fotkama. Ten dort teda vypada uplne bozsky, mmmhh. A ta predposledni fotka je fakt uzasna a naprosto nepravdepodobna, hehe. <3 Ale vypadate neskutecne sladce.
    Sandra

    OdpovědětVymazat
  5. Mně moje práce baví, ale že bych se tam v pondělí těšila, to se zas moc netěším (ono taky po víc než 30 letech - co bych chtěla, že?). Ale jinak souhlasím s tím, že člověk si má užívat i ty obyčejné věci a netrávit život čekáním na NĚCO, co přijde - to mu totiž taky ten život může utéct pod rukama.
    (A na té první a předposlední fotce ti to neuvěřitelně sluší a řekla bych, že je to i tím, že je z tebe cítit pozitivní energie)

    OdpovědětVymazat
  6. Krásné fotky jako obvykle!:) Cafefin jsem si docela zamilovala <3
    Měj se krásně,
    Tina
    https://tinasmerdova.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  7. Taky do práce chodim ráda, i když u nás to není asi tak volný a díky klientům máme pořád nějakej stres a honičku, ale na to, že jsem se bála, že mě advokacie nebude bavit, tak zatím (už skoro 3/4 roku) tam chodím fakt ráda. A hlavně i díky těm kolegům, který mám taky hrozně fajn :)
    No a jinak - kytky naprosto nádherný, na dort mám tak akorát chuť a psí fotky naprosto kouzelný <3
    www.linheart.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Podle mě je to strašně super, že to takhle máš, protože bohužel, moc lidí takový život třeba nikdy vést nebude. Zkrátka proto, že si neuvědomí, že i ty neobyčejnější věci často znamenají nejvíc. A taky, že člověk musí dělat to, co ho baví, co dělá rád nebo co miluje, aby ho práce bavila. :)
    Young, wild and free

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤