DNY POTÉ



Mám po státnicích, užívám si volna, na který jsem se neskutečně těšila a na blogu je pusto prázdno. Skoro týden nevyšel nový článek, přičemž i v tom největším časovým presu stíhám psát většinou obden. Co se stalo a proč jsem neměla nejmenší chuť něco psát? Dnes vám to konečně vysvětlím.



V minulým článku jsem vám sepsala svoje uplně fresh nadšený dojmy z hotových státnic. Nešla jsem je hned slavit, šla jsem se z tý radosti vypsat na blog, protože tady mám ráda zaznamenaný důležitý události a ráda s vámi sdílím pozitivní a negativní zážitky. Před státnicema jsem z vás cítila neskutečnou podporu, byla jsem z toho uplně vedle, naměkko, nadšená a ohromně vděčná. I za všechny gratulace potom. Už ale ne za všechny ty anonymní útoky na to, že moje škola je lehčí než spousta jiných, že je nefér, že mám takovej a makovej titul a že jsem vlastně celá uplně vymletá a mimo. Jsem si jistá, že víte, že jsem na anonymní komentáře zvyklá a že si je většinou k srdci neberu. Ani tentokrát jsem si je k srdci nebrala, protože sama vím nejlíp, kolik jsem do toho dala úsilí, ale upřímně řečeno - některý ty reakce mi uplně zkazily celej ten radostnej pocit z dost velkýho úspěchu. Ta dobrá nálada byla po pár hodinách ta tam a já si uvědomila, jak je to hrozný, že si to nechávám kazit od negativních lidí, které (naivně doufám) ani neznám. A tak jsem to vypla. Pustila jsem blog z hlavy a šla si ty vytoužený volný dny užít s realnýma lidma, kteří se z toho se mnou radovali. Investovala jsem spousta času a energie do nových projektů v práci a nakonec z toho byl jeden z nejlepších týdnů za poslední měsíce. A taky nejúnavnějších, ale to jde asi ruku v ruce. No a protože jsem si dnes konečně zvládla odpočinout, zhluboka nadechnout a nashromáždila jsem kupu fotek, chtěla jsem se vám zase ozvat a ukázat vám, co jsem všechno stihla.



První oslavná fáze proběhla hned, s Kubou v Cafefinu. Kde jinde ♥. Po výborným jídle, kafi a mladým kokosu jsme vyrazili do centra, hned jsem si samozřejmě pořídila nějaký odměny, stavila se v Hubu za holkama a pak jsem ještě mazala do práce, kde do mě rovnou hodili panáka slivovice za odměnu a já pak ladila detaily focení, co jsme měli mít hned další den. Pracant jak má být :))).



Další den jsme totiž fotili uplně boží kampaň pro Ray-ban a měli jsme totální dreamteam. No já se těším, až ty výsledný fotky uvidíte a až vám povím, o co vlastně jde! Tak koncem týdne, jo? :)))



Jedna z lokací - a zároveň moje nový oblíbený místo - Vnitroblock. A na pár dalších fotkách menší ukázky.

















Kavárenskýho povalení si zas užívám bez hald papírů v ruce a je to strašně skvělý. Stihli jsme už třeba ochutnat velkou část novýho menu v Cacau. Na fotce superfoods acai bowl, mango bowl a snídaňový bagel s avokádem, vajíčkem a rajčaty. Boží všechno!



A klasickej avotoast z Coffee Roomu, kam od objevení Cafefinu nechodím tak často jako dřív, nicméně když je chuť přesně na tohle, tak se nedá nic dělat.






Jeden z pracovních foto-výletů do cukrárny v Kamenici, kde jsem celý dopoledne fotila sortiment dortů, limonád a zmrzlinovejch pohárů. A ty poháry jsme pak s kolegou museli jíst, achichouvej :D



Oslavná fáze číslo dvě, den po státnicích s Kubou, Alex a Niky, kde jinde než v Cacau na Aperolkách.



A na zmrzlině, přičemž od pondělí bude v Cacau probíhat Týden zmrzliny a pokud u objednávky řeknete heslo "Jeden nikdy nestačí", dostanete kopeček zdarma. Tak si na to vzpomeňte, až půjdete okolo :))).



Oslavné kolo číslo tři. Tentokrát s firmou a spíš než moje státnice se slavily narozeniny celý firmy, nicméně já jsem to pojala po svém :D. Nejdřív jsme byli na grilovacích party člunech, užívali si večerní Náplavku, kde zrovna byla oslava narozenin kapitánský lodi a díky tomu obrovská stage a free koncerty pro celou Prahu - a to mi věřte, že z člunu se to pozorovalo mnohem líp než v tom davu. Po dvou hodinách na člunech jsme se usadili ještě na Náplavce a pozdějc v noci zapluli do nějakýho baru na Andělu, kde jsme nakonec rozjeli i slušný tanečky a já si užila večer jako už dlouho ne.







Oslavné kolo číslo čtyři. Poslední, nebojte :D. Paulie křtil v pátek i v sobotu desku v pražský Uhelně a já u toho klasicky nemohla chybět. S Alex jsme začaly opět v Cacau, přidala se k nám Niky a pán z Uberu, co nás v jedenáct do Uhelny vezl, z nás měl myslím docela zážitek :D.



Tady prosím o pozornost k mojí nový náušnici. Odkoukala jsem od Alex její nošení jedný velký náušnice a druhý malinký a konečně jsem našla nějakou, která není podobná tý její a zároveň splňuje všechny mý požadavky - hlavně na kombinaci kovů, jupijou. Je ze Stradivaria a v druhým uchu je jen stříbrná koule. 





Sledování koncertů z backstage jsem si oblíbila rychle, co si budem nalhávat :D.





V sobotu jsem dospávala pokoncertovou únavu a na oběd mě vyzvedl kamarád a po hodinovém ježdění Prahou a vybíráním restaurace mě nakonec vzal do Sapy, kde jsem do tý doby nikdy nebyla a nechápu proč. Byl to uplně jinej svět, na jednu stranu šílený, špinavý a strašidelný a na druhou strašně cool. Prošli jsme to tam křížem krážem, ochutnali nějaký speciality, omrkli, jak tam lidi žijou a já jsem málem vlezla tam, kam jsem neměla a potom jsem samozřejmě dostala přednášku o tom, co se tam všechno děje a jak je nebezpečný strkat nos za závěsy. Ojojoj.





Ze Sapy jsem zamířila na plavkovou akci v Tezenisu. Na obchodě byl DJ a slušně to tam dunělo. K tomu počasí venku se to nádherně hodilo! Já jsem teda vůbec neměla chuť si vybírat a zkoušet plavky, nicméně jsem si s sebou vzala na pomoc Alex a díky ní jsem vyzkoušela plavky s vysokým pasem, který dokonale tvarujou postavu a já mám ready svoje bikini body :D.





Odpoledne jsme s Alex chtěly být produktivní, stavit se rychle na jídlo a pak něco nafotit a zařídit hned několik pochůzek. Vzhledem k tomu, že bylo venku nádherně, jsme se ale rozseděly před Cafefinem a z plánovaný půlhodinky byly najednou skoro tři hodiny a my veškerej další program odpískaly a přesunuly na jindy. Holky pak v našem pátečním složení vyrazily ještě na další kolo křtu v Uhelně, ale já už se znova zlákat nenechala. Čtyřkolová série oslav stačila a já si potřebovala konečně trochu odpočinout.













Myslim si, že jsem tenhle "blogově offline" týden potřebovala jako sůl a spíš si ještě víc uvědomila, jak je důležitý věnovat čas lidem, se kterýma mi je nejlíp a za který jsem strašně vděčná. No a já doufám, že se vám článek líbil, že jsem vás do těch svých oslav hezky vtáhla a uvidíme se zas brzo u nějakýho outfitku! ♥

10 komentářů:

  1. Chápu, že sis udělala pauzičku a na ty anonymní komentáře kašli. Chodí sem i plno lidí, co ti úspěch přejí ! Ta košilosukně je top! Hrozně ti to sekne i v kombinaci s tím krátkým topem. Těším se na další článek! ♡

    OdpovědětVymazat
  2. Moc moc moc ti to preju a jsem rada, ze sis to volno uzila!!! Vazne to vypada jako super tyden s hodne hodne hodne dobrym jidlem, mmmhhhh, to vsechno vypada fantasticky!!! <3 A na vsech fotkach ti to moc slusi, velka gratulace jeste jednou! ;)
    Sandra

    OdpovědětVymazat
  3. Super článok a fotky ako vždy. Tá biele džíska je super :)

    Aďulik Sun

    OdpovědětVymazat
  4. Koukám, že vypadla možnost komentovat pod mou původní identitou ;-). Tak musím použít tu googlovou... (která je možná víc anonymní, protože na google toho o sobě moc nemám, kdežto ta původní odkazovala na můj blog).
    A k článku...
    Život se žije především "tam venku", ne na síti, takže jsi dobře udělala, že sis to užila s reálnými kamarády a kolegy.
    U těch komentěřů u minulého článku jsem se taky nestačila divit, že někdo má potřebu otrávit druhému jeho velký den - což ukončení studia bez nadsázky je. A svědčí to spíš něco o těch komentujících, než o tobě. Já si nemyslím, že by komentáře pod články musely být vždycky jen kladné, ale ten minulý článek byl fakt z těch kam se hodí jen gratulace (a pokud gratulovat někdo nechce, má držet ... ústa ;-)).
    Jo - a moc se mi líbí ta poslední fotka (jednak ti to tam sluší a jednak ty dveře jsou moc pěkné)
    Hezký večer


    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj, mohu se zeptat odkud je ta kosilova sukne na konci clanku?
    A moc gratuluji ke statnicim! At si kazdy studuje co chce, kde chce, jak dlouho chce... Nikdo nema pravo druhym rikat co nase vlastni volba je spatna :)

    OdpovědětVymazat
  6. Tie fotky jedla! Tie všetky fotky! Krásne! Moc sa mi páči ten posledný outfit!!!
    xxAlexandra MS ALWAYS LATE

    OdpovědětVymazat
  7. Krásné fotky! Vypadá to na pořádný týden. Jinak gratuluji ke státnicím! Ten pocit si rozhodně užívej a neřeš nikoho jiného, je to tvůj úspěch, tak na něj bud patřičně pyšná! :)

    OdpovědětVymazat
  8. Jezinkote, myslim si, ze by lidi udelali lip, kdyby se starali sami o sebe. S tema titulama je to dementne nastavene, za to nemuzes. Mne treba prijde smutne, ze muj pritel, co studuje molekularni biologii a genetiku bude mit magistra stejne jako ja z zurnalistiky, i kdyz je to vsechno nekde uplně jinde. A zes studovala na soukrome? Kazdy ma tu moznost, tak co. Jedna z mala veci, ktere bych ale zmenila, je viditelnost diplomovych a bakalarskych praci. Myslim si, ze pokud si skola za svou urovni stoji, nemela by je mit problem zverejnovat pro vsechny (pokud tam nejsou citlive informace). Kdyz to tak neni, ostatni si prirozene kladou otazku, proc. Kazdopadne s tim taky nic neudelas, ze. Spis to pisu jako zamysleni nad ceskym systemem, protoze nad tim v posledni dobe premyslim. A hlavně - jak psala jedna slecna - hlavni sou ve vysledku jenom zkusenosti. :)
    At se ti daří a na hejtry se vykašli, to je furt něco. Medici se posmívají všem, lidi z přírodovědecké fakulty se zase posmívají humaniťákům, lidi z fss zase lidem z fildy... holt je tohle vyhraňování se vůči něčemu bohužel v lidské přirozenosti.
    K.
    K.

    OdpovědětVymazat
  9. Koukám, že tenhle blog je další, na kterym je / bude cenzurovana kritika. Ačkoliv musim přiznat, že je občas fakt hnusná a blbě podaná, tak přesto to je názor lidí, lidí kteří jsou nezaujatí, nic z toho nemají, a proto ti servírují syrovou pravdu. Delat, ze to tu neni a ze tito jedinci jsou mimo a že "já" dělám vše dobře je chyba. Tvůj blog mám ráda, tak hlavně se nenech ovlivnit a nesejdi z cesty díky které ses dostala tak daleko :) V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím. Domčo, tvůj blog jsem četla ráda, a protože se poslední dobou dost rozmáhá mazání komentářů, které nejsou autorovi úplně po chuti a celkově neschopnost přijmout, že máme každý na různou věc různý názor, tak by mě mrzelo, kdyby se tomu tak bylo i tady. Ne všichni, co napíšou něco "negativního" jsou hejtři. Jistě, některé komentáře pod posledním příspěvkem byly napsané dost nepříjemným způsobem, ale něco z toho byl naopak jen slušně vyjádřený jiný názor.

      Vymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤