What are you looking for?
sobota 3. prosince 2016

DATE TIME IS EVERYTHING

Některý články mám vymyšlený dlouho dopředu, nějaký píšu z fleku a na některý mi přijde vlaštovka od vás. A dnes je to právě ten poslední případ. Na asku mi občas přistanou otázky, nad kterýma nestačím valit oči - někdy nechápu, co je komu do toho a někdy si zas říkám, kdo něco takovýho vyplodí. Nicméně zrovna včera jsme s Kubou před prací vyrazili na brunch do našeho oblíbenýho Cacaa, já si tam krásně pofotila s novým objektivem (25mm), takže mám spoustu fotek, a chtěla jsem k nim vymyslet nějaký téma na článek, protože se o ně s vámi chci podělit. A pak mi přišla ta otázka, která s tím vlastně docela dobře souvisela.

Proč netrávím víc času s kamarádkama, proč chodím většinou všude s Kubou? Vždyť s ním přece bydlím, tak proč nejdu na snídani radši s holkama? 

Já už jsem na téma vztahů a péče o ně jednou psala, ale nejspíš není na škodu si tyhle věci občas zopakovat, takže vám ten svůj pohled teda povím.

Myslím si, že většina z vás ví, jaký to je, když máte spoustu povinností a nezbývá vám čas na všechno, co byste rádi dělali. Já mám momentálně nabitej každej den a vůbec se nezastavím. Jsem z toho vyčerpaná a často bez nálady. Na poloviční úvazek pracuju, do toho chodím do školy, píšu diplomku, začínám se připravovat na lednový státnice a do toho se samozřejmě věnuju blogu a instagramu, což zabere taky mnohem víc času, než by čekal kdokoliv, kdo se v tomhle odvětví nepohybuje. Vím i jaký to je, když nemáte na práci nic, každej den můžete stávat v deset, půl dne trávit ve fitku a zbytek času chodit po kafíčkách s kamarádkama. Taky jsem to zažila a bylo to fajn, vybrala jsem si ale teď trochu jinou cestu, chtěla jsem udělat něco pro svojí budoucnost, osamostatnit se, získat pracovní zkušenosti. Tím pádem se můj volnej čas scvrkl na pár hodin týdně a i ty musím mít pečlivě rozvržený, abych stihla to, co chci. Prioritou v mým volným čase je přítel, rodina a fitko. Domů stíhám jezdit jednou za 14 dní na víkend, do fitka bych chtěla chodit obden, ale ani to momentálně nezvládám a s přítelem sice bydlím - to ano a je to nejskvělejší - ale rozhodně to neznamená, že spolu budeme trávit jen chvilky doma, když se tam zrovna večer potkáme. 

O vztahy se musí pečovat, jakmile začnete brát partnera jako samozřejmost, je začátek konce. Taky byste přece nechtěli, aby vás partner bral jako svojí jistotu, který se není třeba věnovat a nic s ní podnikat. Hlavně, že spolu bydlíte, přece. To je přece všechno.

No není no.

Nejhezčí na vztahu jsou společný chvilky a ano, někdy to je společný koukání na film v posteli s kýblem zmrzliny k tomu, ale nemůže to být jediná věc. Je třeba si na druhého najít čas a ukázat mu, že vám to za to stojí, že dáte přednost jemu a že chcete trávit čas s ním - aktivně! Zajít si zacvičit, zajít na procházku, podívat se po obchodech, dát si někde kafe nebo něco dobrýho. My třeba chodíme na snídaně. Je to prostě naše! Stejně tak mám ráda, když mě přítel vyzvedne v práci a jdem si sednout na kafe, kde mu povím o tom, co se přes den dělo. Ráda s ním chodím cvičit, protože mi umí poradit a jsme schopný si navzájem pomoct a povzbuzovat se. Ráda s ním nakupuju, protože se mu chci líbit, tak chci jeho rady. Ráda s ním fotím věci na blog, protože už to má v ruce, ví, jak si fotku představuju a je schopnej mi se vším pomoct. Ráda mu jen tak volám, abych mu řekla nějakou blbost, která mi připomene něco, co s náma souvisí. Tak to prostě mám. Pro mě je můj přítel i můj nejlepší kamarád a řeknu vám, že takovej vztah je k nezaplacení (a to mi věřte, že to mám s čím srovnat!).

Nemám tolik času, kolik bych chtěla a potřebovala na to, abych ho rozdělila mezi všechny lidi, se kterýma bych se chtěla vídat a proto si musím určit priority, každej to tak máme, každej to známe. Mám aspoň to štěstí, že svoje blogerský kámošky pravidelně potkávám na blogerských akcích, kde se sejdem, popovídáme, něco smlsnem a pofotíme. Takový chvilky mám ráda a vážím si jich. Možná si toho všechno vážím i víc, než když jsem na všechno měla času dost. 




Chtěla jsem tím říct hlavně jedno - pokud máte partnera a bydlíte s ním, nenechte váš vztah zakrnět tím, že spolu přestanete cokoliv podnikat. Vždyť je skvělý se občas vyfiknout a vyrazit si někam na rande, užít si to, být tam jen jeden pro druhýho s telefonama na dně kabelky. 

A víte jak - láska prochází žaludkem a to v každém věku! 

Add your comment

  1. Super clanek Domi, libi se mi jak jses k nam vzdycky uprimna a prima! Sice jeste ani nejsem dospela a pritele nemam, ale je mi jasny, ze kdyz se vidite porad jenom vecer nebo rano, tak vas to asi po nejake dobe omrzi, proto se mi libi kdyz vsechno podnikate spolu, jak fitko, tak navstevy lokalu a restauraci, ale treba by byl dobrej napad zkombinovat holky a jejich pritele s tebou a Kubou a vsichni dohromady neco podniknout! ;)
    xoxo
    Sandra / http://shineoffashion.com

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný a pravdivý článek! Bohužel musím říct, že přesně na těch důvodech, co píšeš, ztroskotal můj předchozí vztah. Se současným přítelem (taky Kuba :D) jsem skoro 2 roky a snažíme se chodit na rande, i když spolu už bydlíme. Jdeme do kina, zajdeme do restaurace, ne že si pustíme film a objednáme pizzu. Hodně cestujeme, chodíme do divadla, na výstavy, koncerty. A hlavně mě i podporuje v blogování! Vždycky se ptá, kdy vyjde další článek a o čem bude atd. Jsem mu za to fakt vděčná, protože i taková podpora je důležitá.
    Přeju ti, ať vám to klape a nikdy se vám vztah neomrzí :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to je úplně skvělý článek! Já teda napůl nechápu ani tuhle otázku, jak to někoho napadne, se na to ptát, ale tak dejme tomu :D Je to přece tvoje věc a navíc je docela jasné, že spolu chcete trávit co nejvíc času... a rozumím ti s tím, že si začneš společných chvil vážit víc, jakmile máš míň času... a i když toho máš teď hodně, tak si myslím (ne, že bych měla právo to posuzovat), že jsi udělala dobře a nabrala sis toho víc. Aspoň tě to posouvá mnohem víc dopředu a dokážeš si, kolik toho jsi schopná zvládnout! :)
    Young, wild and free

    OdpovědětVymazat
  4. Pod to, že o vztah je třeba pečovat, se můžu podepsat. A i po letech manželství (za pár dnů 25. výročí, takže stříbrná svatba ;-) ) je příjemné jít s manželem po práci "na kafe" nebo třeba na vánoční trhy si dát svařák. Je důležité sdílet - věci příjemné a milé i ty méně příjemné. Ale je i důležité, aby si člověk zachoval taky něco svého, aby nerezignoval na něco, co ho baví, jen proto, že to nebaví toho druhého. Prostě to sdílení a samostatné radosti musí být v rovnováze.

    OdpovědětVymazat
  5. Tp je krásný článek! Mám přítele, jsme spolu už přes dva roky a před měsícem jsme spolu začali i bydlet. Je to pro mě zatím strašný nezvyk, hlavně v tom, že nemám tolik času pro sebe, jak bych si představovala. Často se hádáme kvůli prkotinám a to je hlavně moje iniciativa. Až teď jsem si uvědomila, že můj přítel za tyto moje pocity nemůže, vždycky je mi absolutní podporou, rozmazluje mě a je tím nejlepším mužem, kterého jsem si mohla přát :-) A zaslouží si mnohem víc než neustálé snášení mých špatných nálad. No a teď nastává čas Vánoc a já se nemůžu dočkat až se začneme procházet po osvětlených uličkách nebo si jen tak zajdeme na adventní trhy :)

    OdpovědětVymazat
  6. Naprosto souhlasím :) my spolu taky s přítelem bydlíme a je to tak jak říkáš! Nejlepší kámoš a přítel je v jednom je to nejlepší :)

    OdpovědětVymazat
  7. Já si myslím, že ti spíš někdo závidí tu skutečnost, že přítel o tebe má pořád zájem a chce s tebou trávit čas :D. Většinou ty kecy o závidění nesnáším, ale mně se líbí, když se dva mají po dlouhé době rádi a hlavně chlap. Většinou se jejich zájem zastaví a holku to akorát rozesmutní. Fakt super, já vám závidím. Psala jsem na IG Kuby ohledně mého přítele a jeho "nezájmu" a on byl hodný a popřál mi aby se to zlepšilo. Nakonec byla pauza (no podle mě rozchod:D) na 2 týdny a on z toho byl tak smutnej, že teď se semnou mazlí a mazlí a mazlí. Takže děkuji Vám oboum. Milujte se a svůj společný čas si užívejte♥!

    OdpovědětVymazat
  8. Ámen!!! Domi fakt skvělý článek. Jakmile mám chvilku tak čtu tvoje články ;-) mluvíš mi z duše a je fajn, že někdo moje myšlenky utřídí a napíše je, abych je mohla použít :-D

    OdpovědětVymazat
  9. Domi, to je skvělý článek. Mluvíš mi z duše, vztah je něco, o co se má pečovat, protože to je přece už napořád a tak by byla škoda si ho nechat zevšednět. Láku je třeba budovat a to jde jen těžko pouze z večerního pohodlí na gauči. Tvůj vztah k lásce je mi blízký a přeju ti jen to nejlepší, ať jste s přítelem šťastní! :)

    OdpovědětVymazat
  10. Já tě v tomhle naprosto chápu. S přítelem spolu taky bydlíme. Už pár měsíců dělá v nový práci, sice na vysoký pozici, ale i tak má směny a bohužel i ob měsíc noční. Takže přes den spí a v noci pracuje (ještě ke všemu nemá volný ani víkend, ale všední dny), takže se doma dost často míjíme. Většinou se vidíme, když on přijde v 5 ráno z noční a já vstávám do práce nebo do školy, je to náročný! :( a zrovna včera jsem měli po týdnu a zas na další týden jeden společný volný den a tak jsem ho strávili celý spolu - jeli na výlet do Drážďan, šli si zaběhat a pak se koukali na film. Nesmírně jsme si to užili a teď zas budeme týden míjet a těšit se na další volný den.
    Jak jsi psala, jo je fajn být spolu sami doma nic nedělat. Ale i to člověka časem omrzí a je třeba to prokládat různýma aktivitama. I já jsem se setkala s dotazy, proč furt musím být s přítelem, když spolu přece bydlíme, tak se vidíme doma. No a vždycky to byl někdo, kdo se svou polovičkou nebydlí, nebo žádnou nemá. Však on to ten zbytek taky časem pochopí :D

    OdpovědětVymazat
  11. Nádherně napsané a hlavně je to naprosté pravda :) Krásné fotky :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤