PROMOCE



Tak jo, vezmem to postupně. Ještě než vám napíšu o tom, jakej byl jeden a půl dne v nemocnici a jak moc to se mnou zahýbalo, povím vám ještě o mojí promoci. Ta se mnou totiž taky zahýbala slušně a to v mnohem pozitivnějším smyslu slova. Promoce na bakalářským studiu v Olomouci si pamatuju dost útržkovitě, nebylo to nic moc spešl, nic moc prostor, nic moc proslovy, moc bylo jen vedra. Bylo asi 35 stupňů a my měli na sobě taláry, který se nejspíš perou jen jednou za rok a před námi už promovalo několik tříd. Taláry tak byly uplně propocený a nebylo se čemu divit, vedro v nich bylo neskutečný. Byly těžký, smradlavý a my v nich navíc museli mít celej ceremoniál zastrčený ruce, takže si pamatuju hlavně to, jak zhluboka dýchám, snažím se neomdlít a snažím se ignorovat potůčku potu, co mi tekly z čela přes řasy. No... Takže toť bakalářský promoce.

Zpráva o tom, že na magisterských mít taláry nebudem, pro mě teda byla hodně příjemná. Nic moc jsem ale opět nečekala, spíš mě děsilo, že mi přijedou naši, brácha i obě babičky, přičemž kvůli tomu museli vstávat někdy v 5 ráno. Chtěla jsem, aby to stálo za to aspoň kvůli nim. A víte co? Stálo. Bylo to naprosto skvělý. Promovali jsme v kostele svatého Šimona a Judy v Dušní ulici a kdo tam byl, tak ví, že interiér tohohle kostela je neskutečnej. Na první pohled mi tak uvnitř bylo jasný, že tohle bude něco mnohem lepšího a většího. Přiznávám, že jsem měla pěkný nervy, protože jsem se bála, že při nástupu nebo při celý události něco pokazím, nicméně naštěstí se tomu tak nestalo a všechno proběhlo jak mělo. Když jsem navíc potutelně propočítávala, jestli na mě podle zasedacího pořádku vychází červenej diplom, telelila jsem se nadšením, protože to vyšlo. Nějak jsem na to vůbec nemyslela, nepočítala s tím a helemese. Další radost byla na světě a já si pro něj pak před plným kostelem šupajdila i s bolavým kolenem jakoby mi nic nebylo a s širokým hrdým úsměvem. U proslovu rektorky i jednoho z mých spolužáků jsem měla slzy v očích a celkově jsem se tím nechala uplně unést. Občas je vážně skvělý nic neočekávat a pak být mile překvapen. Při odchodu ze sálu jsem dost možná zkazila kameramanovi závěrečnej záběr, protože když jsem šla okolo táty, nastavil mi ruku k plácnutí a já neodolala, haha.
Za mě teda promoce na jedničku, stejně jako následný dvě hodiny v všemi oblíbeném Brasileiru, což je pro nás už tradiční místo, kde oslavovat nějaký větší události.

No a co se týká outfitu, na sobě jsem měla košilový šaty z COSu, loafersky ze Zary a kabelka s náramkem byla zapůjčena z Karla Lagerfelda. Jak se vám outfit líbí a co říkáte na naše rodinný fotky? :))
























10 komentářů:

  1. Sice už jsem gratulovala, když jsi odstátnicovla, nicméně ještě jednou neuškodí - takže gratulace. Je fajn, že to byla hezká tečka za studiem a určitě si to nejbližší užili a jsou na tebe pyšní (já doufám, že takto budu do roka a do dne taky pyšná matka - v Karolinu, tam to bude mít taky atmosféru). Tak hodně štěstí i úspěchů i dál.
    Outfit se mi líbí, ty šaty bych brala (já se svou figurou tedy jen jako košili ;-)). Ale musím říci, že na promoci bych volila něco delšího, víc šatového a alespoň náznak podpatků. Ale ty víš, že já jsem jiná generace, takže mám jiný pohled :-p

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju :)
      Co se týká outfitu, respektive bot - podpatky jsem samozřejmě mít chtěla, ale díky přetrženým vazům v koleni jsem byla ráda, že jsem zvládla jít bez berlí, takže placatý boty byly jedinou možnou volbou, proto jsem pak i šaty zvolila míň "šatový", aby to šlo hezky dohromady. :)

      Vymazat
    2. No jo - koleno... To mi nedošlo. Tak to pak nízký boty chápu a i tu kombinaci chápu.

      Vymazat
  2. Moc gratuluju :)) Všem vám to seklo! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ty fotky s Kubou a bráchou dohromady jsou boží :))

    OdpovědětVymazat
  4. Fotky jsou samozřejmě super, ale hlavně co tak moc, moc gratuluji! :)
    Young, wild and free

    OdpovědětVymazat
  5. Jsou věci co by si šlověk neměl nechat ujít, protože přijdou jen jednou za život a to promoce určitě je. Gratuluji.

    OdpovědětVymazat
  6. Hezké fotky.. Jen ty Kubovy holé kotníky néééééé.
    Jinak moc gratuluji, především za červený diplom, také bych byla pyšná.
    Hodně dalších úspěchů.
    Týna

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤